Pravidelní čtenáři Fotky týdne jistě zbystřili. Ano, je to tak. Když FT vybírají dva různí lidé, může se stát, že vyberou to samé nebo aspoň podobné.
Tento týden v mém výběru opět dominují černobílé fotografie. Není to tím, že bych jim dával nějak automaticky přednost. Prostě – z toho co bylo vloženo na tento fotoserver – mi připadaly nejzajímavější. Fotografie jsou vybírány bez ohledu na jméno autora či jejich umístění v některém z žebříčků a vyjadřují subjektivní názor autora výběru.
Čas návštěv…; foto jihanabenihana
Zdánlivě jednoduchá až banální fotografie. Jenže mnoho velice dobrých a vynikajících fotografií může mediálně zmlsanému divákovi připadat banální. I zde nevidíme exotické barvy, místa ani akci, ze které by se snad měl tajit dech. Jen prostý záznam obyčejného člověka v běžné situaci, jakou zažilo mnoho z nás. Čekáme, vyhlížíme, těšíme se, doufáme. Je to fotografie o naději a nese v sobě veliký náboj člověčenství v tom nejlepším slova smyslu. Ano – vím, že jsem použil silná slova. Ale myslím, že tento záběr si je zaslouží. Výrazem fotografovaného, celkovou kompozicí i zpracováním.
Sedm u sedmi; foto Peter Drančák
Takřka na poslední chvíli vložený obrázek mi trochu zamíchal pořadím už vybraných fotografií. Můj první dojem se dá popsat slovy: „Tohle mohla být velice dobrá fotografie, ale proč je tak šedivá?“. Pár kliknutí myší a už byla i v mém editoru. Roztažení histogramu po celé šíři jasů nepřineslo žádaný výsledek. Fotografie ztratila většinu svého kouzla a nad stromy vznikly posterizované fleky. Takže jsem se vrátil zpět, udělal výběr spodní části fotografie a posunem křivek zvýšil kontrast jen u srnek. Paráda! Tmavé srnky a za nimi v mlze se ztrácející řada stromů!
Jedno ze základních pravidel černobílé fotografie (to které říká, že na snímku má být alespoň kousek černé i bílé – jinak je z fotografie šedivka) bylo dodrženo! Malou chvilku jsem se spokojeně kochal a porovnával, aby mi nakonec došlo, že ta původní, autorem prezentovaná fotografie, je pořád působivější a tím pádem i lepší…
Řekl bych, že tady máme příklad příslovečné výjimky z pravidel, které autor porušil vědomě a s jasným záměrem. A na výsledku je to poznat.
Mlsná smyslnost; foto Mihau
Michalovy fotografie se vyznačují nezaměnitelným rukopisem, ať na jeho čipu ulpí otisk nějaké dívky nebo dobře zachycený domácí mazlíček, a patří k tomu nejlepšímu, co je v českých internetových galeriích vidět. Nefotografuje figuríny, ani maso pokryté pěknou kůží, ale lidi, co mají duši. Neznám Michala osobně, ale troufám si říci, že má lidi rád a svých modelek si velice váží. Alespoň na mně tak jeho prezentované fotografie působí.
Línie a svetlá; foto Invisible.sk
Kompozičně vychytaný obraz, který svými liniemi a světelnou atmosférou opticky popírá fakt, že fotografie je pouze dvourozměrné záznamové medium. Oči diváka jsou vedeny, až klasickým využitím perspektivy, do jednoho bodu k člověku ztrácejícím se v prostoru.
Rozhraní; foto fotrhol
Rozhraní je něco, co spojuje zdánlivě nesourodé části do jednoho celku. Tato jasná a jednoduchá kompoziční hrátka na rozmezí fotografie a grafiky mě potěšila svoji jednoduchostí a hravostí zároveň.
