Cestopis: Tři dny kolem Solnohradu

Cestopis: Tři dny kolem Solnohradu

Alpy nejsou jen zimní lyžařská střediska a ledovce pod vrcholky. Příjemný a nenáročný třídenní výlet, kde si na své přišel každý člen rodiny i všichni dohromady, jsem podnikl tohoto léta. A při vší té digitalizaci nakonec před Vánoci ocenil skoro zapomenuté kouzlo focení na film – fotografie zpracované až s odstupem času…

Na výlet do Salzburgu a blízkých Salzburských vápencových Alp jsem přibalil kinofilmový Nikon FM3 se třemi objektivy: ultra široké sklo AF Nikkor 18mm f/2.8D (100°), pevný portrétní Nikon 105mm f/2.5 a standardní zoom AF Zoom-Nikkor 28–105mm f/3.5–4.5D IF. Znáte-li těla FM je vám jasné, že autofokusy objektivů si tentokrát odpočaly. Ostření je s tímto aparátem možné pouze manuální a tak jsem si focení opravdu vychutnal. Popravdě, občas jsem se „ulíval“ a využíval jedinou dostupnou automatiku – prioritu clony. I tak na mě rodina skoro pořád musela čekat, inu fotit není jenom tak.

Díky dálnicím je cesta z Brna do Salzburgu otázkou 420 km a za dobrých podmínek v provozu nějakých 5 hodin (v Rakousku obec 50, dálnice 130 Km/h). Cena benzínu je v Rakousku o málo vyšší než v ČR, stojí cca 0,98 eur tj. 31 Kč, desetidenní dálniční známka přijde na cca 7,6 eur a dá se koupit na hranicích za koruny, tj. asi 260 Kč.

První týpek na který bych vás chtěl upozornit, je Hangár 7, místo které nepochybně nadchne kluky. Upřímně řečeno taky chlapy, ve kterých cosi klukovského zůstalo. Jednoduše sjeďte z dálnice A1 na dálničním sjezdu Salzburg West s vedlejším označením Airport. K letištním terminálům však nejezděte, držte se směrem na centrum a jakmile podjedete letištní ranveje, dejte se doprava. Ocitnete se u kosmicky vyhlížejících prosklených hangárů, z nichž jeden vás přijme jako udivené návštěvníky. Hangáry mají profil leteckého křídla a jejich model byl před stavbou pro jistotu testován v aerodynamickém tunelu – aby neulétly. Otevřeny byly v srpnu 2003 a jsou velkolepou základnou sbírky historických letounů Flying Bulls. Architektura samotná je fascinující, o vystavených letounech ani nemluvě. Mé snímky zdaleka nevystihly atmosféru věrně, k návštěvě předem doporučuji www.hangar-7.com. Kromě originálních fotografií zde naleznete podrobné technické informace o stavbě samotné, několika aplikovaných technologických specialitkách a samozřejmě o vystavených letounech. Jistě vás nadchne Doppler Foyer s excelentní demonstrací Dopplerova efektu a možná zahřeje poznání, že Flying Bulls Aerobatics Team používá také české stroje Zlín–50LXs.

Záběrový úhel 100° ultraširokoúhlého objektivu je právě to pravé pro Hangár 7. Při fotografování prosklené kupole pozor na stanovení expozice – značnou plochu snímku vlastně zabírá nebe což způsobuje velký kontrast. Použita korekce plošného měření +1 EV
Milovníci techniky si určitě přijdou na své a foťákem je opravdu co pokoušet
Těsně k exponátům vás zábrana nepustí, přijde vhod zoom…
Budete-li v Salzburgu nocovat, neuléhejte příliš brzy. Unikla by vám příležitost na náměstí shlédnout přímý přenos z opery, nebo se nechat vyfotit v dobovém kostýmu na deskovém aparátu. A nezapomeňte, nejste-li dirigent nebo virtuóz, jste v Salzburgu vlastně nikdo…

Pokračování 2 / 4

Orlí hnízdo Kehlstein, 1 837 m n. m.

Druhý den je dobrá příležitost vyrazit do Orlího hnízda, místa navštěvovaného němci a rakušany snad povinně. Cesta vede přes Berchtesgaden, vzdálený sotva 25 Km ze Salzburgu. „Horská chata“ včetně přístupové silnice vytesané v takřka absurdním terénu, byla dárkem k Hitlerovým padesátým narozeninám. Celá stavba trvala dvanáct měsíců na přelomu let 1937/38. Představuje 6,5 kilometrů silnice vinuté úbočím skal s pěti tunely, zakončené ve výšce 1 700 m n. m. točnou pro autobusy. Říká se o ní, že je jednou ze dvou nejzávratnějších alpských silnic – znáte-li z dopravního značení jako nebezpečné stoupání 12%, zde narazíte na 24%. Dále vede tři metry vysoký a 300 metrů dlouhý tunel do nitra hory, který končí obrovskou kruhovou předsíní vstupu do 124 metry vysokého výtahu. Rozměry chodby a výtahu vzbuzují dojem, že původní návštěvníci snad nemuseli z mercedesu vůbec vystupovat… No a konečně samotná kamenná, na samé hraně útesu vystavěná a velkolepě zařízená chata, která nabízí nádherný výhled na Berchtesgadener Alpen.

