Panoráma obrazu, který má rozměry 44,5 cm × 39 cm, vznikalo pomocí digitálního mikroskopu Hirox 3D RH-2000. Ten je vybaven snímačem CMOS schopným zachytit až 50 snímků za sekundu v rozlišení 1920 × 1200. Mikroskop se připojuje k počítači přes USB 3 a zahrnuje mnohé funkce, mezi které patří automatické ostření i tzv. multi-focus, HDR a různé nastavení objektivu pro různé projekty. 

Panoráma obrazu, který má rozměry 44,5 cm × 39 cm, vznikalo pomocí digitálního mikroskopu Hirox 3D RH-2000. Ten je vybaven snímačem CMOS schopným zachytit až 50 snímků za sekundu v rozlišení 1920 × 1200. Mikroskop se připojuje k počítači přes USB 3 a zahrnuje mnohé funkce, mezi které patří automatické ostření i tzv. multi-focus, HDR a různé nastavení objektivu pro různé projekty. 

Skenování měli na práci Vincent Sabatier a Emilien Leonhardt ze společnosti Hirox Europe. Celý obraz tak přeměnili na digitální panorama s rozlišením větším než 10 miliard pixelů. Jeden pixel se tak ve výsledku rovná 4,4 mikronu. Cílem projektu přitom bylo dozvědět se více o Vermeerově malířské technice, vyhodnotit stav obrazu, změřit v něm jednotlivé trhliny a zjistit topografii různých klíčových oblastí. 

Skenování měli na práci Vincent Sabatier a Emilien Leonhardt ze společnosti Hirox Europe. Celý obraz tak přeměnili na digitální panorama s rozlišením větším než 10 miliard pixelů. Jeden pixel se tak ve výsledku rovná 4,4 mikronu. Cílem projektu přitom bylo dozvědět se více o Vermeerově malířské technice, vyhodnotit stav obrazu, změřit v něm jednotlivé trhliny a zjistit topografii různých klíčových oblastí. 

Systém Hirox zachytil 9 100 multifokálních 3D obrazů, které byly následně spojeny, aby vytvořily celé panorama. Deset „klíčových“ oblastí malby bylo zobrazeno ve velmi vysokém rozlišení, kde se každý pixel rovná 1,1 mikronu, což divákům umožňuje vidět i jednotlivé body pigmentu obrazu. Toto 3D zobrazení také odborníkům umožňuje prohlížet si povrch s výškovým profilem. 

Systém Hirox zachytil 9 100 multifokálních 3D obrazů, které byly následně spojeny, aby vytvořily celé panorama. Deset „klíčových“ oblastí malby bylo zobrazeno ve velmi vysokém rozlišení, kde se každý pixel rovná 1,1 mikronu, což divákům umožňuje vidět i jednotlivé body pigmentu obrazu. Toto 3D zobrazení také odborníkům umožňuje prohlížet si povrch s výškovým profilem. 

Výsledek projektu je k dispozici na  webových stránkách , které jsou přístupné široké veřejnosti a na kterých si můžete celé dílo velice detailně prohlédnout. Po najetí kurzorem myši na daná místa (oči, ústa, perla atd.) se vám pak přesně vystředí tak, abyste je mohli podrobně prozkoumat. K dispozici jsou i 3D obrazy generované ze skenů, které vám umožní blíže vizualizovat topografii obrazu, jeho praskliny i mikročástečky prachu. 

Výsledek projektu je k dispozici na webových stránkách, které jsou přístupné široké veřejnosti a na kterých si můžete celé dílo velice detailně prohlédnout. Po najetí kurzorem myši na daná místa (oči, ústa, perla atd.) se vám pak přesně vystředí tak, abyste je mohli podrobně prozkoumat. K dispozici jsou i 3D obrazy generované ze skenů, které vám umožní blíže vizualizovat topografii obrazu, jeho praskliny i mikročástečky prachu. 

Dokonce je přítomna i možnost vložení virtuálního světla, kterým lze pohybovat a měnit si tak dopadající stíny, díky čemuž dosáhnete lepší vizualizace výškových rozdílů. Nechybí ani funkce automatického otáčení, která vám umožní prohlédnout si dané sekce o to efektivněji. Je to tedy, jako kdybyste obraz skutečně měli ve svých rukách. I když je fakt, že jednotlivé detaily byste určitě pouhým okem nezahlédli. 

