O zaměření tohoto článku jsem poctivě přemýšlel déle než tři týdny. Mohl to být další text s technickými parametry, s radami, jak fotit pod vodou, a s ukázkami několika pokud možno dokonalých záběrů ryb. To jsem ale nechtěl. Canon Ixus 95 IS přece není drahá zrcadlovka, kterou si kupují fotografičtí fajnšmekři k ukojení svých závislostí a zálib. Je to digitální zápisníček pro úplně jiné lidi, k úplně jinému účelu.
Však si to přiznejme: s takovými fotoaparáty se cvaká. Jsou stále po ruce, zachycení okamžiku je mnohem jednodušší než s těžkým a rozměrným zrcadlovým fotoaparátem. Díky tomu se digitálními zápisníky často uchovají okamžiky, při kterých se zrcadlovka nestihne nebo ani nechce vytáhnout.
max. velikost | max. velikost | max. velikost
K tomu všemu – a teď mluvím přímo o Canonu Ixus 95 IS – jsou snímky z těchto kolibříků kvalitativně dostačující. Pořád samozřejmě mluvím o běžných fotících lidech, tak mě případně nechytejte za slovo. Konkrétně třeba v Singapuru, kde jsem já, vybaven teoretickým i praktickým pozadím, fotil svou zrcadlovkou, si manželka nezávazně cvakala Ixusem. Její fotky nakonec byly lepší než moje.
Tento článek je proto určen úplně běžným uživatelům. Možná přemýšlí o tom, jestli by si od moře kromě jiných zážitků nepřivezli i podvodní fotky. Příslušenství pro podvodní focení je sice dostupné, ale hodně drahé. Však testované podvodní pouzdro stojí víc než samotný digitál, 5 690 Kč. Vyplatí se taková investice? Budou fotky stát za to?
Něco o Ixusu
Canon Ixus 95 IS je jednoduchý digitální kompakt, který se prodává za cenu těsně pod pět tisíc korun. Je k dostání v několika barevných variantách, má trojnásobný optický zoom 35–105 mm (světelnost 2,8–4,9), k tomu optickou stabilizaci, rozlišení kolem deseti megapixelů. Vedle automatického režimu lze využívat i motivové programy, manuální nastavení není k dispozici. Potřebujete vědět ještě něco víc, než hmotnost 120 gramů?
Canon samozřejmě nabízí celou stránku plnou technických parametrů, na kterou zamiřte, pokud byste o parametrech Canonu chtěli znát víc, než jsem napsal. Myslím si ale, že v této kategorii fotoaparátů o parametry vůbec nejde. Raději na webu Canonu porovnejte jednotlivé modely z řady Ixus. Testovaný 95 IS je nejnižší model, dražší fotoaparáty přidávají HD video, vyšší rozlišení, zvyšují rozsah objektivu.
Varuji, bude to osobní
Canony řady Ixus mám rád už od doby, kdy se v roce 2000 objevil první model. Sám jsem si koupil dva přístroje z této řady, a když se mi často nechce tahat se zrcadlovkou, beru s sebou svůj starý Digital Elph S400 – jestli vám to nic neříká, je to americká verze evropského Ixusu 400. Je skvělý, jeho čtyři megapixely mi stačí, a fotí skvěle.
Vzhledem k těmto zkušenostem mě zajímalo, kam se Canon za šest let od uvedení mého Ixusu 400 posunul. Současné modely stále výborně fotí, mají různé funkce, ale popravdě bych neměl mnoho důvodů, proč inovovat. Vyšší rozlišení není potřeba, rozsah i světelnost objektivu je stejná, líbila by se mi asi jen stabilizace obrazu a hodil by se větší displej.
Běžní uživatelé ale stejně přemýšlejí jinak než fotošílenci (vše v dobrém), kteří už při nákupu nového těla nebo objektivu pokukují o jeho nástupci a srovnávají každý parametr. Nový fotoaparát se koupí, až ten předchozí doslouží, nečekají se příliš velké technické inovace.
Dovnitř nesmí ani kapka
Odolné pouzdro pod vodu s označením Canon WP-DC29 se prodává za 5 690 Kč. Z malého kompaktu udělá docela velkou obludu. Když se dívám na konstrukci, která se velmi podobá jiným pouzdrům i jiných značek, napadá mě, zda se všechna taková pouzdra nevyrábějí v jedné továrně a jestli na ně jednotliví výrobci nakonec jen nenalepí jen svá loga.
