5
Fotogalerie

Fotografie týdne: Osamělí

Procházky patří mezi nejstarobylejší kulturní lidské činnosti. Soudobý urbanismus právě na tuto činnost silně cílí.

V současné době se města stále více snaží propagovat zdravý životní styl svých obyvatel. Ti, kdož nejsou nemocní, jsou pracovně efektivnější, stojí méně peněz, zvyšují sociální kapitál obce a žijí v ní rádi. A co více, jsou motivováni k aktivitě ve veřejném prostoru.

Jan Gehl, významný dánský urbanista a architekt, který se věnuje životu ve městě, propaguje takový styl dopravy i městské zástavby, která by umožňovala život přímo na ulicích. Veřejný prostor by neměl být místem anonymní dopravy, nepotkávání se lidí, ale naopak něčím silně sociálním. Mohli bychom to parafrázovat větou, že čím méně času tráví lidé doma, tím je veřejný prostor plnější a kvalitnější.

Tomu samozřejmě nemají napomáhat jen radní a stavitelé, ale jde o činnost každého jednotlivce. Pokud se podíváme na proměnu některých měst v posledních pěti letech, tak hlavní rozdíl je především v množství kaváren a dalších míst, které bytí spolu ve společnosti umožňují. Jde o zcela zásadní prvky, mající dopad na to, jak se bude v městě žít a zda jeho obyvatelé budou spokojení.

Nemusí jít ale vždy o nějakou čistě socializační aktivitu, ale také o možnost si vyrazit do přírody, zažít ticho, klid a mít možnost přemýšlet. Často mimo prostor přeplněných parků, třeba někde na okraji. Ostatně je to právě samota a mlčení, ve které může člověk poznat sám sebe, zjistit jaký skutečně je. V tichu si člověk nemůže sám před sebou na nic hrát, je odkázán na sebe a své kvality. Jen ten, kdo zná sám sebe, může být pro druhé inspirací, přínosem pro již zmíněný sociální kapitál.

Ostatně také filosofové si dopřávali procházky a život ve veřejném prostoru, kde spojovali ticho a vnímání druhých. Kant byl známý tím, že si podle jeho procházek bylo možné seřídit hodinky, nikdy neopustil Královec, ale díky každodennímu pobytu ve městě měl dobrý přehled a u jeho stolu se střídaly všechny velké osobnosti, které město navštívily. Podobně využíval procházky pro své dialogy také Sokrates.

Snímek s názvem Osameli se nachází někde na pomezí výtvarné fotografie a skutečného zachycení věcí. Dává pohlédnout na dokonalou, precizně promyšlenou kompozici, i zpracování, kterému snad není co vytknout. Také zvolený formát odkazuje spíše k obrazu než k běžnému snímku. Gratuluji ermartan k velice zdařilému snímku, který se stal fotografií týdne a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulých dní.

01.jpg 
Osameli, foto: ermartan

Snímek S Wendy ve výběhu působí precizním dojmem, i když je zcela jiného charakteru, nežli předchozí fotografie. Nabízí pohled na dynamiku vzpínajícího se koně i zajímavé světelné provedení. To vše v práci fotografa player.

02.jpg 
S Wendy ve výběhu, foto: player

Zachytit emoce na snímku není nikdy nic jednoduchého. Spojení vody a slečny na záběru, s technickým označením IMG_7977_fhdr1 dává pohlédnout do světa pocitů skutečně intenzivních. Autorem je carlos67.

03.jpg 
IMG_7977_fhdr1, foto: carlos67
 

Snídaně je základem dobře prožitého dne by si řekla jistě velká část z nás. Auge dokázal její atributy na snímku O ránu vyjádřit docela trefným a pěkným způsobem.
 

04.jpg 
O ránu, foto: auge

A na samotný závěr ještě jedna pouťová momentka ze mše v podání Oldy Poldy nesoucí název Řečníci.

05.jpg 
Řečníci, foto Olda Polda
 

 

Určitě si přečtěte

Články odjinud