Fotky jako víno?

Neumím dělat jednoduché návody jak co fotit. Neznám zaručená řešení, ani stoprocentní postupy. Jen subjektivně popisuji, co a jak dělám já.

Není to tak dávno, kdy se mě někdo ptal, co pro mě fotografování znamená. Ale nechtěl, abych v té chvíli mluvil o obrázcích. Zajímaly ho moje pocity, když je tvořím. Docela mě to překvapilo. Do té doby jsem se nikdy nepokoušel ty stavy formulovat do slov. Chvíli jsem o tom přemýšlel, až jsem přišel na jakousi paralelu:

Objekt toho, co potom zachytím fotoaparátem, musím nalézt, pomazlit se s ním a vychutnat si ho očima. Přitom se musím rozhodnout, jakým způsobem se ho pokusím zaznamenat. Nastavit přistroj, najít optimální stanoviště i úhel pohledu k nejlepší možné kompozici…

 Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
1. Pár dnů do jara 2. Nazí a mrtví 

 

To vše mi připomíná stav, ve kterém se nacházím, když po dobrém jídle pozvedám sklenku vína. Oči se laskají barvou a už prozkoumaly jiskru nápoje proti světlu. Zatímco vínem lehce kroužím po stěnách sklenice a nechávám ho stékat, abych viděl i jeho viskozitu, sliznice nosu a zadního patra vstřebávají první dávky molekul buketu. Jazyk a patro jsou v napjatém očekávání z toho, co má přijít. Sklenka se už skoro dotýká rtů a...

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

 1. ...a nestrkej sem frňák! 2. ...krajinou lidu starší krve...

…a tady se popisovaná paralela na chvíli rozchází. Zatímco u vína nechám sklouznout malý doušek do úst, poválím jej po jazyku a během malé chvilky vím, zda očekávání, které jsem získal z barvy a vůně se naplnily i ve finální chuti - u vytvářené fotografie to tak rychle nejde. Tam musím předešlé zážitky v sobě na nějakou dobu zakonzervovat a počkat na vyvolání snímků. A je lhostejno zda tím myslím chemické procesy na celuloidovém pásu, jak to bylo dříve nebo "prosté" přenesení souborů z fotoaparátu do počítače a otevření v nějakém grafickém editoru. Ale pak už jde opět o obdobný proces.

Teprve napitím poznáme u vína, zda je skutečně dobré, jestli jsou všechny jeho součástí harmonicky spojeny, zda něco nechybí nebo právě naopak nenadbývá. Válíme je v ústech, jazykem i patrem zkoumáme drobné nuance chuti. Podobně u fotografie až po jejím zvětšení na monitoru (desce zvětšováku, promítacím plátně atd.) zjistíme, zda se přísliby, které nám nesl předešlý proces, také naplnily. Zda v sobě třeba nechová pachuť myšiny špatného osvitu, zda má přiměřeně kyselinek k ostrosti toho, co ostré být má, a zda v ní třeba nevyčnívá tříslovina jako sloup veřejného osvětlení z hlavy milované osoby.

 Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
1. Střepy štěstí nenosí... 2. Těžké sny pana Edmonda D. 3. Lásko...

Když mám ale dojem, že se práce na fotografii daří a cítím, že vše je v rovnováze, je to opojný pocit. Tak opojný, že čas od času zapomenu na míru a v kvantitě postupně začnu ztrácet kvalitu. V té chvíli to příliš nevadí – opilému je to jedno – ale druhý den, a tady jsme opět u té paralely, nastoupí vystřízlivění a… možná i kocovina.

Co pak dál? Staří pijáci říkají, že čím se kdo zkazil, tím se má i napravit. Zkontroluji si tedy, že baterie je nabitá a ve fotoaparátu, rozhlédnu se kolem sebe a…

Témata článku: Kultura

Určitě si přečtěte

6 nejlepších volně dostupných programů pro úpravu fotografií

6 nejlepších volně dostupných programů pro úpravu fotografií

Na internetu najdeme řadu tzv. free fotoeditačních programů, které se mohou stát alternativou k placeným aplikacím. Řada z nich nabízí opravdu široké možnosti úprav fotografií. Které patří mezi ty nejlepší?

33 Helena Vyplelová

Fotografie týdne: Budu se jen dívat, slečno!

Fotografie týdne: Budu se jen dívat, slečno!

Sociologie se, jako většina společenských věd, nachází v jistém pnutí. Na jedné straně se snaží popsat procesy, jevy, spojení, která ve společnosti můžeme nacházet. Jde vlastně o činnost, která jako by se snažila zjistit si odstup od zkoumané skutečnosti.

Michal Černý