Fotografie týdne: Frankfurt am Main

10. října 2018
TWEET SDÍLET
Známý příběh o babylonské věži, který pochází z Bible, se stal v průběhu dějin námětem řady uměleckých zpracování, z nich nelze nezmínit například to Pietra Brueghela z roku 1563. Stavba je na jedné straně obrazem systematické a hluboké lidské spolupráce.

Potkávají se lidé ze všech národů, hovoří jedním jazykem a mají před očima jediný cíl – postavit věž, nesmírné výšky. To samo o sobě jistě není špatné. Biblický text ale vzápětí zdůrazní, že člověk stavbou přichází o svou transcendentální dimenzi – cílem je dojít si do nebe, opustit život v existenciální úzkostí a vrženosti do času.

Jak by zřejmě řekli filosofové dvacátého století, touhu po plnosti a stávání se, po překonávání sebe sama. Místo toho nacházejí lidé společné řešení, pro které je charakteristické to, že nabízí dokonalou jednoduchost.

Hospodinova zápletka je také známá – dává každému jiný jazyk, takže si najednou nerozumí a nemohou pokračovat ve stavbě. Jinými slovy – ukazuje, že jediné unifikované řešení, recept na lidské štěstí neexistuje. Ráj si nelze představovat tak mechanicky, jako lidé, jež se pustili do stavby věže. Svět se po jazykové diverzitě, stává nejen složitějším, ale také pestřejším. Nutí každého jedince najednou hledat jiné řešení, než které ukázala vnější autorita a kreativně usilovat o rozvoj celého svého bytí.

Myslím, že v příběhu jsou ještě dva, často opomíjené, momenty. Tím prvním je, že věž je již vysoká. Člověk, se dívá vzhůru. Jeho zrak není upřen k pouhému lopocení, ale když přemýšlí, co udělá se svým životem, když cesta po nejjednodušší cestě ztroskotala, hledí vzhůru. To je pravý opak rezignace nebo zklamání. To, že se člověk učí hledět do výše, že očima zkoumá vrcholky hor nebo špičky staveb, má pro jeho život zásadní význam. Vtiskává mu naději a touhu po nadhledu či perspektivě.

Klepněte pro větší obrázek
Frankfurt am Main, foto: pavel kozdas

Druhý moment spočívá v tom, že věž byla stavěna rukama. Zajímavé je, že zmíněný Brueghel udělá z věže spíše místo obchodu a cest než otázku absolutní tělesnosti. Člověk, který stojí někde na jejím úpatí k ní nemá nezaiteresovaný vztah kochajícího se turisty, ale věnoval své tělo, námahu, čas, k tomu, aby stavbu vystavěl. Někde v jejich kamenech a schodech je kus jeho bytí. Jako by příběh chtěl zdůraznit, že ne vždy vložíme námahu správným směrem. Lidé z příběhu se ale v zoufalství nevrhají dolů, tedy do nebytí, nebo nepláčou a nepodléhají zoufalství v pasivitě. Snaží se pochopit a pak se rozcházejí. Každý se vydává na svoji cestu autentického uskutečnění svého životního projektu.

Mrakodrap dnes není stavbou, jejímž prostřednictvím by se člověk mohl dopravit do nebe, byť kancelářské prostředí práce by někomu mohlo sakrální prostor připomínat, nemálo lidí si z práce smysl svého bytí skutečně udělá. Myslím, že právě spojení práce, lidí a výšky mohou onu optimistickou perspektivu z příběhu o babylonské věži připomínat. Stačí se jen podívat vzhůru a sledovat krásu, hledat smysl toho, s čím přicházím nebo odcházím. Jsou výzvou pro zvednutí hlavy od pohledu na nás samotné.

Gratuluji autorovi, kterým je rukopisem snadno rozpoznatelný Pavel Kozdas ke krásnému snímku Frankfurt am Main a dovolím si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.

Také mila si hraje s pohledy. Nedívá se ale vzhůru k nebesům, ale snaží se o jiný pohled. Pohled dolů zde umožňuje vidět vzhůru a do dálky, všimnout si něčeho, co by zůstalo skryto. Zastavení zjevuje pohyb. Takový je epistemický paradox s názvem oVo.

Klepněte pro větší obrázek
ovo, foto: mila...

Island nepochybně patří mezi nejfotogeničtější krajinářská prostředí, což dokládá také miiiba se svým snímkem ... ICELAND ..., který zaujme jak světlem, tak také netradičním ořezem.

Klepněte pro větší obrázek
...ICELAND..., foto: miiiba

Sokis pak ukazuje, že krásné krajiny nejsou nutně vždy záležitostí pouze Islandu, ale lze je najít – byť samozřejmě jinak – také kdekoli jinde. Snímek Moravské vlnění. je toho pěkným příkladem.

Klepněte pro větší obrázek
Moravské vlnění., foto: sokis

Ivan76 se pak zaměřuje na pěkný detail s názvem Cesty galaxiou., který z celku tvoří abstraktní část. Kousek, který si může každý nechat zapadnou, kam bude potřebovat.

Klepněte pro větší obrázek
Cesty galaxiou, foto: Ivan 76

Témata článku: Kultura, Fotografie týdne

Určitě si přečtěte

Vybrali jsme nejlepší mobily pro fotografování a natáčení videa

Vybrali jsme nejlepší mobily pro fotografování a natáčení videa

Proč s sebou nosit mobil a digitál, když můžete mít vše v jednom, navíc i s velmi slušnou videokamerou. Smartphony válcují nejen levné, ale už i pokročilé kompakty. Po kterých byste měli sáhnout?

38 Petr Březina

Fujifilm X-T30: Výkon ve stylovém kompaktním těle [test]

Fujifilm X-T30: Výkon ve stylovém kompaktním těle [test]

V dnešním testu se zaměříme na třetí generaci pokročilých APS-C bezzrcadlovek Fujifilmu. Model X-T30 sdílí podstatné vlastnosti s vlajkovou lodí systému Fujifilmem X-T3. Co vše fotoaparát zvládne a k čemu se hodí?

12 Helena Vyplelová