Poslední týdny nám na stříbrném podnose se štítkem Foto týdne přinášely převážně klidná témata – nezčeřené vody, okaté dívčiny a detailní záběry domácích rostlin. Také si myslíte, že by nezaškodilo si pro změnu dát něco "divného"? A co si dáte? Šneky, pochybné stíny, nebo pichlavou tlapku?
To všechno může nabídnout autor Fotografie týdne, a dokonce má na výběr z různých variant… Lovec vetřelců perlí se svými výtvory v naší Galerii už delší dobu. Snímky, jimiž se prezentuje, jsou prodchnuty chladem, kontrasty a znepokojivými stíny. Studený dojem podporují také kompaktní sněhobílé rámečky, do nichž některé klenoty své tvorby uzamyká. Teplejší barevnost je spíše výjimkou, převažuje studená, černobílá nebo mírně sépiová škála odstínů.
Autor, prosazující se pod přezdívkou chloor, nachází inspiraci v krajině, jemné abstrakci, ale nevyhýbá se ani zátiší a experimentálnímu portrétu. Čas – to je věčný zdroj nových podnětů. Dramatické povodně z nedávné doby střídá lyrická kompozice se stromy a sněhem, ale ten klid je jen naoko. Ve svých industriálních a architektonických záběrech autor naznačuje, že stín není jen to, co se většinou válí někde za fotografovaným objektem. V chloorově tvorbě má stín vysoké postavení – téměř na úrovni samotného světla. Bez stínu by nebylo kontrastů, a bez kontrastů by nebyla ani černobílá fotografie.
Jaro přináší do tvorby tohoto autora trochu živější barevnosti a hlavně motiv pichlavých pařátků, které po nás začínají natahovat Vetřelci. Po několika barevných odbočeních se zájem opět obrací ke struktuře a kontrastu. Osamělost, zmar a nelítostný tok času cítíme ze série Časoprostory a poté autor začleňuje do svého světa i kontrast tvarový - kulaté a hladké šnečí ulity versus ony pichlavé tlapky, které jsme již nakousli výše.
Vetřelci, kteří zpočátku bojovali mezi sebou, se pod vedením trpělivého cvičitele (kterým je samozřejmě sám autor) semknou do pevného kolektivu a podnikají výpady na mírumilovná a flegmatická tělíčka šneků, která se k sobě zmateně tisknou ve snaze uniknout… Také barevnost je v případě třetího dílu vetřelecké trilogie odlišná. Zmizela útočná červeň, ale určitou míru emocí, bublající pod povrchem, prozrazuje chladně vypočítavý sépiový nádech… Okamžik napětí: Uniknou? Neuniknou?
Vetřelci III - po secvičení bojové formace vetřelci poprvé útočí, Foto: chloor
Fotografie týdne je tentokrát ochuzena o barvy, ale přináší vrchovatou míru emocí, jakou by člověk od experimentálního zátiší asi nečekal. Autorova bravurní práce se světlem a tmou i kontrast tvaru a struktury zanechávají skvělý dojem. Pokud bychom se ho snažili oznámkovat, asi bychom se utábořili na horním okraji bodové stupnice. Ne každý vetřelec musí nadělat jen škodu, že?