Snímek o fantaskních obrazech, pokoře a údělu, který musíme snášet. Ve fotografovi nesporně vyvolává otázku, odkud se berou ona barevná místa s lidmi, kteří zázračně procházejí kolem objektivu.
Biblická kniha Kazatel patří mezi hojně citované motivy, které pronikly také do další literatury. Řeší zásadní otázku spravedlnosti a toho, co lidský život činní naplněným. Autor knihy je vzdělán v řeckém prostředí a velice intenzivně si uvědomuje, že spravedlivý a dobrý život často není hned odměněn.
Slunce vychází stejně pro dobrého i špatného člověka. Vybudovat si velký majetek, slávu a moc je jistě nesmírně příjemné, ale nikde není zaručeno, že to potomci neprohýří. Dokonce ani moudrost a vzdělání nemusí přinášet vždy dostatečný benefit, protože hlupák, který má štěstí, může dosáhnout stejného úspěchu. Pěkně situaci ilustruje verš: „Vždyť po moudrém ani po hlupákovi nezůstane památka navěky; všechno, co bylo, bude v příštích dnech zapomenuto. Moudrý umírá stejně jako hlupák.“
Novověk pak musí postupně hledat odpověď na problém, který se označuje jako teodicea. Proč Bůh nezasáhne, když se ve světě děje tolik zla a nepravostí, jak se na to vše může vůbec dívat? A i když najdeme globální vysvětlení a filosofickou odpověď, jen těžko může psychologicky uspokojit člověka, který utrpení a nespravedlnost na sobě zakouší.
Snímek Úděl. pochází z Benátek a působí jako velkolepé Danteho dílo. To je vytvořeno jako soubor velkolepých obrazů, do kterých vstupuje člověk, který jim dává zcela zásadní a neopakovatelný rozměr, interpretuje je, vdechuje jim život, avšak současně je od nich jednoznačně oddělen.
Mladý muž nese na zádech batoh a táhne kufr, jako by byl Sisyfem, který neustále táhne svůj balvan, bez vidiny spravedlnosti, vysvobození nebo čehokoli jiného. Sisyfos je ponořením se do lidské tragédie a bezvýchodnosti. Do toho vstupuje smích tančících postav, zvědavé pohledy z poza okna nebo hlasité rozmlouvání z polních prací.
Gratuluji autorovi, kterým je shimmell, k zajímavému, barevně dynamickému, snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku dalších fotografií uplynulého týdne.
Oko nomáda tentokráte utkvělo na škole v Myanmaru a nese název ohlédnutí ... II., nabízí hluboký pohled do vnitřního světa člověka, který by měl být dokonale šťastný, vyrovnaný, bez touhy po vnějším světa. A jednoznačně ukazuje, jak náročný je to proces.
ohlédnutí ... II., foto: oko-nomada
Pro milovníky zimních minimalistických snímků je určená fotografie Opuštěná plovárna, kterou pořídil Subal. Působí jako reklama na ticho a klid, pravý opak letní plovárny. Možná je v této podobě místo přitažlivější a zajímavější, než v hluku a cvrkotu, do kterého se odívá v letních měsících.
Opuštěná plovárna, foto: subal
Na totéž téma navazuje pohled na zimní krajinu, jejímž autorem je No21, který je opět realizován jako černobílý, tichý. Nese název Mít už zimy po krk... a mimo celkové kompozice zaujme i řadou drobných detailů, kterým se vyplatí věnovat pozornost.
Mít už zimy po krk..., foto: No21
db strenický nabízí pohled do rostlinné říše a technickým zpracováním, barvami i celkovým vyzněním se od předchozí dvojice snímků jasně odlišuje. Makrosnímek nese název ,.