Fotografie týdne: Pod lampou

15. září 2010
TWEET SDÍLET
Někdy se stačí na věci dívat jinak a uvidíme netušené. Objektiv namířený vzhůru dokáže přemisťovat věci. Co bylo nahoře, je nyní dole.

Lidové úsloví praví, že pod lampu je největší tma. Přitom o člověku, který svými skutky či myšlenkami je znamením pro druhé, příkladem, který strhává a nabádá k následování se říká, že je lampou, světlem, které září v temnotách. Řečtí filosofové viděli ve světle zvláštní pronikavou sílu, kterou není snadné popsat. Jednalo se o fluidum, které stálo v protikladu ke tmě a chaosu. V lidových příbězích je pak často světlo považováno za symbol dobra, bezpečí a řádu.

Dnešní snímek nabízí zajímavou kompozici, která mnohým překvapí. Zatímco by měla být lampa očekávaným producentem záře je zcela tmavá. Navíc lampa jako by se zasouvala do skleněné budovy, která je před ní. Tak se výplod stavitelství a architektury stává novým světlem celé kompozice, jako by již nebylo třeba světla lampy, ale září lidská schopnost činit umění. Fotografie se tak může zaměřením blížit až vitalismu, přesto není jen nějakým průměrným dílem, ale čímsi umělecky zajímavým a hodnotným.

Možná zde vzniká zajímavé napětí mezi světem umění a světem hmotným. Světlem jako něčím bytostně přírodním a moderní architekturou, která se „přírodě“ vymyká. Záměry moderních stavařů jsou různorodé, ale většina z nich touží realizovat něco nového a krásného. Vytvořit objekt, který naplní jeho uživatele i diváky radostí a pocitem úžasu. A myslím, že právě v tomto jsou si všechna umění podobná – touží po dialogu s divákem, předat mu myšlenku, kterou měl sám tvůrce.

Klepněte pro větší obrázek 
Pod lampou; foto martas

Fotografie architektury je pak uměním dvojitým – nabízí pohled na krásu stavby a zážitek z ní samé. Právě to se podařilo autorovy snímku Pod lampou martasovi. Autorovi gratuluji ke zisku fotografie týdne a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých snímků uplynulých čtrnácti dní.

Jak co nejlépe zachytit scénu s každým detailem? Když chcete vytvořit plnost a hloubku informací? Jednou z poněkud kontroverzních cest je užití HDR. Touto technikou asi netřeba příliš plýtvat, ale když se vhodně použije, může být výsledek více než zajímavý. A právě takový je pohled do vlaku na snímku Prvá trieda od fotografa s nikem Jamalius.

Klepněte pro větší obrázek
Prvá trieda; foto Jamalius

O tom, že i jednoduchý a snímek může být velice zajímavý a esteticky hodnotný, vypovídá fotografie Hry avignonské od EvaSkalak. Jeden snímek dokáže proměnit obyčejnou procházku (pakliže něco obyčejného může vůbec existovat) rodiny na událost, která zaujme desítky diváků a potěší oko nejednoho kritika.

Klepněte pro větší obrázek
Hry avignonské; foto EvaSkalak

Někdy je potřebné se umět rozhodnout a vydat se na cestu. Střemhlav se vrhnout do nebezpečí a nehledět ani nalevo ani napravo, jen jít za svým cílem. Přesně to vyjadřuje krásný dynamický snímek drsné Africké přírody Crossing 2 od autora zahorec, který zachycuje migraci pakoňů v Keni a to nikoli suchým dokumentaristickým stylem, ale svěží akční scénou, která přímo vtahuje do děje.

Klepněte pro větší obrázek
Crossing 2; foto zahorec

Martin Stranka nepatrně pozměnil styl a nabídl snímek Meet Me Half Way. Je kompozičně i technicky téměř dokonalý. Fotografie je zde řemeslo, které se musí umět ovládat, člověk musí vědět co a jak chce fotografovat. I taková může být výpověď tohoto namodralého snímku.

Klepněte pro větší obrázek
Meet Me Half Way; foto strany

A na závěr ještě jedna hra se stíny. O tom, jak zachytit radost a zábavu dětských dní podává výpověď shimmell a jeho Zidane. Na celé fotografie nejvíce zaujme kontrast mezi černobílým míčem a přirozeně neostrým stínem na stěně, jako rozdíl mezi poznatelným a nepoznatelným, jako záchvěv určité nejistoty a celkové exprese snímku.

Klepněte pro větší obrázek
Zidane; foto shimmell

Témata článku: Fotografie týdne

Určitě si přečtěte