16
Fotogalerie

Fotografie měsíce: Neuč orla létat

Společným jmenovatelem fotografií uplynulého měsíce je vzpomínka. Jak upozorňoval Henri Bergson, paměť není sbírkou přesných kopií nějakých událostí či zážitků.

Paměť přetváří to, co do ní vstupuje, drží se smyslových počitků, ale současně provádí jejich interpretaci. ​Dává je do nových významových i časových kontextů. Vzpomínka se může vracet, vyvolávat emoce – od bolesti po motivaci, kotví nás v naší vlastní minulostí a poskytuje současnost. Vzpomínka nikdy není hotová, při každém vybavení, pohledu, nové situaci, se mění.

Neuč orla létat

01.jpg

Autor fotografie: jokr7

Jokr7 využívá svého oblíbeného výrazového prostředku, určité stínohry, která člověka interagujícího s prostorem či sociální situací zasadí do kontextu jinak netušeného. Snímek neuč orla létat ukazuje jednu z podstatných charakteristik pohybu. Pohyb je pravděpodobně nejsilnější charakteristikou svobody. Moci se pohybovat znamená mít možnost strukturovat svět, v němž se nacházím, mít v něm aktivitu, kontrolu. A tato dispozice nemusí být nikým regulovaná, i když je bláznivá či obtížně pochopitelná.  Osobě postupně propůjčuje osobitost.

Pokračování 2 / 16

Kdysi v budoucnosti

02.jpg

Autor fotografie: MSD1

Naše běžná představa času je silně lineární – je zde minulost, přítomnost a budoucnost a tyto části času jsou od sebe odděleny. Sociologové si naproti tomu všímají toho, že nezpracovaná minulost, absence promyšlení vlastního místa v dějinách, vykořeněnost z nich, vede k řadě patologií. To, co poznáváme, naše teď je minulostí silně ovlivněné. Vždy vidíme to, co strukturuje naše minulost. Snímek Kdysi v budoucnosti od MSD1 se právě tento rozměr času a odpovědnosti, který z něj plyne snaží zachytit.

Pokračování 3 / 16

Zasněná

03.jpg

Autor fotografie: subal

Sen představuje jeden z nejsilnějších zdrojů inspirace pro umělce. Ve snu vystupujeme z našeho běžně zakoušeného světa a prožíváme něco, co se zdá být čistě subjektivní, uzavřené v nás a současně znovu formované našim tělem, obvykle jen volně motoricky spojeným, a přesto podstatným pro snění. Ale můžeme se dívat i na snění druhého, tak jako Subal na své fotografii Zasněná.

Pokračování 4 / 16

In Barcelona

04.jpg

Autor fotografie: Uhler

Uhler ve své tvorbě často pracuje s geometrií a jejím zpochybněním. Není pro něj eukleidovsky či kantovsky dopředu daná, ale je něčím, co je třeba znovu a znovu rozechvívat, promýšlet. Fotografie In Barcelona spojuje tři zajímavé momenty. Nechává rozbít a rozetřást geometrii prostoru, ale člověka nechává pevného a neochvějného. Pohybuje se město, ale lidé v něm stojí. A přesto do centra poznání nevstupuje to jediné ostré a pevné, ale určitým negativním otiskem vše ostatní.

Pokračování 5 / 16

Prachovské světlo 1

05.jpg

Autor fotografie: Rumovník P

​Jan Patočka upozorňuje na skutečnost, že slova svět a světlo jsou etymologicky příbuzná. Svět je to, co se skrze světlo zjevuje, světlo nelze vidět jinak než jako rozptýlené či odražené od světa. Fotograf tuto zásadu prožívá ještě výrazněji. Fotografie je určitou konzervací světla. Snímek Prachovské světlo 1 od Rumovník P. ukazuje, jak právě světlo je pro focení nenahraditelné. Současně odkazuje ještě k jedné důležité psychologické veličině – světlo není indiferentní věcí, je metaforou pro dobro, naději, poznání, pro rozum, pro cestu. Zakoušet světlo vždy znamená vstup do tohoto kontextu.

Pokračování 6 / 16

Hrad Trencin

06.jpg

Autor fotografie: mirson

Hrad Trencin je ukázkou kvalitně provedené turistické fotografie ukazující dokumentaristicky hrad. Bez velkých uměleckých ambicí nebo překvapivých míst. Zato řemeslně kvalitně, s dobrou kompozicí i barevností. Mirson dává pohlédnout do kuchyně užitné, často podceňované fotografie, která ale tvoří podstatnou část focení.

Pokračování 7 / 16

*

07.jpg

Autor fotografie: Zoran 2

Oči jsou prý branou do duše se říká. Hráči pokeru vědí, že jsou to právě oči, na které si musí dávat pozor, když blafují, protože by je mohly prozradit. A přesto jsou možná přeceňovanou věcí, i špatný člověk může mít hluboký soustředěný pohled, dokázat se soustředit, naslouchat očima. Snímek * od Zoran_2 je navazujícím dílem jeho sociální fotografie, které se věnuje dlouhodobě a zachycuje na ní přístup k žití na slovenském venkově.

