Fotografie měsíce: hvězdy zašlých putyk

Ukazují, že umění je, jak zdůrazňoval Martin Heidegger, nástrojem na odhalování neskrytosti světa. Světa, který není tam někde za oknem, jako objektivní faktum, ale který je postupně uchvacován a tvořen interakci námi s prostředím v němž se nacházíme. Všechny snímky tak před nás staví známou otázku německého filosofa – Co znamená myslet? A svým estetickým přístupem ukazují, že jde o problém vícedimenzionální.

...

Autor fotografie: navyy

„Bylo tu, není tu…“ zpívá Nikola Šuhaj v Baladě pro banditu a ukazuje na určitý základní rozměr nostalgie. Pocitu, že dříve bylo lépe, že to, co bylo, můžeme porovnávat s tím, co je. Pouštní mniši právě nostalgii označovali za jeden z největších problémů duchovního života.

Neumožňuje nám zaměřit se na nás samotné a uvrhuje do nereálně zkresleného světa vzpomínek, kotví nás v minulosti tak, že přicházíme o budoucnost. S tímto tématem pracuje navyy a ukazuje pohled na zašlou slávu a na to, jak nás předchozí zkušenosti mohou brzdit v procesu změny sebe samých.

. z Prahe

Autor fotografie: shimmell

Jiří Žáček v jedné své veršovánce píše „Kdo je malý a kdo velký, každý kluk i holka ví, slon je velký velikánský, mravenec je mrňavý“. Jenže je to skutečně tak? Co určuje onu velikost. Tradiční historiografie v tom měla poměrně jasno – počty velkých bitev, velikosti států, počty korun. Naopak pokud si projdeme seznam světců zjistíme, že většinou se o „velikány“ v tomto ohledu vůbec nejedná.

Fotograf dobře ví, že o velikosti rozhoduje perspektiva. Nic není velkého nebo malého samo o sobě, je to fotograf či divák, kdo tento pocit zakouší díky kompozici, způsobu pohledu, zvolené optice. Tak jako shimmell se svým snímkem.

...

Autor fotografie: Ivan 76

Při pohledu na snímek Ivana 76 s názvem si divák těžko může vybavit něco jiného než hudební skladby Richarda Wagnera. Temný hustý les, mytologické postavy, a především dekompozice toho, z čeho je utkáno naše sociální „my“, to jsou základní rysy, které před nás tento obraz klade.

Naše strachy, problémy, obavy, to vše se zhmotní ve chvíli, kdy se ocitneme sami, na útěku před sebou v lese. Na místě, které na jednu stranu odkazuje k životu, ale v němž můžeme nacházet také smrt. Kde se můžeme ztratit a zemřít v tísni, ale také nalézt poklad.

Lampy II

Autor fotografie: Lukas-Uher

Lukáš Uher dlouhodobě ukazuje, že jeho specialitou je dekompozice geometrie, jako nástroj určitého estetického sdělení. Kantovské prostorové apriori, kterým nahlížíme na svět zpochybňuje, ale přitom se o něj opírá. Fotografie Lampy II je technicky skvěle provedenou ukázkou tohoto přístupu.

Rastr budovy je volen tak, aby zůstávala „ve vzduchu“ a pevným bodem se stávají dva sloupy veřejného osvětlení, které narušují schematismus vlastní budovy určitou neadekvátní realističností.

Otevřená mysl

Autor fotografie: MoniSan

MoniSan nabízí fotografii s názvem Otevřená mysl. Otevřená mysl jako nutnost odstoupit od svého já, od jasných a přímých představ. Jako motiv přijetí a zpracování strachu, jako přístupnost pohledu na něco, co nechceme vidět.

Být otevřený znamená především vstoupit do prostředí odvahy zpochybnění vlastních jistot. Představuje odhodlání překročit temnou propast mezi námi a tím, co se ukazuje.

Polní Abstrakce

Autor fotografie: Uhler

Polní Abstrakce ukazuje tradiční téma kopců a polí narušované drobnými technickými stavbami či konstrukcemi. Autor snímku Uhler patří mezi české nejvýraznější krajináře a dokazuje to také na tomto snímku.

Opouští kompozici s pohledy na oblohu nebo kapličku a diváka vtahuje do věci samé. Nedává mu nic jiného než zážitek harmonického růstu, lidské interakce s krajinou, nutnost ponořit se do sdělení, které nelze opomenout.

loď která dováží čaj a kávu

Autor fotografie: vhumanik

Co je to, co bychom chtěli vidět? Obvykle odpovídáme tak, že skutečnost nebo pravdu. Ale pokud zvedneme hlavu a podíváme se do mraků, snadno odhalíme, že naše chuť vidět něco konkrétního – tu psa, tvář anebo draka je docela hmatatelná.

