O fascinaci nebem, lidských tužbách a mýtech, které člověka obrací ke kráse. To vše v nádherné zelenomodré barvě. Nebe člověka přitahovalo od nepaměti. Velká část kultur zná systémy souhvězdí.
Lidé ve hvězdách neviděli jen světelné body nebo žhavé koule, to je koncept spíše novověké osvícenecké vědy, než starých kultur. Do nebe si projektovali objekty z běžné denní zkušenosti – od zvířat, přes bojovníky až třeba po draky nebo jiné bájné bytosti.
Lze přitom identifikovat dva základní přístupy k nebeské obloze, které se vzájemně doplňují. První vychází právě z mytologie, nebe je v něm plné souhvězdí a příběhů, není ničím statickým, ale integrální součástí světa, ve kterém lidé žijí – světa fantasie, náboženství, přírody. Jde o prostor, kde se odehrávají velké příběhy, bitvy. V neposlední řadě je zde rozměr astrologický, který tuto rovinu akcentuje; hvězdy jsou určujícím prvkem života osobního i celé říše či města. Jsou prostorem, do kterého zasahují bohové. Jsou to oni, kteří rozmísťují hvězdy, případně pomocí nich komunikují.
Druhá rovina, je méně nápadná, ale z literatury asi ještě patrnější. Filosofové a astronomové se na svět stálic dívají zcela jinýma očima, jako na neměněné konstanty. Výjimečný není ani koncept, který s pohybem hvězd spojuje samotnou existenci času. Díky této pravidelnosti jsou základem pro navigaci, konstrukci kalendářů a řadu dalších aktivit, které předpokládají, že do světa hvězd božstva nezasahují.
Neméně výrazný je pak rozměr psychologický. Říká se, že do ohně a do vody se člověk vydrží dívat téměř nekonečně dlouho a stále ho to nepřestane přitahovat a bavit. Myslím, že hvězdná obloha je něčím podobným. Člověk přirozeně pociťuje jak touhu poznat, co na ní je, tak také určitý estetický prožitek krásy. Hvězdné nebe je až plýtvavě krásné na to, že ho prvních více než patnáct miliard let nikdo neviděl.
Snímek DSC0390, jehož autorem je lalowski, noční oblohu nezachycuje, ale s oblohou a její estetickou, mytologickou i racionální interpretací přesto originálním způsobem pracuje. Gratuluji autorovi ke snímku, který zaujme jak barvou, tak také celkovým provedením a kompozicí a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších snímků uplynulého týdne.
Také fotografie rackovo pozdní odpoledne ... pracuje především s barevným zážitkem, který rámuje celkovou atmosféru snímku. Jen místo oblohy obrací pozornost diváka k vodě a mění motiv letícího ptáka za racka, který sedí na bójce. Autorem je Pepe K.
rackovo pozdníí odpoledne..., foto: pepe K
Vhumanik pak také nabízí zajímavou práci s barvami a projekcí představ a fantazie do fotografického díla. Snímek nese název … a je součástí širšího autorova konceptu.
Jedna zapadající... je snímek, který ukazuje, že i na fotografiích z běžných turistických destinací lze vykouzlit něco originálního a technicky, kompozičně i tematicky zajímavého. Autorem je atrsakr.
Jedna zapadající, foto: atrsakr
A na závěr ještě jeden pohled dovolenkového rázu, tentokráte od našich východních sousedů. Nese název * Kráľovstvo nebeské * a zachycuje mraky tekoucí přes hřebeny hor. Snímek vytvořil Josef Sádecký.
* Kráľovstvo nebeské *, foto: jozefko2310