Levá ruka se střídá s pravou; v železné pravidelnosti prorážejí studenou vodu a ženou tělo vpřed. Oči směřují kupředu, jakoby chtěly ukrojit z trati ještě posledních pár metrů...
Příroda vybavila člověka poměrně příznivě pro pohyb na souši i ve vodě. V druhém prostředí je sice přemísťování z místa na místo pomalé, ale pro překonání kratších vzdáleností zcela dostačující. Zde je zajímavé vidět diametrální rozdíl mezi plaváním a letem. Zatímco u první činnosti v podstatě dostačuje jen hustota těla přibližně stejná jako vody a schopnost pohybovat končetinami, u letu je situace o mnoho složitější. Jsou třeba duté kosti, velká křídla, speciální úpony svalů anebo velmi speciální parametry těla a křídel při letu hmyzu.
Dívka na snímku Dohmat ale není jen tělesem plácající se ve vodě. Její plavání má dynamiku, směr, pohyby jsou koordinované. Je vidět, že pohybovat ve vodě se umí. Ač je lidské tělo poměrně nedokonalé pro přemísťování v kapalinách, ona se snaží ze svých omezených možností vytěžit maximum.

Dohmat (foto: Martin Kozák)
Voda byla pro lidi vždy velmi přitažlivým prostředím. Když uvažovali o tom, z jakých elementů svět sestává, zpravidla mezi nimi voda nechyběla. Byla a stále ještě je symbolem života. Mnoho přírodních filosofů starého Řecka ji považovalo za pralátku – tedy něco, z čeho vzniklo všechno ostatní. Po dlouhá staletí byla pak překážkou v poznávání dalších částí světa a stejně tak se stala prostředím, po kterém evropští mořeplavci objevovali nová teritoria.
Na snímku Martina Kozáka se ale voda představuje jako prostředí závodění a soutěže. Je v ní doslova vidět její viskozita, která zapříčiňuje ono krásné obtékání těla vodou při plavání, při kterém je cítit její jemné proudění za nás.
Iceland (foto: Miiiba)
Michal Balada zachytil na snímku Iceland IV pohled do krásné krajiny tohoto unikátního ostrova. Ze snímku je slyšet ticho, které se šíří zamženým pobřežím, jež jen čas od času přeruší jemné zašumění moře či křik ptáků. Fotografie dokonale zachycuje klid a neměnnost. V tomto mlčení nezbývá, než se na ni jen dívat a naslouchat.
Rozpolcenost (foto: Petruna)
Vše přechází změnami – studené se ohřívá, teplé se stává chladným, suché vlhkým, den nocí. Není možné nevidět toto napětí, které je všude kolem nás. Ostatně to nemusí být jen přírodní jevy, neboť podobné záchvěvy vidíme také v naší psychice. A právě to se pokusil zachytit Petruna na snímku Rozpolcenost.

MCIV. (foto: Blackthorn)
O tom, že i obyčejné kameny lze vyfotografovat netradičním způsobem vypovídá snímek MCIV., který si pohrává se světlem a snaží se tak o neobvyklou scenérii. Autorem je Blackthorn.
Cestující (foto: Sergio Campari)
O čem právě přemýšlí, co mu vrtá hlavou? Kam směřuje jeho hluboký, ale již trochu unavený pohled? Kdo vlastně je? To jsou otázky, které mohou vyvstávat při pohledu na fotografii Cestující. Je ukázkou toho, že všude kolem nás jsou zajímaví lidé, kteří představují možnost pro naše obohacení a nabízejí šanci na zajímavé setkání. Jde jen o to, jak této příležitosti co nejlépe využít.