Když má fotograf oči na šťopkách a výbavičku v pohotovosti, divák bývá nadšen.
Dnes si dovolím na úvod citovat americkou esejistku Susan Sontagovou, která tvrdí že:
"Fotoaparát atomizuje skutečnost a činí ji manipulovatelnou a neprůhlednou. Je to pohled, který popírá vzájemnou propojenost, kontinuitu, který však propůjčuje každému okamžiku charakter mystéria. Každá fotografie má rozmanité významy; vidět něco ve formě fotografie vlastně znamená narazit na možný objekt fascinace. Základní moudrost fotografického obrazu říká: „Toto je povrch. Teď přemýšlej – či spíše vyciť, vytuš – co je za, jaká musí být skutečnost, když vypadá takhle." Fotografie, které samy o sobě nedokážou nic vysvětlit, jsou nevyčerpatelnou výzvou k dedukování, spekulaci a fantazírování."
(esej V platónově jeskyni – Susan Sontagova 1977, přeložil Pavel Vančát 2002)
°°°°°°°°; foto Taunt
Sám pro sebe jsem si pro tuto fotografii „ukradl“ název z jednoho novinového titulku: Hledání mimozemských civilizací utichá. Ale v každém z nás může ten obraz asociovat úplně rozdílné pocity. Podle jeho povahy, životních zkušeností i momentální nálady. Každopádně barevnou tonalitou, kompozičním řešením i místem nechaným pro divákovo zapojení se, mi uvízla v paměti a doufám, že v ní zakotví natrvalo.
Nejedna z fotografií tohoto autora má v sobě skryté mystérium. A tak, ač o to sám neusiluje, dráždí část diváků tím, že je nenechá obraz pouze konzumovat, ale „nutí“ je hledat, nalézat a konfrontovat myšlenky. Pouze ten, kdo je ochoten se u těch obrazů zastavit a spolupodílet – vést jakýsi vnitřní dialog s obrazem i sebou – může být odměněn dobrým pocitem. Ale ne každý je (ke své škodě) ochoten spustit se i pod povrch…
red bull nordix.......; foto klimask8
red bull nordix.......; foto klimask8
Už jako teenager jsem se držel pravidla, že raději 50 km půjdu, než abych musel padesát metrů utíkat. Ani sledování sportu (až na pár výjimek) nikdy nebylo ve středu mé pozornosti. A o svém záporném vztahu k zimě jsem se už nejednou vyjadřoval. Přesto se nedokážu odtrhnout od obou zimně – sportovních fotografií, které minulý týden vložil klimask8. Proč? Protože si myslím, že nádherně zachytil dynamiku toho závodu. Do statické záležitosti, jakou v podstatě fotografie je, autor vnesl pohyb a napětí. Dosáhl toho nejen pohybovou neostrostí, ale i barevnou kompozicí a odstraněním všeho nepodstatného z obrazu. A je jedno zda to autor udělal už nastavením fotoaparátu nebo to dotáhl při postprocesu. Protože směrodatný je výsledek. A ten mě zaujal.
Všudepřítomná; foto Radomir Pekarik
Velice zdařilá fotografie na pomezí reality a nadreálna. Opět je tu obraz, který může působit na fantazii každého z nás a rozpoutat vír asociací každému podle chuti a nátury.
Martin_Bab_ick_tsunami; foto MartinBabčický
Pěkná kompoziční práce vyjadřující dynamiku prostoru umocněna šikovným BW převodem na hranici fotografiky.
na lovu...; foto shimmell
A tento malý vtípek na konec dokazuje, že fotograf může tvořit všude. Protože to hlavní nenosí ve fotobrašně, ale mezi (i za) ušima. Autor, jak vidno, rozhodně za ušima má – umí se dívat a pálí mu to.
Tento týden byl na zajímavé fotografie bohatší, než ty minulé. A tak jsem musel s velkou lítostí vynechat i další, dle mého názoru, zdařile záběry. Ale koneckonců fotografujeme pro radost a ne pro subjektivní výběry.