Pouzdro není univerzální. Jiné fotoaparáty Canon vyžadují rozměrově i ovládacími prvky odlišné modely.
Přední a zadní část krytu je vyrobena z průhledného, tlustého a pevného plastu. Obě části se překrývají a místo styku po celém obvodu lemuje žlutý těsnicí o-kroužek. Před použití je třeba těsnění omastit dodávanou silikonovou vazelínou, aby mělo ty správné vlastnosti a nepropustilo dovnitř ani kapku vody. Z příručky se zdá, že by se tato operace měla provádět před každým namočením do vody, to mi ale přijde trochu přehnané. Vazelína na povrchu zůstane i po několika otevření pouzdra, dalším natíráním se už těsnicí schopnosti nezlepší. Kroužek by ale neměl zůstat suchý, do spoje se samozřejmě nesmí dostat písek, k zlosti by mohl být třeba i vlas.
Canon Ixus s odejmutým poutkem se vloží do pouzdra, kde dosedne na připravené výstupky. Po poslední kontrole, zda jsou zárubně čisté, se obě části krytu spojí. Masivní zámek na boku kryty ještě víc přitlačí k sobě a zajistí proti otevření.
Ptáček vyletí, ale bude zaostřeno?
Všechny ovládací prvky jsou dostupné z vnější strany pouzdra. Masivní tlačítka prodlužují trny, a ty dosedají na ovládací prvky schovaného Ixusu. Tímto způsobem se kromě tlačítek dá ovládat i posuvný volič programu i kruhový ovladač zoomu. Pod vodou jsem nastavoval naprosto vše, je to poměrně pohodlné.
Potíž je jen s namáčknutím spouště. S velkým tlačítkem na pouzdru citem nepoznáte, kdy nastal okamžik namáčknutí a ostření. Moc nepomůže ani zvuk, nemůžete se ničeho chytit. Časem si zvyknete, že tlačítko stisknuté určitou silou do určité polohy je zrovna v namáčknutém stavu, na displeji zkontrolujete zelený rámeček zaostření a exponujete. Není to ale tak jisté jako fotografování na souši.
max. velikost | max. velikost | max. velikost
K pouzdru se dodává přídavný nástavec pro rozptýlení světla blesku. Nasazuje se na vystupující „objektiv“, nakonec jsem ho ale takřka nepoužíval. Je to další věc navíc, která v případě nepoužívání vlaje v beztížném stavu kolem fotoaparátu, znervózňuje a vadí. Navíc jsem nepozoroval, že by byl rozptylovač příliš užitečný. Z těla fotoaparátu se také velmi doporučuje odstranit popruh na krk, a do vody vzít pouze poutko na ruku. Dá se stáhnout, takže se snižuje riziko, že fotoaparát utopíte.
Kam jít fotit
Pouzdro vydrží tlak vody až do hloubky 40 m. Tak extrémně jsem ho ale nezkoušel, zůstávám s hlavou jen těsně pod vodou, šnorchlem bezpečně spojen s atmosférou. Ale když se započítají natažené ruce a občasné potopení, Ixus se dostal třeba až do pětimetrové hloubky.
Potápěči mě možná sežerou zaživa, ale pokud jde o fotografování, stejně je nejvíc vidět těsně pod hladinou. Čím níže jste, tím jsou horší světelné podmínky, protože pod hladinu se nedostane tolik denního světla. Při šnorchlování nad korálovými ostrůvky sice možná neuvidíte chobotnici, je ale dosti pravděpodobné, že fotky budou lepší než patnáct metrů pod hladinou.
max. velikost | max. velikost | max. velikost
A kam jít fotit? Zapomeňte na české rybníky a špatné to bohužel většinou bude i u nejbližších moří. Za barevným mořským světem je třeba odletět do tropů, a i tam často budete muset hledat to správné místo. Nevhodně zvolená lokalita může být příčinou velkého zklamání. Vyplatí se ověřit si předem, zda je na místě, kam se chystáte, pod vodou vůbec něco zajímavého vidět. A raději se nechat příjemně překvapit, než rovnou čekat zázraky.
