… dlouhé nehty a oděv, suplovaný kusem síťoviny. Vykukující bradavka ovšem zaujme až napodruhé. I když lze polemizovat o možnostech využití otvorů v halence, hlavní roli tu hraje uhrančivý pohled. A co Fotce týdne chybí? Barvy. Tu jedinou, kterou najdete, musíte autorovi odpustit.
Za ten zbytek si to totiž zaslouží. Uznáváme, že krvavě rudé písmo je nepochybně působivé, ale na černobílém portrétu působí jako úder bičem do oka. Ale dost už o tom. Ostatně, k těm bičům se ještě vrátíme.
Před námi leží Fotka týdne s lakonickým názvem „…“, čtvrtý zástupce portrétní kategorie v tomto roce. Autorství je ohnivým šarlatem připsáno uživateli s přezdívkou Aideen. Ačkoli lze snímek zařadit do „temného“ odvětví „gothic punk“, na snímku je tma i světlo ve vyváženém poměru a přepálená místa ani nehledejte. Výraz v očích, jejichž tmavé panenky přitahují pohled jako magnet špendlíky, je však obestřen tajemstvím. (Stejně jako sám/sama autor/ka, jenž zásadně neposkytuje doprovodné informace).
Co vyjadřuje pohled křehké blonďaté víly v necudném „gotickém“ hávu? Je to strach? Je to lhostejnost? Je to snaha o to, být tajemná, nebo si z nás slečna střílí a „fotí“ si nás sama skrz rámeček z prstů? Těžko říct. Odpovědi halí závoj stínů, stejně jako pravou tvář a ňadro modelky. Jsme přece ve 21. století, tak jaképak tajemno. Nebo ne?
Do očí se mi dívej! Já se ti koukám do duše
..., Foto: Aideen
Z praxe víme, že absenci barev v černobílé fotografii vyrovnává hlavně struktura. Aideen to ví a nabízí nám rozmanité kontrasty: bělostnou pleť křižují linie napjaté síťky, šíji obepíná tmavá stuha s medailonem, ze stínů vystupuje nenápadný lesk náušnic, vedle ostrých nehtů vidíme měkké rty modelky a její hladká bledá tvář je olemována něžným blonďatým chmýřím.
Postava se neutápí v pozadí, pozadí neruší, na snímku nevládne nuda a záchytných bodů, jako jsou oči, náhrdelník či ňadro, je právě akorát – takže zaujme a nepůsobí překombinovaně. Vyváženost „temnoty“, něhy, výrazných šperků a lesku v dívčiných očích si u čtenářů Galerie vybojovala devět a půl bodu z deseti. A věřím, že za tu půlku může skutečně jen ta červená…
Ze čtyř portrétů, které se zařadily mezi Fotky týdne během tohoto roku, byla pouze jedna barevná. V Galerii Aideen je však barevných naprostá většina. Nejvyšší hodnocení získává rozevlátý snímek „Moje srdce pláče“; na fotografii „Kourbash“ se opět setkáváme s blonďatou modelkou, ovšem v trochu jiné roli – s ostnatým obojkem a (již zmiňovaným) bičíkem v ruce. Pozadí portrétů je jednoduše černé a bílé, s rámečky se autor nenamáhá. Důležitý je snímek a jeho atmosféra. A té má aktuální Foto týdne skutečně plné oči.