Jejich revírem je příroda, jejich makro je ohromné. Jejich protivníci jsou vosy, kudlanky, pavouci i slunéčka sedmitečná. Muži i ženy s fotoaparáty pracují ve dne, v noci…
Na svatého Jiří že prý vylézají hadi a štíři. Žít v nějaké exotičtější zemi, měli bychom se tedy už nejméně týden dívat bedlivě pod nohy, abychom na nějakého traviče nešlápli. Naštěstí i naneštěstí, lokalita České republiky je mírná nejen podnebím, ale i zastoupením fauny, takže ti, kdo lační po focení přírodních bizarností, musejí na své aparáty nasazovat mezikroužky nebo makroobjektivy a vrhat se do hájemství titěrného hmyzu.
Dnes, v den vydání tohoto článku, tu máme první máj, onen pověstný lásky čas a všelijakým hmyzem se to za okny jen hemží. Jelikož žádný makroobjektiv zrovna po ruce nemám, rozhlédl jsem se po naší Galerii a musím konstatovat, že zdaleka nejeden čtenář DIGIareny má focení makra zvládnuté na jedničku.
Přijměte tedy pozvání do světa miniaturních kreatur, které každým dnem bojují o holé životy, a přesto jsou schopny dostat se do komických, nebo až dojemných situací, jež s patřičnou personifikací velmi připomínají pitvoření nás, lidí.
„Jen dolů, dolů spět,
toť meta vytoužená:
svět chce být polosvět,
žena – být položena...“
Motýl Iris v díle bratří Čapků Ze života hmyzu