Přehled nejlepších světových lokalit pro šnorchlování najdete třeba na tomto webu. Evropa je bohužel prázdná, nejdostupnější je zřejmě Rudé moře v Egyptě.
Prosím, neutopte se
Před opravdovým potopením pouzdra a fotografováním se hodí vyzkoušet, zda všechny spoje těsní – ponořit pouzdro jen kousek pod hladinu a pozorovat. Bublinky vzduchu způsobí šok, ale jedná se jen o vyplnění prostoru pod modrou rukojetí, který nijak není spojen s vnitřní částí pouzdra s uloženým fotoaparátem.
Na Ixusu se mi při focení osvědčilo nastavit automatický programový režim Pod vodou. Upraví vyvážení bílé, nastaví expozici do přijatelně univerzálních hodnot. Hodilo se ještě manuální nastavení kompenzace expozice do minusu – obvykle jsem použil –2/3 EV až –1 EV.
max. velikost | max. velikost | max. velikost
Potom se už hodí jen velká paměťová karta a cvakat, cvakat a cvakat. Pod vodou skutečně doporučuji raději udělat víc snímků, než dlouze přemýšlet nad kompozicí. Ať se totiž snažíte, jak chcete, nikdy nebudete stabilní. Ve vodě s fotografem pohazují vlny, působí na něj proudy, musí se víc než na povrchu starat sám o sebe, nemůže se plně věnovat fotografování. Tyto ztížené podmínky ale může vyvážit kvantitou. Je přece velmi pravděpodobné, že ze stovky fotek budou některé velmi dobré.
max. velikost
Takhle dopadly všechny fotky s velkým ohniskem
Objevil jsem jen jeden vážnější problém při používání Canonu Ixus pod vodou. Nepodařila se mi takřka žádná fotka pořízená s nejužším ohniskem (největším zoomem). Fotoaparátu se nikdy nepoštěstilo dobře zaostřit. Navíc jsem nezjistil, zda za to mohlo sklíčko pouzdra před objektivem, větší citlivost na pohyb, nebo zda za vším byly jiné příčiny. Nakonec jsem na ovládání transfokátoru rezignoval, zůstal u nejširších ohnisek a zoom se snažil nahrazovat rukama nebo výřezem. Výsledky dopadly lépe, než když jsem se objekty snažil přibližovat pomocí objektivu.
max. velikost | max. velikost | max. velikost
I kdybyste se na souši styděli natáčet fotoaparátem video, pod vodou to určitě vyzkoušejte. Pohyblivé obrázky totiž zakryjí horší technickou kvalitu. Podvodní video je velmi atraktivní a určitě jím zaujmete publikum.
Fotky se přece neupravují
Vzhledem k tomu, že snímky vzniklé „cvakáním“ se často vůbec neupravují, zachoval jsem se stejně i k obrázkům, které vám chci ukázat. Jen výjimečně jsem je ořezal a potom hromadně upravil úrovně. Bylo to hlavně u snímků, kde jsem před fotografováním nedostatečně stáhnul kompenzaci expozice.
max. velikost | max. velikost | max. velikost
V článku najdete jen několik snímků, lepší výběr jsem nahrál do galerií Google Picasa. Nejhorší fotografie jsem odstranil, nechci ukazovat úplně nepovedené obrázky, v galeriích ale najdete i takové snímky, které bych jinak veřejně nikdy neukazoval. To abyste se mohli podívat, co opravdu vznikne, když budete „s Canonem cvakat pod vodou“.
Galerie je rozdělena do čtyř částí podle místa, kde jsem fotil. Ve všech případech jde o ostrov Bali v Indonésii:
Fotit a plavat?
Podvodní pouzdro je stejně drahé jako fotoaparát, a navíc je celkem pravděpodobné, že s vaším příštím digitálem nebude kompatibilní. Rozmýšlení, zda se investice vyplatí, je proto rozhodně na místě.
Asi bych se rozhodoval podle toho, kam se chystáte vyrazit. Jestli míříte do tropických lokalit s korálovými ostrůvky, má to smysl. Asi byste potom litovali, že si domů nemůžete vzít snímky barevných a exotických podmořských zahrádek.