Fotografie měsíce: Předpověď, Na petlici, Život na hraně a další

Pokračování 2 / 16

Na petlici

Autor fotografie: subal

Subal nabízí pohled na světnici, na místo, kde je na první pohled klid a neměnnost, kde se konstituuje domov, tak jako ho popisuje Jan Sokol – jako místo, kde po slepu sáhneme po svém hrnku nebo talířku. A přesto i v této strnulosti můžeme nalézt tajemství. Tajemství skryté za zámkem, za petlicí, jako něco nedostupného, co vyžaduje překročení stávajících hranic. Fotka nese název Na petlici.

Pokračování 3 / 16

O

Autor fotografie: shimmell

Giottovo O je pravděpodobně jedním z nejznámějších uměleckých témat, která se v teorii kreativity a estetiky opakují stále dokola. Shimmell nabízí na stejnojmenném snímku nikoliv rozmach a precizní techniku italského malíře, ale pohled na příběh. Zatímco Giotto di Bondone svoji skicu namaloval během okamžiku, Shimmell svá malá i velká O konstituje jako proces s lidmi.

Pokračování 4 / 16

12139

Autor fotografie: Jiří Z.

Jiří Z. se dlouhodobě snaží přistupovat k fotografii jako k určité formě poezie. Jeho obrazy jsou vždy jen symboly, které odkazují k něčemu dalšímu. Snímek 12139 je zde sice nahrán v nepříliš dobré kvalitě, ale možná i tím ukazuje na svoji referenci někam dál. Nechce nechat čtenáře u fotografie, ale spíše mu otevřít perspektivy dalšího hledání a přemýšlení.

Pokračování 5 / 16

Život na hraně

Autor fotografie: Danvlk

Dobré umění, život, politika; to vše jsou činnosti, které se musí dělat na samé hranici možností – pokud jsme málo odvážní nikdy dobrých výsledků nedosáhneme, jestliže ale jdeme za hranu, končíme v zapomnění či s ostudou. Není to hra – vše nebo nic, ale hledání konkrétní konfigurace možnosti. Právě toto hledání zachycuje Danvlk na snímku Život na hraně.

Pokračování 6 / 16

Kdo by neznal

Autor fotografie: atlas09

Hezkou „krajinovku“ s horkovzdušným balónem nabízí fotografie kdo by neznal od atlas09. Pracuje s vodní plochou jako zrcadlem oblohy i krajiny, s ostrým a rovným rozdělením světa na skutečný a virtuální, na tady a tam. A v této oddělené struktuře zachycuje krásné počasí, jako další z ideálů, které mohou skládat svět, který se nám samým bude jevit jako krásný a příjemný.

Pokračování 7 / 16

Zapomenutý

Rumovník P. se dívá na krajinu v její harmonii – je na ní kopcovitá krajina, téměř toskánská, a v ní osamocený strom. Strom jako symbol trvalosti a stálosti, určité nezlomnosti a vytrvalosti. Je znamením odporu, ale současně něčím, co ke krajině patří. Není vzpourou, ale odlišností přispívající k celku. Fotka nese název Zapomenutý.

Pokračování 8 / 16

Zlatisté ráno

Autor fotografie: _t0m_

Zlatisté ráno je ukázkou situace, kterou každý dobře známe; procházka či cesta do práce, na které nic mimořádného neočekáváme, pohybujeme se kulisami, které jsou nám známé a které dobře nasedají na naše myšlenková schémata. A přesto se najednou objeví slunce ve zcela nečekané podobě a světlo vytvoří scénu, která je neopakovatelná a silná. A najednou všechny představy o tom, co je to vkus a umírněnost ustupují do pozadí a zůstává jen úžas. Tak jako ho při focení svého snímku zažíval _t0m_.

Pokračování 9 / 16

Očný kontakt

Autor fotografie: Zoran 2

Život na vesnici na východě Slovenska, někde kde ještě vše plyne tak, jako před sto lety, v jisté izolaci, ale zato pomalu a klidně je dlouhodobým námětem na focení Zoran_2. Jeho fotka Očný kontakt zachycuje jeden důležitý rys, na který jsme již téměř zapomněli – těsné sepětí člověka s přírodou. Nutnost ptát se, korigovat své sny, řídit se rytmem žití, který neurčujeme my.

Pokračování 10 / 16

.

