Ve válce i vědě jde o to, mít dostatečně vysoký „impact“ faktor. A v obou případech to často vede ke komickým výsledkům. Ostatně, co má společného svět vědy a výzkumu s válkou?
Současný systém financování vědy a výzkumu působí groteskním dojmem. Předně vůbec nejde o to, zda danou činnost společnost poptává či vyžaduje. Existují v zásadě dva velké zdroje peněz, ze kterých je možné čerpat – granty a peníze za publikace.
Skrze granty lze získat prostředky především na populární věci jako jsou nanotechnologie či výzkumy sociálně vědné. Jistým problémem je, že se pomocí nich nedá budovat žádná vědní oblast systematicky, ale vždy se vybírají jen ty na první pohled (především pro úředníka) zajímavé partie. Absence systematicky kvalitně dělané vědy se přirozeně podepisuje také na dalších výsledcích.
Druhou nepřímou metodou financování jsou peníze za publikace. Důležité je, aby byl každý vědec do určité míry spisovatel, vydával jeden článek za druhým a čas od času i nějakou knihu. Jde o to, aby měl co nejvyšší „impact“ faktor. To je jakési skóre, které se vypočítá na základě toho, v jak odborných periodikách člověk publikuje a jak moc jej citují druzí. Výsledky jsou všeobecně známé – desítky konferencí uspořádaných jen proto, aby jejich řečníci měli publikaci, podivné nízkonákladové monografie a především zcela zbytečně strávený čas psaním textů, které mají jen velice malou hodnotu, místo práce na vědě, která by měla být primární náplní vědcovy práce.
Impact (foto: Cako SK)
Fotografie Impact ukazuje dopad válečné pumy. Také ve vojenství jde o to, připsat si co nejlepší zásahy. Většinou snad logičtěji a systematičtěji nežli je to v současné vědě u nás. Má-li být česká věda úspěšná, musí mít na jedné straně jasně definovaná kritéria a cíle, ale současně musí být ponechána určitá svoboda tvůrčí práci. Je zajímavé sledovat odborné práce z USA a od nás. Odbornou knihu ze Spojených států si často přečte i relativní laik – důraz je kladen na srozumitelnost, vysvětlení pojmů a problémů. Jistě za cenu naprosté přesnosti a korektnosti. U nás je cíl podobného textu jiný – je plný citací děl, která s problémem souvisí (často jen volně) a za úkol má autor většinou vytvořit kompilát takové formy, aby mu nerozuměl téměř nikdo. Až pak působí dostatečně odborným dojmem.
A tak zmíněný snímek Impact může být určitým zamyšlením nad tím, zda vše co děláme má skutečně takový dopad a účinek, jaký si představujeme.
R (foto: Mila)
Pohled na průmyslové město či přístav nabízí snímek R, který vytvořil Mila. Je obrazem určitého civilismu – zaujetím pokroku lidstva, technikou, stroji. Ostatně toto nadšení se dnes vrací ve směrech jako je steampunk, ale i v mnohých dalších.
Prvy sneh (foto: Gore008)
Radost z prvního sněhu i předvánoční atmosféru se pokusil na fotografii Prvy sneh Gore008. Zajímavé provedení, barvy i dynamika smějící se slečny; to vše dodává snímku zajímavou a neopakovatelnou atmosféru.
Veligrad pod Buchlovem (foto: Ali111)
Jiným zdařilým obrázkem je pohled na Velehradskou baziliku. Samotný chrám je krásný a monumentální a je jistě potěšitelné, že se stejně jako okolní budovy intenzivně zpravuje. Ali111 je zachytil v kontextu zimní krajiny na fotografii Veligrad pod Buchlovem.
Polední pauza (foto: Paklik)
A na samotný závěr ještě Polední pauza od Paklika. Snad jako inspirace pro to, že práce není vždy tím nejdůležitějším v našem životě.