Fotografie týdne: nic jiného než street photo

19. června 2013
TWEET SDÍLET
Život na ulici nabízí zajímavá překvapení, paradoxy, situace, které člověk nečeká. Žije a vzniká na pomezí dokumentu, sociální fotografie a fikce.

Street photo je zajímavou a velice specifickou skupinou fotografie, která se snaží zachytit interakci člověka s městem, jeho specifickou kulturou, architekturou, veřejným prostorem a kontextem. Ukazuje, jak se lidé potkávají a poznávají, stejně jako netečně míjejí.

Sahá přitom po prostředcích, které jsou na jedné straně typické pro dokumentaristiku, sázejíce na přesné zachycení reality i kontextu, ale současně čerpá také z umělecké fotografie, ze které si bere žánrovou volnost i možnost zpracování.

Street photo má blízko k sociální fotografii, ovšem nikoliv k té, která se u nás objevuje v osmdesátých letech masově, ale spíše k té západní či okrajové. Nejde o adoraci člověka, kultu těla či práce, ale o kritický pohled na žití, jaké skutečně je. Bez příkras, doplňků, zbytečných interpretací. Hlavní roli sice hraje člověk, ať již sám nebo v kontaktu s druhými, ale nikdy není odpojen od ulice, jako komplexního urbanisticko-ekologického místa. Ulice, která je nikou dynamického nespoutaného života.

A v neposlední řadě je to hra – se světlem, paradoxem, napětím, vtipem i bytím jako takovým. Ať již ukazuje témata vážná či úsměvná, vždy si hraje s divákem. Konzumentem je opět právě člověk ulice, osoba, naplněná bezprostředním zážitkem příchodu z ruchu města a prachu cest, může vidět sebe sama, obraz svých problémů, pocitů a zážitků, nebo se naopak proti takovému konceptu vyhranit.

Klepněte pro větší obrázek 
STREET PHOTO, foto: player

Snímek STREET PHOTO, jehož autor je player, všechno výše uvedené splňuje na výbornou – má člověka, pokrytého tetováním, pitoreskního vzhledu a paradoxního postoje, ale přesto ve veřejném prostoru, na pozadí města. Přirozeně se jej ptáme, odkud je, co chce, kam jde nebo jaké jeho povolání. A autor nám záměrně neodpovídá. Nechává nás v neopětovaném monologu, dává nám impuls pro další cestu do práce, abychom se kolem sebe dívali znovu a jinak. A hledali ho.

Gratuluji autorovi k podařenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých obrázků uplynulého týdne.

Pro všechny, kdo mají rádi vodní ptáky či zvířata plná barev, exotického vzhledu i výrazu je určený snímek Mandarinka. Jako vždy technicky dokonale zpracovaný snímek pana Adamce, na kterém je vidět velká fotografova zkušenost a péče o výsledek. Zaujme překvapivě velkým místem pod ptákem, tedy obráceným zlatým řezem, kterým vystupuje z určité konformity podobných záběrů.

Klepněte pro větší obrázek 
Mandarinka, foto: adamec

Také klaun je obrázkem ze živočišné říše, jen místo ptáka zachycuje žábu, která je v podání Dolittle nejen vidět, ale také slyšet.

Klepněte pro větší obrázek 
Klaun, foto: Dolittle

Jak daleko je od radosti ke smrti? Z plného rozkvětu mládí, lásky a života ke studené márnici? Memento mori zpracované shimmellem na fotografii (R)-4-(1-hydroxy-2-(methylamino)ethyl)benzen-1,2-d ukazuje, že ne vždy příliš velký. Možná záleží i jen na kontextu, úhlu pohledu, definici.

Klepněte pro větší obrázek 
(R)-4-(1-hydroxy-2-(methylamino)ethyl)benzen-1,2-d, foto: Schimmel
 

A na závěr ještě jeden snímek pracující s ulicí a lidmi jiným způsobem, symboličtěji, ne tak viditelně, ale přesto zřejmým způsobem. To vše na snímku Z malého cyklu "Plot" .E z dílny clostermanna.

Klepněte pro větší obrázek
Z malého cyklu plot, foto: clostermann

Témata článku: Kultura, Fotografie týdne

Určitě si přečtěte