Autor fotografie: huggo

Fotografie zvířat nejsou vždy přijímány s nadšením, nesou často étos spojený s roztomilostí a kýčovostí. To jistě ale nelze říci o fotce, jejímž autorem je huggo. Zachycuje pozoruhodnou spolupráci mravenců, živočichů, kteří nedokáží přežít izolovaně, a tak rozbíjejí naše představy o tom, co nebo kdo je to jedinec, onen aristotelovský subjekt.

Pokračování 11 / 16

Zlín

Autor fotografie: Lukas-Uher

Zlín je pozoruhodné město téměř unifikovaného architektonického střihu, které se postupně v posledních dvaceti letech opravuje, modernizuje. Je tak místem spojení Baťova a současného stylu myšlení a jednání, promyšlené interakce společné syntézy v jisté designové vytříbenosti. Ale jak v tomto světě žijí lidé? Na to odpovídá Lukas-Uher na snímku Zlín.

Pokračování 12 / 16

...

Autor fotografie: Ivan 76

Ivan 76 nabízí pohled na krajinu s poněkud netradiční kompozicí – místo roviny volí skosení, místo volné oblohy vidíme v horní části snímku hranu dalšího horizontu. Oblačnost, která rozmazává pohled na to, kde je nahoře a kde dole, kde končí země a začíná nebe. Fotografie … je barevnou a současně bezbarvou, jako by chtěla odkazovat k jisté neschematičnosti člověka v dynamice celé přírody.

Pokračování 13 / 16

Narušené linie

Autor fotografie: babyvrba

Narušené linie zachycují jeden z velkých nešvarů – z balkónů si děláme sušáky na prádlo, místo na větrání peřin a nepřemýšlíme nad tím, že právě balkón je jedním z prvků, kterým každý člověk konstituje veřejný prostor, dělá ulici krásnější, živější, osobitou a lidskou. Autorem snímku je babyvrba.

Pokračování 14 / 16

X O O O V

Autor fotografie: Milena Hertlová

X O O O V je snímkem stavějícím na hlavu známé tvrzení, že když mlčí elity, mluví ulice. Zde ulice skutečně hovoří, ale nikoliv primitivním výkřikem nebo násilím, ale přirozenou kultivovanou estetikou, kterou zachytila Milena Hertlová. Akcentuje fotografa jako člověka, který se snaží vidět jinak než ostatní, a toto své vidění zpřístupnit druhým. Nikoli jako hotové faktum, ale jako vztah, jako pozvání do příběhu.

Pokračování 15 / 16

...

Autor fotografie: vhumanik

Dialog očekává dva aktéry. Často, jako zpívá například Karel Kryl, žijeme ve dvojitém monologu, v určitém nepochopení a hovoření si svého. Fotografie od vhumanika ale ukazuje něco více. Prostor pro dialog, kterého se neúčastní nikdo. Jistý pocit, že bychom spolu mohli a měli více mluvit, že vše už je nachystáno a chybí jen přijít a spočinout. V prostoru pod stromem s nasloucháním tomu druhému. Dokážeme toho využít?

...

Autor fotografie: pajvaj

Socialismus komunistického střihu je typický plánováním – přesvědčením, že důležité věci v životě se dějí přímo, že je lze naplánovat, postupně zrealizovat. Bob Hartman napsal knihu Bůh píše i na křivých řádcích a myslím, že právě její název ukazuje, že věci jsou jinak než snadno plánovatelné, život je souborem vykřičníků a otazníků, jak tvrdil Josef Čapek. A právě takové křivé řádky, neočekávané zatáčky, a přesto smysluplnou cestu zachycuje snímek od Pajvaj.

Pokračování 16 / 16

Podnikám kroky být zase malou... 

Autor fotografie: schizoafektiv

Co je to tanec? V různých obdobích kultury něco zásadně odlišného. Mark Johnson v něm vidí jeden ze způsobu chápání kultury a světa, ve kterém žijeme, Španělé prostředek pro dosažení duede, vnoření se do jiného proudu emocí a prožívání skutečnosti. Ať již se blížíme ke kterékoliv pozici, můžeme říci, že Podnikám kroky být zase malou... od schizoafektiv, je ukázkou noření se do tohoto vnímání a chápání, do toho, co se v tanci děje pod povrchem viditelného.