Dokonce je přítomna i možnost vložení virtuálního světla, kterým lze pohybovat a měnit si tak dopadající stíny, díky čemuž dosáhnete lepší vizualizace výškových rozdílů. Nechybí ani funkce automatického otáčení, která vám umožní prohlédnout si dané sekce o to efektivněji. Je to tedy, jako kdybyste obraz skutečně měli ve svých rukách. I když je fakt, že jednotlivé detaily byste určitě pouhým okem nezahlédli. 

Obraz Dívka s perlou se v současné době nachází v muzeu umění Mauritshuis v Nizozemsku, jež spadá pod Národní muzeum v Haagu. Tato portrétní olejomalba vznikla kolem roku 1665 a vyobrazuje hlavu dívky s perlovou náušnicí, která v ohnisku vizuální pozornosti kontrastně vystupuje z podkladu. Obraz, často zvaný Mona Lisa severu nebo Holandská Mona Lisa, patří mezi nejznámější z třiceti sedmi dochovaných Vermeerových maleb. 

Obraz Dívka s perlou se v současné době nachází v muzeu umění Mauritshuis v Nizozemsku, jež spadá pod Národní muzeum v Haagu. Tato portrétní olejomalba vznikla kolem roku 1665 a vyobrazuje hlavu dívky s perlovou náušnicí, která v ohnisku vizuální pozornosti kontrastně vystupuje z podkladu. Obraz, často zvaný Mona Lisa severu nebo Holandská Mona Lisa, patří mezi nejznámější z třiceti sedmi dochovaných Vermeerových maleb. 

Jak říká česká  Wikipedie , není známo, zdali byl obraz vytvořen na zakázku, případně kdo měl být zadavatelem. S velkou mírou pravděpodobností se však nejedná o předem objednané dílo. Stejně tak je neznámá totožnost vyobrazené dívky (spekuluje se o malířově dceři Marii). 

Jak říká česká Wikipedie, není známo, zdali byl obraz vytvořen na zakázku, případně kdo měl být zadavatelem. S velkou mírou pravděpodobností se však nejedná o předem objednané dílo. Stejně tak je neznámá totožnost vyobrazené dívky (spekuluje se o malířově dceři Marii). 

Skenování měli na práci Vincent Sabatier a Emilien Leonhardt ze společnosti Hirox Europe. Celý obraz tak přeměnili na digitální panorama s rozlišením větším než 10 miliard pixelů. Jeden pixel se tak ve výsledku rovná 4,4 mikronu. Cílem projektu přitom bylo dozvědět se více o Vermeerově malířské technice, vyhodnotit stav obrazu, změřit v něm jednotlivé trhliny a zjistit topografii různých klíčových oblastí. 
Systém Hirox zachytil 9 100 multifokálních 3D obrazů, které byly následně spojeny, aby vytvořily celé panorama. Deset „klíčových“ oblastí malby bylo zobrazeno ve velmi vysokém rozlišení, kde se každý pixel rovná 1,1 mikronu, což divákům umožňuje vidět i jednotlivé body pigmentu obrazu. Toto 3D zobrazení také odborníkům umožňuje prohlížet si povrch s výškovým profilem. 
Výsledek projektu je k dispozici na  webových stránkách , které jsou přístupné široké veřejnosti a na kterých si můžete celé dílo velice detailně prohlédnout. Po najetí kurzorem myši na daná místa (oči, ústa, perla atd.) se vám pak přesně vystředí tak, abyste je mohli podrobně prozkoumat. K dispozici jsou i 3D obrazy generované ze skenů, které vám umožní blíže vizualizovat topografii obrazu, jeho praskliny i mikročástečky prachu. 
Dokonce je přítomna i možnost vložení virtuálního světla, kterým lze pohybovat a měnit si tak dopadající stíny, díky čemuž dosáhnete lepší vizualizace výškových rozdílů. Nechybí ani funkce automatického otáčení, která vám umožní prohlédnout si dané sekce o to efektivněji. Je to tedy, jako kdybyste obraz skutečně měli ve svých rukách. I když je fakt, že jednotlivé detaily byste určitě pouhým okem nezahlédli. 
7
Fotogalerie

Dívka s perlou se proměnila v obří panorama s rozlišením 10 miliard pixelů

Ikonická malba Dívka s perlovou náušnicí nebo také Dívka v turbanu od nizozemského malíře Johannesa Vermeera byla přeměněna na obrovské panorama o 10 miliardách pixelů. Divákům tak umožní vidět toto mistrovské dílo ve skutečně nebývalých detailech.

