Cestovatel a všestranný fotograf, který tvrdí a dokazuje, že zajímavých věcí je všude dost.
Fotografa Jiřího „Cikorského“ Galdiu jsem poznal až zde na DIGIareně. Jako člověk mne upoutal svou vstřícností a ochotou s jakou se zhostil výběru Fotografie týdne. Když jsem procházel jeho portfolio, udivilo mne jak fotograf krajinář umí být mnohostranný. Fotografuje i styly, které mu nejsou vlastní, a zvládá to s bravurou a lehkostí.

Jiří „cikorsky“ Galdia
Musím se přiznat, že tvoji tvorbu moc neznám. Pověz mi i čtenářům DIGIareny něco o sobě.
Je mi třicet tři let a do hledáčku foťáku jsem vážněji nakoukl před čtyřmi nebo pěti lety. Jsem, a zřejmě ještě dlouho budu, amatér, bez velkého fotografického vzdělání nebo znalostí historie fotografie. Samouk, co se prostě jen rád dívá okolo. S mojí manželkou se snažíme cestovat a chodit po horách. Kolem sebe mám zajímavé přátele, takže o nabídky na výlety není nouze. Jsem docela obyčejný člověk. Koukám na filmy, čtu, klábosím u pivka a snažím se fotit.
Basket za velkou louží | O rozbitém srdci
Jaké byly tvoje fotografické začátky? Kdo nebo co ti nejvíce pomohlo být dobrým fotografem?
Osobně se za dobrého fotografa nepovažuji. Zatím jsem stále na cestě. Na začátku mé fotografické cesty stál třímegový ultrazoom Olympus C-740. Tři roky jsem s ním spíše cvakal než fotografoval. V době, kdy už i ten nejhorší kompakt měl lepší parametry, jsem se rozhodl posunout dál a koupil digitální zrcadlovku Pentax K10D. Pak teprve přišlo „objevení Ameriky“, a já se musel naučit všechny ty základní věci o clonách, hloubkách ostrosti a ohniscích. K vánocům jsem si koupil známou knížku Mistrovství práce s DSLR a studoval.
Do světa fotografií a toho, jak jim naslouchat a trošku rozumět, mě pak zasvětil kamarád až z druhého konce světa, pentaxák Jirka Špiegl. Ukázal mi, že dobrá fotografie nemusí být vždy podle příručky a ostrost nebo jiná technická dokonalost není v tvůrčí fotografii to hlavní. Za to mu patří moje velké díky. Mým druhý fotorádcem byla zdejší fotogalerie i další servery, na které jsem po celou tu dobu dával svoje fotografie. Komentáře pod mými fotkami i fotografie ostatních mne hodně naučily.
Začal jsem tedy dost pozdě, ale snad tím víc toho ze sebe teď vymáčknu.

Stíny pana Eiffela | Bathroom stories | bez názvu
Tvoje fotografická tvorba prezentovaná na DIGIareně by vydala na několik tématických knížek o fotografování. Překvapila mne její různorodost. Máš rád hory, přírodu, ale skvěle si poradíš i s reportážními fotografiemi, zátiším i architekturou. Co fotografuješ nejraději?
Rád fotím venku, ať už je to na horách nebo ve městě. Prakticky jsem ještě nebyl v ateliéru. Na výletech se snažím hledat zajímavé a nevšední pohledy. Mám rád reportáž, streetfoto, odrazovky, „člobrdíkovky“ nebo „makro mazanice“. Rád zkouším různé úhly pohledu a kompozice. Teď mě začaly bavit podivné abstrakce, které v divákovi asociují zajímavé věci. Často vložím třeba jen fotky z výletů. Nemám prostě zatím vyhraněný styl a tak zkouším, co to dá. Na těch mých fotkách je to určitě vidět :).

Hlídačem krav | O linkách podzimních | Nad Tre Cime
Máš nějakého oblíbeného fotografa nebo autora který tě ovlivnil?
Myslím, že o sobě můžu říct, že jsem takové „dítě fotoserverů“. Na nich jsem vyrostl, na nich jsem se učil. Takže žádné velké světové nebo české jméno tady neřeknu. Prostě proto, že ho nemám. Nemějte mi to prosím za zlé. Zjistil jsem totiž, že na každém fotowebu je dostatek výborných fotografů, od kterých může člověk načuchnout a kteří ho mohou, v dobrém slova smyslu, nakopnout.

Mraky na Fatre | cesta půlnočním královstvím...
Hodně cestuješ. Jak se chodí s fotoaparátem po horách?
Lehce. Většinou totiž tahám jen malou brašnu se zrcadlovkou a dvěma objektivy, takže si s váhou svého fotovybavení nedělám starosti. Nejsem typ fotografa, který bere stativ, osm objektivů a všelijakou výbavu. Fotím pro radost, tak si to můžu dovolit.

OKO | Slunkohvězda | Stříkej
Jak řešíš situace, když jsi na fotovýletě a počasí fotografování nepřeje? Hodně se zlobíš na matku přírodu?
Na počasí se zlobit nemohu. Ale i mě naštve, když je přes týden pěkně, a o víkendu, kdy už člověk konečně může někam vyrazit, se to všechno pokazí. Pokud už někde jsem, určitě zkouším nepřízeň počasí využít i s vědomím faktu, že výsledek nebude stát za to.

Tři čímy a my dvě | Život v Lůvru | U tety Lízy
Kterou svou fotografii máš nejraději nebo na kterou jsi nejvíc pyšný?
To je těžká otázka a nemám na ni jasnou odpověď. Nejraději mám asi novou fotku, když se povede. Užívám si ten pocit, když se vracím z procházky a vím, že na kartě je fotka nebo dvě, která snad bude stát za to. Nemám nějaký žebříček svých fotek. Ani nemohu říct, že bych byl na nějakou obzvlášť pyšný. Na tu výjimečnou určitě ještě nenadešel čas.

Když se les usmívá | Boj o slunce | Kapky
Co si myslíš o fotografech, kteří umí, ale jsou skoupí na radu a začátečníkovi neporadí?
Vzhledem k tomu, že jsem ještě poměrně nedávno byl v kůži začátečníka, snažím se předávat to, co jsem se zatím naučil. Snažím se pomáhat, protože si myslím, že tak by to mělo fungovat. Někdy je to ale těžké, protože mnoho lidí kritiku nebo negativní hodnocení nedokáže přijmout, a pak je z toho oheň na střeše. Vím o čem mluvím, protože stále stojím na obou stranách barikády.

Konečně volní | Pozdrav z pouti | Tantranská
Jak dlouhou vydržíš nefotografovat?
Teď v polovině zimy, kdy člověk vstává a vrací se za tmy, se snažím alespoň o víkendu vyrazit na hodinku nebo dvě a něco nacvakat. Ale fotoabsťák dobře znám. Když ho tuším, raději beru foťák i do práce a jdu alespoň na malý lov po městě. Zajímavých věcí je totiž všude dost.

PF 2009 od Cikorského a Moniky; druhé místo v soutěži DIGIareny o nejhezčí PF 2009
Osobní stránky Jiřího Galdii: cikorovo.com
Jirkovy fotografie můžete spatřit na internetových fotogaleriích:
Digiarena.cz/cikorsky, Digiarena.cz/cikorsky II
pentaxfriends.eu
fotoparat.cz
vivo.sk