Vztah člověka k práci bude vždy zatížen jistým předporozuměním a stereotypy doby – není tomu příliš dlouhou, co byla ceněna práce dělníků v továrnách a rolníků na polích, před profesemi, které by bylo možné označit jako intelektuální.
Na druhé straně se lze setkat s pejorativním vnímáním „práce rukama“ dnes. A to přesto, že jsme byly národem se snad nejvzdělanějšími topiči a kulisáky v dějinách lidstva. Tomáš Akvinský například práci „hlavou“ tak úplně za práci nepovažuje, takže je možné ji provozovat také v neděli.
Přesto většina z lidí, kteří se intelektuálním způsobem živí v neděli dělají jiné věci – jsou na chatách, běhají, chodí po horách a lesích, zkrátka dělají vše proto, aby se fyzicky unavili. To je něco, co by pro člověka středověkého myšlení bylo zřejmě zcela nepochopitelné – lidé se snaží před pracovním týdnem fyzicky unavit, spotřebovat co nejvíce energie a zabránit tomu, aby měli nadváhu. Zřejmě přesný opak toho, co by si mohl člověk desátého století představovat, že se má dělat.
Samotný pojem aktivní trávení volného času je svým způsobem problematický. Předně počítá s tím, že existuje něco jako volný čas – tedy čas, kdy neděláme nic smysluplného, interval, ve kterém se musíme zabavit. Nemáme pro něj žádné smysluplné využití. Prostý čas na odpočinek se jeví jako ztracený, promrhaný, je třeba k němu přistoupit programově a řídit ho. Aktivní trávení volného času, jako by model člověka vracelo k homo faber. Současně ho zbavuje ještě jedné tíže – bytí se sebou samým, protože na to prostě nemá a nemůže mít čas, Neboť musí běhat, fotit, plavat, objevovat, učit se, rozvíjet.
Samo o sobě to jistě není špatné, ale je třeba si asi dát pozor, aby se z toho nestalo jediné či hlavní téma vlastního bytí, nebo tak činit vědomě. Snímek Focus ukazuje ženu během cvičení, aktivního pohybu. Ukazuje to, co se lidem na individuálním sportování pro vlastní potřebu líbí – pohyb, kterým si odpočineme, dokonalé soustředění se, které nám během práce uniká, radost z výsledků, hmatatelný pokrok, únava těla, nikoli duše.
Gratuluji autorovi, kterým je Marcel Koláček, k pěknému černobílému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.
Až naprší a uschne, bude možná hezky..., je pěkný snímek pracující s abstraktními prvky, jejichž cílem je pracovat s emocí autora. No21 nabízí jako vždy svůj silně vyvinutý cit pro kompozici a atmosféru, které jsou hlavními výrazovými prostředky jeho snímků.
Až naprší a uschne, bude možná hezky, foto: No21
Fotografie pohleď, Afrika... od francoaise je hravým kompozičně zajímavým snímkem, který svým názvem, pohledem i celkovým vyzněním navazuje originální vnímáním scény, které vstupuje do komunikace s divákem.
pohleď, Afrika, foto: francoaise
Trojský pohled je snímek, který originálním způsobem pracuje s prostorem, dává mu zcela jiné vlastnosti a struktury, než by člověk čekal. A nutí diváka se nad tímto místem v Praze zastavit, dívat se, hledat, přemýšlet. Autorem je Yes68.
Trojský pohled, foto: Yes68
Pro milovníky barevných jarních krajin, agrárních záběrů a tiché relaxace uprostřed kopců je určený snímek "Moravské Toskánsko" 2..., jehož autorem je Vlastimil Pibil.