O snaze člověka zajistit si nesmrtelnost a nejistotě, kterou z života nelze vymýtit. O tom, že je zřejmé, že někdy zemřeme a je tak přirozené, že člověk hledá cesty, jak smrt překonat.
Snímek Postav dům, zasaď strom... pracuje s velkým množstvím vzájemně se prolínajících symbolických rovin. Tou první je problém života, který je konečný. Člověk je nucen žít s vědomím smrti, ať již pojímaným barokně, jako nepřetržité memento mori, které na něj dýchalo z téměř každého obrazu, až po postmoderní vytěsnění smrti z veřejného prostoru.
První variantou, jak si zachovat život věčný je ta, která je spojená s určitou náboženskou představou. Po smrti je člověk postaven před soud, a pokud žil dobře, zamíří do věčné blaženosti, v opačném případě tam, kde bude jen pláč a skřípění zubů. Druhou variantu nabízí Epos o Gilgamešovi – nesmrtelnost je zajištěna přetrváváním povědomí, slavnými skutky a činy. Tato druhá rovina pak přešla do jazykové tvořivosti pokynem postavit dům, zasadit strom a zplodit syna. Jde o tři úkony, které alespoň na jednu generaci učiní člověka přítomným ve světě i po své smrti.
Postav dům, zasaď strom, foto: No21
Druhá významná symbolická rovina je spojená se stíny. Tak jak je postavení domu a zasazení stromu nejen privátní, ale především veřejná záležitost, dochází k tomu, že se stává součástí určité vnějškové prezentace. Je součástí té osobnosti, kterou se člověk snaží ukazovat druhým, jakoby tyto činy měly zhmotnit některé povahové, ekonomické nebo sociální kompetence a měly sloužit jako určitá vizitka. Avšak nejde v ní o obraz ostrý, tyto akty jsou pouze stínem skutečnosti, jak by celou věc zřejmě popsal Platón.
Možná poslední symbolický prvek ve snímku je jistá neostrost, roztřepenost. Jakoby autor snímku, kterým je No21, chtěl zdůraznit, že tyto velké skutky nemusí představovat nic definitivního, že jistota v učinění několika materiálních opatření lidský život nezachrání ani neprodlouží. Je třeba mu předně dodat ještě nějaký rozměr, ale současně je nutné se zmíněným rizikem či nejistotou žít, neboť jde o jednu z podstatných charakteristik dnešní doby.
Gratuluji autorovi k podařenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.
m.time na fotografii 14 nabízí pohled na psa, který sleduje kameny na počítadle. O čem asi přemýšlí? Zkouší počítat? Chápe smysl celého zařízení, anebo je to jen věc – jako každá jiná – která před ním stojí?
Togogo nabízí fotografii plnou léta a vzpomínek. Každá rozesmátá tvář by jistě mohla vyprávět spoustu příběhů a zážitků. A byť si každý z nich nese řadu zranění a problémů, na tomto místě jsou šťastní. Uprostřed společenství prožívají radost ze vzájemné blízkosti a prožívají aktuální okamžik. Snímek nese název Posezení u Vltavy.
Posezení u Vltavy, foto: Togogo
Osvieženie je snímek, který na předchozí s tématem léta volně navazuje. Fontány jsou jedním z klíčových prvků, které umožňují ve městech horké dny přežít. A fdoko jednu takovou ze Slovenského Prešova zachytit v černobílém provedení.
Osvieženie, foto: fdoko
Na závěr ještě jedna fotografie s námětem letních dní a horského slunce, byť pořízená mobilním telefonem, tak celkově zajímavá a pěkná. Nese název Ostré stíny... a autorem je TondaZ.
ostré stín, foto: TondaZ