S tímto konceptem pracuje fotografie loď která dováží čaj a kávu od vhumanika. Zviditelňuje fragment světa, do něj si lze něco promítnou. A po chvíli zavřít oči a snít.

z galerie

Autor fotografie: jokr7

Koncept krásy se neustále mění – barokní krásky bychom dnes poslali k výživovému poradci, romantické krajinomalby působí téměř kýčově, pokud by se je snažil někdo replikovat dnes, fialová saka a mokasíny z devadesátých let již většinu společnosti také nevtahují do pocitu bytostné krásy.

Fotografie z galerie ukazuje mnoho vrstev krásy v jednom propojeném celku – od Týnského chrámu, přes líbající se pár až k polepenému sloupu. A postava s kšiltovkou se může jen držet za hlavu a přemýšlet, jak se v těchto vrstvách skutečnosti nalézt. Autorem je Jokr7.

...

Autor fotografie: Danvlk

Tam, kde se zdá, že už žádná cesta nevede, kde za mnoha překážkami je jen zeď. Tam možná stojí za to přemýšlet nad pravidly a na chvíli se zastavit. Toto zastavení se není náhodné. Stát může být výrazem oddalování nějakého činu, rozhodnutí, kroku.

Ale současně s každým pročekaným okamžikem je před námi nová a nová situace i pohled na nás samotné. Útek před sebou, zahnání se do bezvýchodnosti může být prostorem k zastavení, usebrání se a novému začátku. Jak ukazuje Danvlk na snímku ….

Trochu jara ...

Autor fotografie: babyvrba

Lidé ve městě, jak zdůrazňoval Jan Sokol, postupně ztrácejí citlivost k tempu a rytmu přírody. Můžeme si svítit, topit, klimatizovat budovy. Většina naší práce je stejná i časovým rozvrhem v červnu jako v listopadu. Dokážeme skrze léky prodloužit životy většiny lidí do takové míry, která by před dvěma tisící lety byla vnímaná jako zcela nedosažitelná nebo mýtická.

Přesto Trochu jara ... zachycuje situaci, která je s časovostí roku a přírody spojená. Ukazuje, že člověk není jen vyděděncem přírody, ale že je také její součástí. Autorem je babyvrba.

o navazování kontaktů...

Autor fotografie: oko-nomada

Oko-nomada zachycuje jeden z nejzajímavějších fyzikálních experimentů současnosti. A ukazuje, že věda může být, jak zdůrazňoval Richard Feynman estetická. Fotografie o navazování kontaktů ... neodkazuje k estetice rovnic, ale ke spojení vědy a přírody, mezi kterými jako by nebyla tak silná hráz, jak si fenomenologové v první polovině 19. století představovali.

Moon for Sale #7

Autor fotografie: nejmil

Moon for Sale #7 je nezaměnitelným snímkem nejmila. Jeho výtvarný styl precizuje techniku, vyznačuje se výraznou prací s barvou a užíváním lidí (především žen) jako určitých neživých rekvizit. Pečlivě dopředu aranžované snímky jsou určitým sociálně – estetickým experimentem, se kterým se čtenář musí vyrovnávat.

Provokativnost pak manifestuje význam harmonie a symetrie na snímcích, které ještě více potlačují lidský rozměr těch, kteří se na nich nacházejí. Precizní fotografická práce tedy otevírá zásadní antropologická a etická témata, esteticky mimořádně vyzrálou formou.

tora..

Autor fotografie: mireki45

tora.. ukazuje železnici prořezávající krajinu – ostré dualistické dělení, na my a oni, vlevo a vpravo, dobro a zlo. Toto krájení se děje rychle, vlak nestaví, jen sviští. Takto ukazuje mireki45 na jednu z klíčových výzev myšlení – opustit tento dualismus a přejít k jemnějšímu kontinuálnímu nahlížení na svět.

hópačky..

Autor fotografie: dadakovas

Dadakovas předkládá platonský model stínů a skutečnosti – hópačky.. ukazují, že stín není jen kopií bez barev, ale zcela transformovanou realitou. Toto vědomí by nás mělo vést k určité opatrnosti; to co vidíme, často jsou jen ony stíny, povrchy a fragmenty. A my z nich usuzujeme na celé houpačky.

Směju se kapkám do očí

Autor fotografie: subal

Směju se kapkám do očí. je fotografií od subala. Zachycuje pasáž, jeden nejpozoruhodnějších a nejzajímavějších architektonických prvků dvacátého století v jejím bytostném určení – v zprostředkování pohybu, ve zkratce mezi místy, v dekompozici prostorových topologií; s komfortem tepla a nepršení.