Panoráma obrazu, který má rozměry 44,5 cm × 39 cm, vznikalo pomocí digitálního mikroskopu Hirox 3D RH-2000. Ten je vybaven snímačem CMOS schopným zachytit až 50 snímků za sekundu v rozlišení 1920 × 1200. Mikroskop se připojuje k počítači přes USB 3 a zahrnuje mnohé funkce, mezi které mimo jiné patří automatické ostření, multi-focus, HDR a přesné nastavení objektivu pro různé projekty.

Skenování měli na starost Vincent Sabatier a Emilien Leonhardt ze společnosti Hirox Europe. Celý obraz tak přeměnili na digitální panorama s rozlišením větším než 10 miliard pixelů. Jeden pixel se tak ve výsledku rovná velikosti 4,4 mikronu. Cílem projektu přitom bylo dozvědět se více o Vermeerově malířské technice, vyhodnotit stav obrazu, změřit v něm jednotlivé trhliny a zjistit topografii různých klíčových oblastí.

Systém Hirox zachytil 9 100 multifokálních 3D obrazů, které byly následně spojeny, aby vytvořily celé panorama. Deset „klíčových“ oblastí malby bylo zobrazeno ve velmi vysokém rozlišení, kde se každý pixel rovná 1,1 mikronu, což divákům umožňuje vidět i jednotlivé body pigmentu obrazu. Toto 3D zobrazení také odborníkům umožňuje prohlížet si povrch s výškovým profilem.

Dívka s perlou.jpeg
Proces skenování obrazu.

Výsledek projektu je k dispozici na webových stránkách, které jsou přístupné široké veřejnosti, a na kterých si můžete celé dílo velice detailně prohlédnout. Po najetí kurzorem myši na daná místa (oči, ústa, perla atd.) se vám pak přesně vystředí tak, abyste je mohli podrobně prozkoumat. K dispozici jsou i 3D obrazy generované ze skenů, které vám umožní blíže vizualizovat topografii obrazu, jeho praskliny i mikročástečky prachu.

Dokonce je přítomna i možnost vložení virtuálního světla, kterým lze pohybovat a měnit si tak dopadající stíny, díky čemuž dosáhnete lepší vizualizace výškových rozdílů. Nechybí ani funkce automatického otáčení, která vám umožní prohlédnout si dané sekce o to efektivněji. Je to tedy, jako kdybyste obraz skutečně měli ve svých rukách. I když je fakt, že jednotlivé detaily byste určitě pouhým okem nezahlédli.

Obraz Dívka s perlou se v současné době nachází v muzeu umění Mauritshuis v Nizozemsku, jež spadá pod Národní muzeum v Haagu. Tato portrétní olejomalba vznikla kolem roku 1665 a vyobrazuje hlavu dívky s perlovou náušnicí, která v ohnisku vizuální pozornosti kontrastně vystupuje z podkladu. Obraz, často zvaný Mona Lisa severu nebo Holandská Mona Lisa, patří mezi nejznámější z třiceti sedmi dochovaných Vermeerových maleb.

Jak říká česká Wikipedie, není známo, zdali byl obraz vytvořen na zakázku, případně kdo měl být zadavatelem. S velkou mírou pravděpodobnosti se však nejedná o předem objednané dílo. Stejně tak je neznámá totožnost vyobrazené dívky (spekuluje se o malířově dceři Marii). Ve skutečnosti ale není důležitá, protože jde o tzv. tronie. Tento termín pocházející ze zlatého věku nizozemského malířství a označuje portrétu blízkou charakterovou studii, na níž jsou často vyobrazeny anonymní osoby se zajímavou fyziognomií nebo oděvem.

Určitě si přečtěte

Články odjinud