Příroda má mnoho podob. Po dvou horských túrách je čas ponořit se do abstraktnějších hlubin.
Děti, zátiší a hory. Taková jsou nejoblíbenější témata posledních měsíců. Na takových fotografiích pokaždé víte, s čím máte tu čest, a děj na ní lze vždy logicky vysvětlit. Už nějaký čas na nás ale nesměle vystrkuje prsty jarní sluníčko, a tak si dáme menší změnu a podíváme se do méně frekventovaných kategorií. Po dvou měsících se tedy opět dostane na abstraktní snímek.
Nejde však o abstrakci zcela nepochopitelnou (která se stane většinou také nepochopenou). Její autorka, prezentující se pod přezdívkou rok.záruka, dobře ví, že návštěvníci Galerie uvítají, když snímek o něčem jasně pojednává. Obrázek složený z rozmazaných čar je sice originální a zvláštní, ale ne každý ho stráví. Ponořila se tedy s fotografickým aparátem do mrazem spálené trávy na mezi, aby vytvořila další ze svých typicky zasněných, napůl nereálných a napůl zcela jasných záběrů, na nichž se detaily ze zahrad a lesů prolínají se sny a tajemstvím.
Kaligrafie znamená krasopis, písmomalířskou dovednost, postavenou na umných tazích štětce. Když se na tento snímek zadíváme pozorněji, tyto tahy tam skutečně najdeme. Napůl rozostřený „abstraktní“ snímek stále dává najevo, že jde hlavně o tu trávu, její struktura zůstává i přes všechny úpravy znát. Dostáváme se tedy opět do prostoru, kde se fotografie střetává s výtvarným uměním. Na střety na této hranici existuje mnoho protichůdných názorů. Ale ve skutečnosti o nic nejde – je to přece jen trs trávy...
Kaligrafie; foto: rok.zaruka
„Tak to dopadne, když dáte trávě do ruky štětec, postavíte před ní plátno a posvítíte ji na to všechno sluníčkem,“ komentuje svůj poslední snímek s nadsázkou. To sluníčko, které jsme přes zimu téměř neviděli, však dodává jejím fotkám další důležitý rozměr. Tato autorka je totiž jednou z osob, jejichž tvorba během roku je nejvíce ovlivněna odstíny jednotlivých ročních dob.
Navštivte její Galerii a uvidíte sami. Je to zkušenost, kterou zná každý, kdo fotografuje během roku hlavně přírodní scenerie. Jaro charakterizují například fialková či jemně zelená, létu vládne nebeská modř a nejrůznější barvy květin a zelenohnědé odstíny podzimu přecházejí do bílé a šedomodré, když přijde zima. Tak jde zkrátka čas. Momentálně se zřejmě nacházíme v hnědavém období, kdy zmrzlé rostlinky pomalu roztávají. Všímavost a citlivost pro detaily je pro tuto autorku naprosto rozhodující, všechny snímky během její tvorby se k sobě svým výrazem hodí, a co víc, při prohlížení celé kolekce si zákonitě musíte povšimnout kvalitativního posunu směrem nahoru.
Není to jen technická a kompoziční vypracovanost, ale hlavně cit pro barvu, strukturu i pro výsledný dojem. Poslední snímek je dle slov čtenářů prozatím ze všech nejlepší – překoná se autorka příště? Gratulujeme, přejeme i nadále mnoho úspěchu a především dobré světlo.