Rakouský fotograf Janick Entremont nedávno provedl zajímavý experiment. Vyfotil své selfie a nahrál jej na Instagram. Potom snímek uložil a nahrál jej znovu. A znovu a znovu. Celkem tak učinil 340×. Chtěl zjistit, jak Instagram snímky komprimuje.
Pro svůj projekt vytvořil Janick speciální instagramový účet @facetinction, kam všech 340 snímků postupně publikoval. Dokázal tím, že ztráta kvality a odcizení obrazu od původního snímku jsou důsledky algoritmické komprese aplikace. Viditelné kvalitativní změny stejné fotografie, která je pořád dokolečka sdílena, je přitom už od 7. pokusu, kde se kolem očí aktéra začíná tvořit světlý pruh.
Prvně sdílená fotografie autoportétu Janicka Entremonta.
Sedmé sdílení stejné fotografie už má viditelné defekty.
Lépe viditelné nedostatky se pak dostaví s 12. sdílením, 16. snímek už je znatelně deformovaný. Poté to již jde skutečně rychle, a každý další snímek se razantně deformuje nejen v oblasti očí, ale i obrysu tváře a začíná také postupně „pixelovat“.
12. sdílení.
16. sdílení.
Takto vypadá portrét po 80. sdílení.
A takto při konečném 340. sdílení.
Na webových stránkách tvůrce projektu najdete i animovaný GIF s tím, jak se fotografie postupně měnila. Nutno ale podotknout, že Janick Entremont nebyl první, kterého toto napadlo. Již v roce 2015 podobnou sérii, avšak „jen“ o 90 snímcích, publikoval Pete Ashton. Ten svůj projekt pojmenoval jako Sitting In Stagram.