Pokračování 8 / 16

Bonviván

08.jpg

Autor fotografie: Rofo

​Rofo dlouhodobě tvoří fotografie vracející se k narativu počátku devadesátých let, doby, kterou v národní paměti nemáme zpracovanou, na kterou se díváme černobíle a spojujeme ji s oblečením nevkusného střihu a mravním úpadkem. Snímek Bonviván nic na růžovo nelakuje, ale přesto se snaží téma devadesátých let znovu otevřít a reflektovat.

Pokračování 9 / 16

cestou..

09.jpg

Autor fotografie: dadakovas

Dadakovas se obrací na svém snímku cestou.. do prostředí vzpomínek, do konstituce vlastních pramenů a minulosti, o kterých chce komunikovat s druhými. A diskuse pod snímkem ukazuje, že jde o komunikaci úspěšnou. Toto sdílení vzpomínek, jejich určitá společná kanonizace je pro tvorbu společenství lidí zásadní a ukazuje jednu z významných sociálních složek, se kterou výtvarné umění integrálně pracuje.

Pokračování 10 / 16

Na volejbale

10.jpg

Autor fotografie: Zdeněk60

​Na volejbale je snímek, který by se mohl vztahovat k současným Olympijským hrám, ale domnívám se, že v centru jeho zájmu je něco jiného. Ukazuje, že ostré hranice se postupně stávají tekutými, že rozlišovat svět na my a oni, na dobré a padouchy je nebezpečné. Že každá hranice je vlastně nedokončeností a neúplností. Pokud takto jako Zdeněk60 budeme uvažovat ho hranicích a bariérách ve společnosti, otevírá se před námi zásadní životní projekt růstu a spolupráce.

Pokračování 11 / 16

Ulice...

11.jpg

Autor fotografie: rehek

Ulice... nabízí pohled na nohy a dlažbu, nic víc není přímo vidět. Ale prostřednictvím stínů lze zvednout hlavu a tušit lampu a tělo ženy. Stín zde rozšiřuje naše poznání. I to, co nevidíme přímo, ale jen tušíme nebo si domýšlíme je součástí našeho epistemického pole, ve kterém se ve světě pohybujeme. Autorem je rehek.

Pokračování 12 / 16

***

12.jpg

Autor fotografie: honzj

​Honzj nabízí na svém snímku *** nikoliv pohled na krajinu, ale svoji vzpomínku na ni. Jako by krajina byla jen nosičem, na kterém lze stavět dynamický pohyb mlhy, mraků, světla. Toho všeho důležitého, co chce fotograf zachytit a uschovat, k čemu se chce vracet a sdílet to.

Pokračování 13 / 16

není kam spěchat

13.jpg

Autor fotografie: atlas09

​Fotografie na motivy písně od Mňága a Ždorp nese název – není kam spěchat. Skutečně není kam spěchat? Sám autor snímku, Atlas09 ukazuje, že je. Že spěch, snaha zachytit, odpracovat, podat výkon, je něčím, co je nám blízké. Heidegger říká, že se lišíme od řeckých bohů svojí smrtelností – spěchat musíme, nemáme věčný čas. Ale je to, co dává věcem, které děláme smysl.

Pokračování 14 / 16

.

14.jpg

Autor fotografie: huggo

​Huggo si na snímku hraje s pozoruhodným kontrastem. Jsou zde vysoké domy, s jednoduchou liniovou strukturou, vše je hezky v řádcích a sloupečcích, takže se zdá, že celé město více než živý organismus připomíná trojrozměrnou tabulku. Avšak do této struktury linek je zasazený živý organismus, snad pár stromů, možná park. Desítky let trpělivě rostoucí na svém místě dělá z celého města prostředí k žití. A poutá pozornost fotografa.

Pokračování 15 / 16

Květná zahrada, Kroměříž

15.jpg

Autor fotografie: vhumanik

​Vhumanik nabízí pohled na určité vrstvy dějin – Květná zahrada, Kroměříž není jen zachycením sochy, ale spojením několika postupně rostoucích objektů – sochařské výzdoby, jako nejtrvalejší vrstvy, doplněné rostlinným kontextem určujícím pro celou urbanistickou strukturu, ptákem, který si užívá pár let svého žití a mraky, které zde za okamžik nebudou. Každému z nich čas ubíhá jinak rychle, ale všichni se společně setkali v jednom průsečíku dějin.

Pokračování 16 / 16

Lanovková

16.jpg

Autor fotografie: MoniSan

A na závěr ještě jedna Lanovková, která nás může přivést ke společné úvaze o tom, jak se z místa na místo přepravujeme. V biologii se učí, že právě schopnost chtěného a řízeného pohybu, je charakteristickou u živočichů oproti rostlinám. A zde se z nás lidí stávají na okamžik semena stromů nesená větrem s nemožností vystoupit a ovlivnit, kam dopadneme. Autorem snímku je MoniSan.

Určitě si přečtěte

Články odjinud