Žijeme v určitém prostředí, ve světě, který utváříme, ale který také utváří nás. Způsobem, kterému stále úplně nerozumíme, ale v jehož procesu vzniká něco, co angličtina označuje pojmem self a němčina (díky Heideggerovi) Dasain – tedy Pobyt, uchopení a reflexe sebe sama ve světě.
Potřebuje čas, odstup, schopnost z prosté existence vyvodit něco reflektovaného a analyzovaného. Všechny snímky mají společné právě hledání tohoto vlastního bytí ve světě, reflektování vazeb, které nás v něm utvářejí. Uchopují složitý proces vlastního hledání se, jako jedním z motorů moderního umění. V tomto ohledu je tedy následujících šestnáct snímků pozváním do moderního myšlení reflektovaného fotoaparátem.
Kariéra.
Autor fotografie: Danvlk
Více než polovinu svého životního času v produktivním věku trávíme prací. Když se budeme procházet po vyšehradském hřbitově, snadno nahlédneme, jak pro jednotlivé nebožtíky byla práce důležitá. Tím, kolik ji věnujeme času se postupně nesmazatelně otiskuje do toho, kým jsme. Tak známe archetypální úředníky, učitele, policisty, kteří jako by byly identitně spojeni se svojí prací. A přesto, nebo právě proto je pro nás důležitá Kariéra., postupné stoupání žebříčkem vzhůru, krok za krokem. S pohledem někam dolů, kde jsme začínali. Autorem snímku je Danyvlk.
Pokračování 2 / 16
Automat
Autor fotografie: Kuba Adam
Automat na fotografie je podivuhodným zařízením. Umožňuje vytvořit rychlý snímek na průkazku, ale také nechat se vyfotit tak, jak bychom se u živého člověka neodvážili. Tento ztracený ostych před strojem, ona lehkost, anonymita a snadnost jsou něčím, co se snaží na své fotce zachytit Kuba Adam. A možná naznačuje, že ona anonymita je v určitém ohledu jen fiktivní, že vždy je vidět někde pod závěsem, ve výrazu tváře či někde jinde.
Pokračování 3 / 16
Sobotní ráno
Autor fotografie: Mrakomor
Sobota je den, který byl pro naše předky typicky dnem pracovním, často spojeným například s robotnickými povinnostmi. Ještě ze socialismu známe sice volné soboty, ale pečlivě prokládané těmi pracovními, brigádami a akcemi Z, nebo tím, že se do školy chodilo každou druhou sobotu. Čím je ale sobota pro nás dnes? Dnem, kdy dospáváme po pátečním flámu, úklidovým nebo výletním dnem, časem svateb a rodinných oslav? Zdá se, že si s tímto dnem stále nevíme tak úplně rady. Fotografie Sobotní ráno od Mrakomora ukazuje její tichý, kontemplativní ráz. Ráz Bílé soboty, kdy je ticho a nehybný klid, kdy po všem shonu vše utichne v nekonečném čekání.
Pokračování 4 / 16
bylo, nebylo...
Autor fotografie: Jindra H
I věci mají své příběhy, které může být zajímavé poslouchat. Nechat si vyprávět o drobnostech v bytě, patří mezi obvyklé zájmy dětí. Nejde přitom o postup hloupý nebo málo praktický, právě tyto drobnosti, kterými se obklopujeme totiž zachycují naše vzpomínky, životní události, vazby, hodnoty. Vždy, když je zvolený nový president USA, se řeší, jakým způsobem vybaví svoji pracovnu, jak odkryje, kým doopravdy je. Snímek bylo, nebylo... je začátkem vyprávění. Vstupem do příběhu, který před nás staví Jindra H. Nikoli jako celek, ale jako začátek, ve kterém musíme sami pokračovat dál.
Pokračování 5 / 16
... ČESKO ...
Autor fotografie: miiiba
Michal Balada se specializuje na focení krajin a její výuku. Fotka ... ČESKO ... je ukázku jeho způsobu práce, určitého výtvarného stylu, vkusu či postupu. Dává vstoupit do prostoru výrazným barvám, pohybu, struktuře krajiny, která se před divákem až hymnicky odkrývá pohledem, který by pravděpodobně sám neviděl, ukazujíc význam perspektivy v krajinářském pohledu na svět.
Pokračování 6 / 16
.
Autor fotografie: shimmell
Shimmell nabízí unikátní sérii černobílých snímků, kterou se výtvarně vrací do třetí čtvrtiny dvacátého století. Jednoduché schéma lidí radujících se z dovolené v černobílém provedení, důraz na jednoduchou a snadno čitelnou emoci v kontextu rekreační krajiny, nekomplikovanou kompozici a současně na pokus vždy do snímků „propašovat“ nějaký vtip. Fotka . je jen jednou z ukázek širšího fotografického celku, který musí být vidět nikoli jako soubor jednotlivin, ale jako projekt či příběh.
Pokračování 7 / 16
etuda pro psa
Autor fotografie: jokr7
Jokr7 si klade otázku, zda to, co vidíme a čekáme, že uvidíme, je tím, co je skutečné. Zda skutečně korespondenční teorie pravdy je tím, co může vysvětlit svět, v němž se nacházíme. Myslím, že je to právě vtip a nadhled, který toto chápání světa narušuje a eroduje. Snímek etuda pro psa pak ničí všechny jistoty – pes je uměleckým aktérem, čtyřruký člověk v disproporční struktuře je vlastně nekulturní. A vše je promítnuto na nepravidelnou polopevnou dlaždicovou strukturu chodníku.
