Fotografie týdne: O modernitě a vlivu člověka na svět

26. března 2019
TWEET SDÍLET
Italský filosof působící v Anglii Luciano Floridi tvrdí, že modernita, jako jistý styl a způsob lidského myšlení skončil. Pro modernitu je podle něj typické to, že si vyjasňuje vztahy – jsou v ní subjekty, které mohou být různě vzájemně nakonfigurované a podle toho, jak se k sobě mají, tak vypadá svět.

Modernita řeší vztah člověka k přírodě, vztahy lidí mezi sebou navzájem, ale také v sobě nese slovník, který je spojený se vznikem sociologie jako vědy – moc, diskurs, síla.

Svět v modernitě je světem v jisté formě násilného boje, soupeření o něco. Vrcholným myslitelem moderny v klasickém slova smyslu je Friedrich Nietzsche, který – ač nikdy nevytvořil žádnou vlastní filosofii – dává do centra pozornost boj o moc, hledání nadčlověka. Podobně bude dítětem moderny také Karel Marx a jeho koncept třídní společnosti a dialektiky. Ostatně i občanský aktivismus je postavený právě na myšlenkovém schématu, které Floridi spojuje právě s modernitou.

Současný svět je ale jiný, píše Floridi, protože koncepty moci, vlivu či síly se transformují natolik, že není možné s nimi zacházet tak, jako doposud. Důležitější je pak prostředí ve své komplexitě, než-li přetahování se jednotlivých tříd o to, kdo bude vládnout výrobním prostředkům. Modernita se vyčerpala, její téma spadají do industriální doby, krize klasických politických stran je dána tím, že v tomto myšlenkovém schematismu „staré dobré Anglie“ uvažují. Jenže, jak na jiném příkladu ukazuje Thomas Kuhn, zbavit se těchto představ je nesmírně náročné.

Floridi upozorňuje, že to, co je pro novou éru důležité je rozmazávání hranic. Nemůžeme svět vložit do předem nachystaných kategorií, vše je fluidnější, náročnější, dynamicky se mění. Hranice, ať již v jakékoli oblasti možná stále existují, ale je náročné je jednoznačně a univerzálně nakreslit. Udává přitom tři pěkné příklady – kyberprostor a svět smyslové zkušenosti jsou navzájem tak propojené, že je nelze od sebe v žádném ohledu oddělit. Žádné tady a tam, skutečný a virtuální, online a offline neexistuje.

Klepněte pro větší obrázek 
///, foto: tchmes

Druhý příklad pro Floridiho souvisí s tím, že nehledáme vztah člověka k přírodě a technice (jak to dělal ještě Martin Heidegger), ale naopak vidíme, že hranice mezi přírodou, člověkem a technikou se stále rozmazávají. Starý dualismus přírody a kultury, přírody a techniky, člověka a robota, zemřel. Poslední příklad je rozmazávání hranic mezi jedincem a prostředím, které sice existují, ale i díky moderním biologickým objevům víme, že má jedinec podstatně blíže k prostředí, než jak jsme si to mohli ještě před třiceti lety představovat.

Nová doba, to je doba bez ostrých hranic. Ne tekutá modernita, bez břehů, ale moderní styl myšlení více uvažující o celistvosti a komplexitě než o hranicích. Hranice jsou základním paradigmatem moderny, podle Floridiho si na ně ve světě již příliš často v důležitých věcech nesáhneme.

Snímek /// od Tchmes je dokonalou ilustrací toho, o čem přemýšlí Floridi. Ukazuje, že hranice mohou být neostré, a přitom svět neztratí nic ze své krásy. Spíše naopak. Opuštění hranic jako by otevíralo nové perspektivy a obzory zkoumání. Fotografie je pak pozvánkou k tomuto novému dobrodružství nové doby po moderně.

Gratuluji autorovi k nesmírně zajímavému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.

Josef Jeřábek zachycuje člověka v prostředí, které mu evidentně není příjemné nebo vlastní. Přesto – anebo právě proto – zde provádí zeměměřičskou činnost. Aktivitu, která povede k tomu, že se místa zmocní a přemění ho. Snímek nese název landscape.

Klepněte pro větší obrázek 
landscape, foto: jerabek-josef

Zvířata se v našem výběru neobjevují příliš často. Přesto pohled Rudycha s názvem backyard black panther blues stojí za zhlédnutí. Především pak proto, že se v něm spojuje poměrně běžný motiv s jasným a dlouhodobým výtvarným projevem fotografa, který ho transformuje do něčeho, co je jeho ruce a mysli zřejmě blízké.

Klepněte pro větší obrázek 
backyard black panther blues, foto: rudych

Pěkný minimalismus ve fotografické tvorbě můžeme nalézt na snímku úhel přistání. z Bělehradu od Paklika.

Klepněte pro větší obrázek 
úhel přistání, foto: shimmell

A na závěr ještě jeden snímek tematicky navazující na Paklika jen letadlo střídá kolotoč - ...s hlavou v oblacích... od ...rouzi...

Klepněte pro větší obrázek 
...s hlavou v oblacích..., foto: ...rouzi...
 

Témata článku: Kultura, Fotografie týdne

Určitě si přečtěte

Vybrali jsme nejlepší kompaktní fotoaparáty, které se dnes vyplatí koupit

Vybrali jsme nejlepší kompaktní fotoaparáty, které se dnes vyplatí koupit

Malé kompaktní fotoaparáty jsou vhodné i pro pokročilé fotografy. Nabízejí výbornou obrazovou kvalitu a maximální kontrolu nad procesem fotografování. Současně jsou vždy po ruce.

27 Helena Vyplelová

Fotografie týdne: Pohlazení – o smrti a její důležitosti pro bytí

Fotografie týdne: Pohlazení – o smrti a její důležitosti pro bytí

Středověký člověk, jak upozorňuje Jacques Le Goff, má ke smrti dvojí silný vztah. Smrt je především branou do nebe. Je tím, pro co žijeme, můžeme sledovat těšení se na smrt, která je vysvobozením z pozemského utrpení a strádání.

Michal Černý

Nikon Coolpix P1000 – fotoaparát nebo dalekohled?

Nikon Coolpix P1000 – fotoaparát nebo dalekohled?

Aktuální novinka z dílny Nikonu je nástupcem modelu P900 a pyšní se přímo obřím rozsahem optického zoomu. Že bychom stáli opět na pokraji války, jejímž motem bude kdo z nás má větší objektiv?

28 Petr Březina