Fotografie týdne: měření křivek zákrytových proměnných

20. února 2019
TWEET SDÍLET
Slavná antropologická premisa z knihy Genesis, že není dobře člověku samotnému, se stala tématem pro reflexi antropologie ve filozofii, sociologii rodiny, dějiny mnišství a řadě dalších oblastí. Člověk je bytostní otevřenou.

 

Když budeme přemýšlet nad tím, co, respektive kde je to osoba, můžeme snadno dojít k významnému strukturalistickému hledisku. Osobu určují vztahy. Richard od svatého Viktora v nich bude vidět vztahy k druhým, stejně jako například později Dostojevského přítel Solovjevov.

Být osobou, znamená žít v lidském společenství sociálním způsobem života. Někdo, kdo žije v džungli sám, tzv. vlčí děti sice jsou lidmi, ale k osobám mají daleko. Martin Buber upozorňuje, snad i v částečné reflexi v té době moderního fenoménu vlčích dětí, že sociální vazby jsou něčím, co prostupuje bytostí člověka v jeho celistvosti.

Nelze se ptát na druhého, aniž bychom otázku, ale i odpověď nevztáhli k sobě samotným. Jen Já-Ty může být cestou propozičního vztahu k druhému, otevírání vztahu jako základní struktury lidského poznání. Tento přístup je zásadním odmítnutím aristotelovské tradice jasně a nepřekročitelně odděleného subjektu a objektu. Bytí je otázkou vztahovosti.

V tomto ohledu možná překvapí, že skutečnost, že Sluneční soustava je tvořena pouze jednou hvězdou, je ve vesmíru ten méně obvyklý jev. Jestliže není dobře člověku samotnému, tak v případě hvězd to platí také tak. Dvojhvězdy jsou ve vesmíru asi nejčastějšími stelárními objekty v hlavní posloupnosti HR diagramu a mohou být těsné (tedy takové, které si vyměňují hmotu) anebo volné (tedy takové, co kolem sebe pouze rotují). Čím se liší dvojhvězda od hvězdy obyčejné? Především má jiné světelné křivky – vzájemný pohyb není zdvořile neovlivněný, ale gravitační působení, případně přenos hmoty hvězdy mění. Tím, že se vzájemně zakrývají a překrývají dochází k tomu, že se jim mění i to, jak zářivě je můžeme na Zemi pozorovat.

Klepněte pro větší obrázek 
měření křivek zákrytových proměnných, foto: shimmell

Analogii hvězd by bylo možné snad převést do sociálního prostoru. To, že člověk s někým je, znamená, že s ním sdílí kulturu a společenský prostor, ovlivňuje jej a přetváří. Jistě, tu více a tu méně, ale přesto, je bytí s druhým to, co utváří osobu, jako celek. Jestliže Pythagoras bude mít známý výrok, že člověk je to, co jí, mohli bychom říci, že člověk je tím, s kým se stýká, kým se nechává ovlivňovat, modelovat, tvořit. Bergson by řekl, že druzí nám dávají na oči filtr svých otázek a přístupů, na který musíme v komunikaci reagovat a který ovlivňuje to, jakým způsobem se vztahujeme ke světu.

Také lidské křivky, ať již si pod nimi představujeme cokoli (v analogii ke dvojhvězdám bychom snad mohli hovořit o základních zjevujících se propozicích či charakteristikách člověka), se v kontaktu s druhými mění. Ale zatímco hvězdy si své okolí nevybírají vůbec a nemohou ho ovlivnit, člověk je na jedné straně do jistého prostředí zasazen, ale současně ho tato skutečnost nemůže zbavit zodpovědnosti za to, aby s ním aktivně pracoval. V každém okamžiku se totiž může objevit otázka – kde jsou mé křivky? Jak zářím právě já?

Gratuluji autorovi snímku měření křivek zákrytových proměnných, kterým je Paklík a dovoluji si současně pozvat na prohlídku dalších zajímavých snímků, které se tento týden objevily v galerii.

František Mikuš se nechává inspirovat českou meziválečnou avantgardou a na křídlech Šímy, Kupky či Čapka nabízí svůj autoportrét, kterým vstupuje do hluboké metamorfózy tvarů a prostoru.

 

Klepněte pro větší obrázek 
autoportrét, foto: františek mikuš

Také Miloš Kostka pracuje s modernistickým pojetím fotografie, které k rovině dokumentaristického sdělení přidává ještě něco navíc. Tím navíc, vtahuje diváka do vnitřní struktury snímku, vede ho k jeho bytostné introspekci, ve které se sám může nalézt. Snímek nese název Městská zákoutí II.

Klepněte pro větší obrázek 
KMšstská zákoutí II., foto: Kostka Miloš

Uhler svým snímkem Alej potvrzuje pověst jednoho z nejlepších krajinářů na DIGIareně. S mimořádným citem se dokáže ponořit do rytmu vlnité krajiny, aby z ní vyzískal maximálně krásný obraz s mimořádnou technickou precizností, ale především citem pro kontext.

Klepněte pro větší obrázek 
Alej, foto: Uhler

A na závěr ještě velice netradiční Jokr7 s rackem a kostelním obrysem v mlze, jenž je zasazená do v zelené tonality s názvem provokativní přelet.

Klepněte pro větší obrázek
provokativní přelet, foto: jokr7

 

Témata článku: Kultura, Fotografie týdne

Určitě si přečtěte

9 jednoduchých fotografických triků, na doma i ven

9 jednoduchých fotografických triků, na doma i ven

Ani během pošmourných zimních dní nemusejí fotografové zahálet. Tradiční, osvědčené fotografické postupy si mohou zpestřit několika zajímavými experimenty, aniž by bylo nutné investovat do drahého studiového vybavení…

5 Helena Vyplelová

11 fotoaparátů s výměnnou optikou, které se dnes nejvíc vyplatí koupit

11 fotoaparátů s výměnnou optikou, které se dnes nejvíc vyplatí koupit

Doporučíme nejlepší fotoaparáty s vyměnitelným objektivem, které by mohly pod stromečkem potěšit nejen vás, ale i vaše blízké.

88 Helena Vyplelová