Pokračování 8 / 16
Žeravý dym
Autor fotografie: Zoran 2
Žeravý dym zachycuje člověka v práci. Osobu, která skrze svoji aktivitu přetváří krajinu a svět, ve kterém žije. Tento barokní pohled na člověka, jako prvek měnící krajinu, je pro naše chápání nás samotných stále velmi důležitý. Dokážeme říci, v jakém prostředí chceme žít? Co by se s ním mělo stát? Kým se chceme stát my? Autorem snímku je Zoran_2.
Pokračování 9 / 16
Ach, Manon...
Autor fotografie: subal
Ach, Manon... od Subala je fotografií, která jen naznačuje, ukazuje drobné obrysy, ale vlastní obsah do ní musí promítnout každý sám. Staví před nás zásadní otázku – co je to, po čem toužíme? Víme, co je oním mamonem či onou Manon, která nás nutí k pohybu, k upínání se někam dál? Myslím, že pochopení těchto našich snů a tužeb a práce s nimi je jedním z úkolů, se kterými se člověk ve světě musí vyrovnávat. Protože jejich nezvládnutí vede ke zkáze, ale uchopení a reflexe k životu a štěstí.
Pokračování 10 / 16
Cosi napůl východního...
Autor fotografie: schizoafektiv
Ranně moderní figura buď a nebo nás vede k potřebě binárně rozlišovat vše kolem nás, na dvě skupiny, na dobré a zlé, na my a oni, na černou a bílou. Daniel Kahneman upozorňuje, že jde o základní kognitivní zkreslení, které nám umožňuje rychle se pohybovat ve světě, rozhodovat se, neupadnout do jemného rozlišování, které nevede k rychlému a jednoduchému výsledku. Snímek Cosi napůl východního... upozorňuje, že opravdové dělení je vždy uvnitř nás, že to nejsou vnějškové binární struktury, na které se díváme z venku, ale že tvoří jádro našeho nitra. Autorem snímku je schizoafektiv.
Pokračování 11 / 16
Arest
Autor fotografie: Mrakomor
V čem spočívá vězení? Podle některých v omezení svobod, že zkrátka toho příliš nemůžeme, máme jen svoji celu a pravidelný režim o kterém nerozhodujeme. Vzpomínky politických vězňů ale ukazují ještě na dvě důležité dimenze vězení. Cílem vězení je člověka změnit nebo zlomit, v moderním světě snad i napravit, cílem vězení je tedy nikoliv omezení svobody, ale vnitřní změna vězně. Jiní upozorňují na fakt, že skutečné vězení je záležitostí vnitřní – i vězeň může být vnitřně svobodný, i svobodný může být zajatcem sebe samého. Fotografie Arest od Mrakomora ukazuje, že vězení má vždy nějaké okno ven, ze kterého lze vykouknout. Stačí hledat.
Pokračování 12 / 16
Zhmotnění
Autor fotografie: MSD1
Fotografie Zhmotnění působí jako setkání s mozkomory z Harryho Pottera, kteří z člověka vysávají vše, co ho tvoří, všechnu naději a pozitivní vzpomínky. Ve skutečnosti ale lze obraz sledovat také opačnou časovou perspektivou – je zde vdechován život člověku, proudí do něj něco, co se v hebrejštině označuje slovem ruach; dech, vítr či duše. Jako by se chtělo říci, že bytí spočívá v pohybu. Autorem snímku je MSD1.
Pokračování 13 / 16
Textura
Autor fotografie: Uhler
Uhler obvykle nabízí fotografie krajin pohledem realistickým či dokumentaristickým, s drobnými úpravami zachycuje krajinu takovou, jaká je. Fotka Textura, se ale z tohoto schématu vymyká. A přesto je vidět, že je v ní velká dávka krajinářského citu – pohledu na svět, který je před námi ve velkém měřítku a postupné promýšlení toho, co z něj chceme vyzískat, čeho se umělecky chceme zmocnit, jak tento svět chceme a potřebujeme interpretovat.
Pokračování 14 / 16
...
Autor fotografie: dadakovas
Dadakovas na své fotce nabízí pohled na zastávku tramvaje. Veřejný prostor sdílíme nejen s těmi, kdo se chovají podle našich zájmů, ale také s těmi, kteří sledují právě opačné cíle. Smyslem společnosti, jak soudí Hobbes je dokázat vyjednat určitou všeobecně sdílenou společenskou smlouvu, kterou budou všichni dodržovat. Přesto, nebo právě proto, je veřejný prostor místem, kde se lze dostat mimo své sociální a kulturní bubliny, potkávat jinakost perspektiv pohledu na život. A v tom jsou cenné i ony rozbité zastávky.
Pokračování 15 / 16
...
Autor fotografie: MartinVorel
Martin Vorel ukazuje, jak dokáže být krajina proměnlivá, že to není jen čistě industriální prostor nebo naopak nekončící kopce Kyjovska, ale že toto všechno dohromady utváří prostor, v němž se pohybujeme a žijeme. Snímek … má ale ještě jednu zajímavou perspektivu. Ukazuje na problematiku volby – často i důležitá rozhodnutí děláme intuitivně, často nás osud někam zavede. Jak ukazuje Antonio Damasio jsou tyto volby primárně emocionální, nikoliv racionální. Nutí nás tedy přerámovat to, co za volbu vůbec považujeme.
Pokračování 16 / 16
Vchod
Autor fotografie: Rofo
Sociální konstruktivisté tvrdí, že to, co je realita vzniká složitým průnikem našich názorů a přesvědčení a zkušenosti se světem. Jinými slovy – mnoho věcí nebo problémů existují proto, že došlo k takové společenské konstelaci, která umožnila o nich hovořit. Snímek Vchod ukazuje skupinu osob, které spolu konstituují novou skutečnost – vchod. A zdá se, že tak činní natolik přesvědčivě a silně, že část z okolo přihlížejících toto tvoření zakouší doslova existenciálně.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně