Krajina může být velmi zajímavým tématem, ale mnohdy také mohou výsledné snímky přinést zklamání, když se nedaří zachytit to, co sami vidíte lidským okem. Na co dávat pozor a na co se zaměřit u krajinářské fotografie?
Když se řekne mezi fotografy krajina, obvykle se zainteresovaným jedincům vybaví stativ, širokoúhlý objektiv a velká hloubka ostrosti. Ne vždy je však takový postup ideální a žádoucí. Hlavním smyslem krajinářské fotografie je zachycení neopakovatelné atmosféry a její sdílení s nezúčastněným divákem, který nemá stejnou zkušenost jako fotograf.
Ještě o něco složitější to bývá u tzv. městské krajiny, kdy vidíte krásné zákoutí ve starých uličkách města, atmosféru podtrhuje měkké světlo zapadajícího slunce a dlouhé stíny. Ovšem ať se snažíte, jak se snažíte, kýžený záběr ne a ne pořídit.
Fotograf Craig Roberts připravil pro zkušené i začínající krajináře krátké video, kde upozorňuje na nejčastější chyby a nedostatky při fotografování.
Nabízí však řešení některých situací, a ačkoli se v takových případech bude přístup jednotlivých fotografů lišit, rozhodně stojí za to popřemýšlet nad jeho radami.
Lokace
Pokud s krajinářskou fotografií začínáte, držte se spíše blízkých lokací – je to jednodušší a také levnější varianta k dlouhým a náročným výpravám za zajímavými záběry. Vedle toho je vaší výhodou znalost podnebí a především sami sebe vytrénujete při hledání zajímavých záběrů. V neposlední řadě zde platí okřídlené pořekadlo těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
Kompozice
Správná kompozice je obvykle klíčem k dobré krajinářské fotografii – dobrá kompozice značně vylepší i nudnou krajinu, kdežto špatná může i sebekrásnější výhled úplně zabít. Značný vliv na kompozic má použité ohnisko – v toto případě podle Robertse platí nesahat automaticky po nejširším objektivu, který máte k dispozici a už vůbec nespoléhat na dodatečný ořez.
I delším ohniskem můžete pořídit zajímavý záběr a není výjimkou, že povedené snímky vzniknou například při efektivní ohniskové vzdálenosti 200 nebo 300 mm – jen je třeba se nad scénou více zamyslet a najít vhodný úhel záběru.
Expozice
Aby v krajině vyniklo vše, co vyniknout má, je třeba velmi důsledně a perfektně nastavit expozici, což může být mnohdy problematické, zvláště když je na scéně velký kontrast. Nejčastěji používané měření expozice je celoplošné či matrix, které odvádí velmi dobrou práci. Nemusí však být pravidlem, že ji odvede i při specifickém záběru krajiny.
Mnoho digitálů má samozřejmě i jiné režimy měření expozice – se zdůrazněným středem nebo bodové – které mohou být v některých případech také užitečné. Nebojte se proto vyzkoušet jiný režim měření, abyste dosáhli kýženého výsledku – velkým pomocníkem v takovém případě může být živý náhled na displeji.
Hloubka ostrosti
Větší zaclonění objektivu s sebou nese větší hloubku ostrosti, není však vhodné clonit příliš moc jelikož může dojít k tzv. difrakci, kdy jsou některé objekty méně ostré než byste očekávali. Stejně tak ostření výhradně na nekonečno nemusí být vždy žádoucí.
Vyzkoušejte naopak ostření na rozhraní první a druhé třetiny vzdáleností mezi vámi a nejvzdálenějším objektem scény – při správném nastavení clony tak proostříte kompletně celou scénu. Velkým pomocníkem je v takové situaci funkce náhledu hloubky ostrosti, případně kalkulačka hyperfokální vzdálenosti, na kterou v optimálním případě zaostřit.
Světlo
Světlo je základem fotografie a přesto ej na každém z nás, jakým způsobem s ním bude pracovat. Nicméně nejčastějším okamžikem, kdy snímat krajinu je tzv. zlatá hodina – tedy okamžik po východu a před západem slunce, kdy má světlo velmi příjemnou a náladovou barvu.
Každý záběr si však zaslouží individuální práci se světlem a není možné výše uvedené paušalizovat. Proto zkoušejte, jaká denní doba je pro fotografování konkrétního kousku krajiny nejlepší. Někdy to může být uprostřed dne, jindy zase po západu slunce.
Filtry
I když jsou dnešní fotoeditory na velmi pokročilé úrovni, pravděpodobně se neobejdete bez základní dvojice filtrů, kterými jsou polarizační a neutrální šedý (ND) filtr. Díky polarizačnímu filtru dodáte do fotografie krapet více kontrastu a můžete s ním navíc odstranit odlesky větší části objektů na scéně.
Díky neutrálnímu filtru si můžete i u krajiny hrát s delším expozičním časem, dík němuž můžete využít například pohybové neostrosti, jako výtvarného efektu.
Stativ
Pro dobrou krajinářskou fotografii potřebujete kvalitní stativ, na tom se rozhodně nevyplatí šetřit, protože je to věc, která patří do základního vybavení krajináře a obvykle vydrží celý život.