Máme tu aktuální fotografii týdne, laděnou do tónů šťavnatě zelené barvy, o níž se všeobecně tvrdí, že uklidňuje a dodává chuť do života. A kdo to na ní vlastně je? Lesní víla od Markéty Hoškové. Zatím pouze postává ve stínu stromů, ale co nevidět si na svém paloučku třeba i zatančí...
Mohl to být docela obyčejný letní záběr z parku, v němž probleskuje silueta sochy, ale kdyby ale neprošel rukama autorky, která disponuje třemi velmi schopnými a účinnými zbraněmi. Jsou to Nikon D70, Photoshop a především tvořivost.
Snímek byl zajímavě zdeformován a usazen do černého rámce, který velmi příjemně ladí s jeho tmavými rohy a okraji, které se díky tomu rozplývají do ztracena. Horní část fotografie zaplňuje sluncem prozářené listí a dolní třetinu travnatý koberec, který není pouhou anonymní masou, je plnohodnotným strukturovaným materiálem, plným stínů, světel, šmouh a skvrn. Naše pohledy automaticky sklouznou k chladně šedé siluetě, která se nachází přímo na levé vertikále zlatého řezu. A tady ji máme: naši lesní vílu. Zatím ještě nehybně čeká, ale svěží letní atmosféra dokáže divy.
Setkání v parku
Markéta Hošková nedávno oslavila první výročí svého přispívání do naší galerie. Začínala portréty dětí a přátel, černobílými fotkami pražské architektury a především záběry z přírody, kterou se inspiruje dodnes. Něco je ale přesto jinak. Autorka si s výsledkem své činnosti mnohem více hraje, experimentuje a skládá k sobě jednotlivé obrazy jako dílky skládačky, působící dojmem, že tak svět vypadá odjakživa, jen ho musíme umět takto vidět. Pod rukama jí vznikají černobílé, decentně barevně tónované i monochromatické snímky, laděné do světlých nebo temných odstínů, ze kterých doslova prýští atmosféra. Přesně definovat, co na fotce je, však v tomto případě bývá téměř nadlidským úkolem.
"Působivá koláž, zase čaruješ," chválí jedni návštěvníci webu, ale každý svérázný přístup k fotografii má také své odpůrce. Další čtenáři se zajímají, co to je, jak to vzniklo, co to tedy rozhodně není, co jim to připomíná... a zda se jedná ještě o fotografii v původním slova smyslu. Tvorba Markéty Hoškové dokazuje, že ani s masovým rozšířením digitální fotografie a tzv. "výcvaků" z našich řad dosud nevymizela kreativita a umělecké cítění. Tímto gratulujeme!