O nejasném vymezení i původu a třech Europách, které mění dějiny. Etymologie slova Europa či Evropa je nejasná. Někdy se uvádí, že jde o spojení slov eurus a opt, tedy něco jako široce otevřená, rozlehlá.
Také vymezení smyslu tohoto slova není neproblematické. Herodotos, známý jako otec zeměpisu, rozděluje svět na Evropu, Asii a Libyi (tedy Afriku). Později je Evropa vnímaná jako prostor křesťanský či římský (tedy Severní Afrika byla někdy přičítána k Evropě, což přinejmenším kulturně mělo svůj význam). Tedy ani lokální vymezení není úplně ostré.
A aby toho nebylo málo, označením Europa můžeme rozumět přinejmenším tři, vzájemně související objekty. Tím prvním byla dcera týrského krále Agénóra, tak krásná, že se do ní zamiloval sám Zeus a mýtus s jeho proměnou v býka zná dnes zřejmě každý. Pro Řeky měla tato pověst více rovin významových, ale šlo v ní také o to, jak vysvětlil, odkud se vzal a k čemu odkazuje název kontinentu, na kterém žijí. Pokud spojíme etymologickou a mytologickou tradici, pak jde o místo dětské otevřenosti, prostor svobody ducha i těla, o příležitost setkávání člověka s božstvy jako rovný s rovnými.
Mimo kontinent a krásnou dívku je zde ještě jeden objekt, totiž Jupiterův měsíc, který nese název Europa. Jeho objevitelem je Galileo Galilei v roce 1610 a popsal jej spolu s dalšími měsíci této planety. Šlo o významný nepřímý důkaz heliocentrické soustavy. Je zajímavý svým zvrásněním a prasklinami, jejichž přesné vysvětlení a popis je nejasný. To, co se zdá být pravděpodobné je, že jde o ledové praskliny, jejichž vzhled je určen rozdílnými rotačními rychlosti povrchu a vnitřní části měsíce, který má pevnou stavbu.
Snímek europa. od Paklika se vztahuje ke všem třem významům. Je zde struktura i zakřivení, které přirozeně směřují k měsíční hypotéze, kterou také autor explikuje. Nedává ale odpověď na otázku, kým je onen chodec. Nemůže být v určitém slova smyslu novou Europou? Bytostí, ve které se spojí pozemské a transcendentální, kolébkou nové civilizace? Současně praskliny vytvářejí určitou komunikační síť, která nápadně připomíná internet, tedy model Evropy jako souboru osob, které jsou vzájemně komunikačně propojené a vzájemně se ovlivňují.
Gratuluji autorovi k pěknému, nápaditému a technicky velice dobře provedenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších fotografií uplynulého týdne.
Ilonag3 si nápaditě hraje s linkami, architekturou a jistou antropologickou daností spočívající v hledání řádu a jeho narušování. Fotografie Symetrická nesymetrie je součástí širšího celku sledujícího tento fenomén z různých perspektiv.

Symetrická nesymetrie, foto: ilonag3
Téma sklářství a skleného umění, jako čehosi tajemného a magického tento týden v souvislosti s úmrtím Bořka Šípka, rezonovalo českými médii i širokou společností. Tomuto tématu se volně věnuje snímek Magie. od clostermanna.
Ve vlahém vzduchu nevěř věř, protáhl se starý keř... tento poetický začátek ukazuje, jak lze ve světě, který běžně vnímáme jako zcela materiální a fyzický, najít také roviny epické, emocionální, abstraktní, symbolické. Autorem je No21.

Ve vlahím vzduchu nevěř věř, protáhl se starý keř, foto: No21
Na závěr ještě snímek od Shoehardt R., který je možné číst v různých významových rovinách – jde o obraz loučení, emancipace, získávání autority, formování autonomie? Možná od všeho trochu a také něčeho navíc, co si do snímku může promítnout každý divák sám.