Fotografie týdne: Jadranka a důležitost slunce

20. října 2020
TWEET SDÍLET

Někdo se rád vyhřívá na výsluní, jiný hledá místo na slunci. Obě lidová rčení ukazují, jak důležité je být tam, kde je světlo, kde je dobře vidět. Také modernější verze s pobytem v záři reflektorů či ramp říká totéž. Být na světle znamená být nejen úspěšný, ale v širším slova smyslu i dobrý nebo držící právo na existenci.

V řečtině neexistuje slovo pro pravdu, ale jen pro neskrytost – pravda je to, co můžeme vidět, co lze ukázat, osvítit světlem. Ve slavném experimentu se Aristoteles rozhodl, že bude zjišťovat, z čeho že roste strom. Jeho experiment s vrbou předpokládal, že roste z hlíny – jenže té z květináče, ve kterém vrbu pěstoval téměř neubylo. Vrba rostla jen ze slunce a vzduchu. Ostatně, každý, kdo někdy pěstoval květiny ví, že tam, kde je hodně světla rostou lépe a rychleji než ve stínu, tedy pokud je slunce nespálí.

Všechny tyto nesouvislé poznámky mají společného jmenovatele – slunce je nejen metaforou života, jako prostého přežívání, ale především obrazem úspěchu. To, co chceme, aby druzí viděli, nasvěcujeme, neskrýváme. Slunce je to, co potřebujeme, abychom byli nejen zdraví, ale také úspěšní. Náš životní projekt je do té míry úspěšný, do jaké je „zalitý sluncem“.

Klepněte pro větší obrázek
Jadranka, foto: hotmandarin

Gorge Lakoff a Marc Johnson v této souvislosti analyzují, jakým způsobem vznikají metafory a říkají, že metafora vyžaduje existenci společného zkušenostního rámce. Jinými slovy metafora není nějakou ozdobou jazyka, jistý prvek vyšší kultury nebo uměleckého cítění, ale zachycením společné zkušenosti s životem ve světě. S tím, jak lidské tělo a duch interagují s prostředím, ve kterém se nacházejí. Jinak než skrze reflektovanou zkušenost nevznikají.

Je zde tedy něco, co nám slunce a stín mohou z hlediska sdílené skutečnosti přinést? Možná skutečnost, na kterou upozorňuje Jan Patočka – že mezi světem a světlem je těsná souvislost, nejen etymologická, ale především faktická. To, co je na slunci, na světle, je plně ozářeno, to je nám dostupné ve své neskrytosti. Takto uchopená pravda je tím cenným, co v životě máme, vytváří body, podle kterých jsme schopni se ve světle orientovat. Ať už je tedy na slunci cokoli, je to „nad slunce jasné“, protože se nám to ukazuje, vstupuje to do našeho světa, umožňuje nám to zařídit se podle toho.

To, co je na světle, tedy lemuje náš zkušenostní svět. To, co víme, a podle čeho poznáváme. To, co je ve stínu je nevýrazné, nejasné a vlastně neexistující – stín jako by byl nedostatkem světla, vidíme obrysy, ale o co ve skutečnosti jde se nikdy nedozvíme. Snímek Jadranka ale jako by tento výklad stavěl na hlavu. Osvětlené je téměř vše. Mohli bychom říci, že svět, který je před námi je až přeexponován natolik, že v něm zanikají rozpoznatelné hranice mezi souší a mořem, mezi tady a tam, mezi oddělenými světy. Schůdky jsou dostupné jen pro všímavého pozorovatele a plachetnice je příliš daleko.

Podstatné je ale skryté ve stínu – uprostřed záře je místo stínu, uprostřed všeho a přitom vlastně skryté, jako připomínka toho, že fenomény se zjevují postupně, jako tichá připomínka toho, že občasné stažení se může vést k možnosti vidět. Batesová říká, že informace je rozdíl, být ve stínu je tedy pro ženu jedinou možností, jak vidět a chápat.

Gratuluji autorovi snímku, kterým je hotmandarin k výtvarně i kompozičně zajímavé fotografii a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Když už jsme u dovolenkové tématiky, nemůžeme pominout Lukáše Uhera a jeho fotku Pool Tree , pracující s odrazy a jasnými barevnými kontrasty. Také on jako by zobrazoval vše, a přesto přitažlivost snímku staví na tom, co není vidět.

Klepněte pro větší obrázek
Pool Tree, foto: Lukas-Uher

MSD1 zachycuje dvojici mužů snad rybařících, snad jen spolu přemýšlejících nebo sdílejících příliš těžké a hluboké příběhy na to, aby o nich mohli mluvit. A hloubku jejich společného ticha dokresluje opona, za kterou jsou oba muži skryti.

Klepněte pro větší obrázek
..., foto: MSD1

Subal ukazuje, jak velkou roli ve fotografování může hrát nápad – Hráli jsme rouškovanou – je jednoduchá, rychlá, výtvarně dobře zpracovaná myšlenka, který nutí k zastavení se.

Klepněte pro větší obrázek
foto: subal

A na závěr ještě propojení přírody a kultury, dýmu a mračen, země a nebe. V podobě kompozičně chytlavého snímku Elektrárna a kostel od martin035.

Klepněte pro větší obrázek
Elektrárna a kostel, foto: martin035

Témata článku: Kultura, Fotografie týdne

Určitě si přečtěte

Fotograf požádal teenagery, aby upravili své selfie pro sociální sítě. Výsledek je alarmující!

Fotograf požádal teenagery, aby upravili své selfie pro sociální sítě. Výsledek je alarmující!

Když publikujete selfie snímky na sociální sítě, kolik jim věnujete času na úpravy? A jak moc změníte svou podobu?

5 Adam Kos

Adam Kos
Selfie
Fotografie týdne: když je všechno vzhůru nohama

Fotografie týdne: když je všechno vzhůru nohama

4 Michal Černý

Michal Černý
Fotografie týdne