České přísloví říká, že kdo hledá, ten najde. A bulharské, že kdo neví kam jde, dojde někam jinam. Co vlastně hledáme a kam jdeme?
Lidský život by mohl být charakterizován jedním slovem jako hledání. Mladý člověk se snaží najít své já a během adolescence se osamostatnit, stát se bytím nezávislým na druhých.
Neuběhne mnoho času a objevuje se nové hledání, tentokráte životního partnera. Biblické „není dobře člověku samotnému“ není nějakým náboženským zvoláním či zjevenou pravdou, ale spíše psychologickou a sociální zkušeností redaktora textu. Krize středního věku je také charakteristická hledáním – člověk dosáhne plnosti všeho – má peníze, rodinu, společenské postavení, uznání, žije uprostřed kultury a pohodlí. A najednou se ptá, zda je to všechno smyslem veškerého jeho pachtění. Jestli to stojí za to, nebo se ve své životní cestě zmýlil a je třeba provést novou volbu. Říká se, že existenciální otázky si člověk klade stále, ale jsou dva okamžiky, kdy jsou nejsilnější. První souvisí s tímto dosažením blahobytu ekonomického a sociálního a druhý s pocitem blížící se smrti.
Heidegger říká, že smrt je tím rozhodujícím arbitrem toho, zda náš život za něco stál. Je to právě smrt, která dává definitivní ráz celému bytí. Je klíčovou kompozicí v obraze malovaném naším životem. Jak kdo žil, tak také umírá, říká stará lidová moudrost a do jisté míry je to pravda. Snaha smrt vytěsnit z života a umírající posouvat někam na okraj, aby nebyli vidět je tak ochuzením se o pohled na celek, na okamžik, kdy se z fragmentů stává jedna velká mozaika.
A snad proto právě pro fenomén hledání se u nás tak začalo dařit houbaření. V okamžiku, kdy nebylo možné se veřejně ptát a svobodně hledat, byly houby téměř jedinou možností volného hledání. Okamžikem, kdy člověk sám za sebe určuje, jakým směrem se vydá, zvažuje možnosti, hodnotí je a snaží se najít to co je podstatné.
To můžeme vidět na snímku Houbařská sezóna. Je zde člověk uprostřed neostrostí a nejednoznačností světa, snad ztracen a zmaten, ale hledající. Houbaření je pro něj více než hledání plodin, ze kterých je možné učinit pokrm, ale otázkou nalezení základních odpovědí – kdo jsem, kam jdu, proč?
Fotografie týdne
Houbařská sezóna (foto: Miroslav Koudelka)
Gratuluji Miroslavu Koudelkovi k podařenému snímku, jemuž nechybí vtip, originální nápad ani tradiční autorův rukopis a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých snímků uplynulého týdne.
K tématu smrti se vztahuje další snímek, který odkazuje na to, že ne vždy je možné si vše naplánovat a prožít. Může přijít nečekaná událost, která vše zásadním způsobem změní a promění. Tak jako pro žábu setkání s hadem na snímku Poslední pohled na svět... od Vassilij.
Poslední pohled na svět... (foto: Vassilij)
Pocit štěstí člověk prožívá jen zřídka – většinou spíše zakouší jeho nedostatek a v nadbytku si jej neuvědomuje. Okamžik jeho nepřítomnosti jistě zažívá chlapec na snímku Smutek od Hanky U.
Smutek (foto: Hanka U)
Čtvercový formát fotografie jistě má něco do sebe a to i v době, kdy jsou zobrazovací zařízení většinou různě obdélníková – umožňuje totiž zajistit netradiční atmosféru a kompozici. Tak jako fotografie DSC_6975w od Jellenka.
DSC_6975w (foto: Jellenka)
A na závěr ještě jeden detailní pohled na krásný hodinový strojek na snímku Brevet Pocket Watch od Giomdesampre.
Brevet Pocket Watch (foto: Giomdesampre)