Vozidla dnes musí parkovat na velkých parkovištích na úpatí hory, turisty nahoru dopravují kyvadlové speciálně upravené autobusy a ne zadarmo. Dospělá osoba zaplatí za jízdenku 13,5 eur, tedy 430 Kč. Nahoře si nezapomeňte na jízdenku nechat vyznačit požadovaný čas návratu, zafunguje to jako místenka bez které dolů nelze. Musím než doporučit zakoupení bohatě fotografiemi ilustrované A4 brožury o historických souvislostech a výstavbě Orlího hnízda. Nabízí se německá a anglická mutace, text je velice otevřený vůči otázce nacismu a hlavně je v ní vloženo 190 cm dlouhé fotografické panoráma.

undefined Opravdu jediný reálný snímek – za dobrého počasí se díky instalované panoramatické mapě nad salzburskem docela zorientujete. Umístíte-li hlavní námět do středových os, potlačíte sférické zkreslení širokého skla
Orlí hnízdo je pro němce oblíbeným místem výletů a dá se říci, že je turisticky zprůmyslněno
Nacionální turista na Kehlsteinu…
Jak vyfotit atmosféru obrovského výtahu? Použití blesku je zakázáno z prozaického důvodu – celý interiér je obložen leštěnou mosazí. Naštěstí včetně stropu, takže pevné zapasování zad do kouta a dlouhý pohled vzhůru
Na Kehlsteinu lze podniknout krátkou vycházku, nebo snad „výlet“. Bez filtru se takový kontrast zachytí jen ztěží
Pod Kehlsteinem leží jezero Königsee, kde se dá podniknout vyjížďka na motorové lodi nebo malé veslici. Druhá možnost poskytuje volnost a koupání – voda kupodivu není alpsky ledová

Pokračování 3 / 4

Alpská idyla pod Vysokým králem

Na dostatečně podrobné automapě Salzburských Alp sem tam narazíte na slepé silnice třetího řádu, končící kdesi v kopcích. Právě jejich konečná je dobrým východištěm pro více či méně náročné horské výšlapy. Jedním takovým místem je například Arthurhaus nedaleko Bischofshofenu, asi padesát kilometrů jižně od Salzburgu. Díky dálnici s řadou volně průjezdných tunelů je přeprava autem otázkou asi jedné hodiny. Odsud lze vyrazit na poměrně náročný výstup na nejvyšší vrchol Salzburských vápencových Alp, 2 941 m n. m. vysoký Hochkönig. Za špatného počasí, jako v našem případě, lze zvolit velmi příjemný vrstevnicový výlet k cca čtyři kilometry vzdáleným vodopádům horské bystřiny na úbočí Krále.

Kolem klikaté silničky stoupající k Vysokému Králi  vás k návštěvě či lépe noclehu zvou malebné hotýlky
Silnice končí u horské chaty Arthurhaus ve výšce 1 500 m n. m., parkování alespoň v letním období nečiní žádný problém
Stráně jsou bezezbytku spásány dobytkem a takřka nelze nepodlehnout alpské romantice. Podmračné počasí si žádalo stativ, i při ISO 200 diapozitivu Sensia vycházel při clonění alespoň na f5.6 čas kolem 1/15 sec.
Pěšinky vedou doslova „skrze grunt“, vrátka však směle otevřete – ale za sebou také zavřete
Kdo okusil Manfrotto…

I deštivé počasí má své kouzlo a Sensia se barevným podáním dobře osvědčila
Nikon FM3 povětrnostním podmínkám čelí spolehlivě, problémem jsou ovšem případné kapky na optice
Doladění kontrastu v počítači je vhodné provádět samostatně pro různé části snímku – zrcadlení ve vodní hladině se k tomu přímo nabízí

Pokračování 4 / 4

Schönwieskopf 1 994 m n. m.

Minete-li na cestě z Bischofshofenu odbočku k výše popsané chatě Arthurhaus, přivede vás klikatá horská silnička přes dvě nevysoká horská sedla do Saalfeldenu. Tento úsek silnice zvaný Hochkönig strase se zdá být rájem motorkářů, alespoň o tom svědčí jejich četnost a zejména rychlost. Není se čemu divit, prostředí je opravdu emotivní a silnice bezvadná. Nenechali jsme se cestou zlákat návštěvou poněkud osiřelých lyžařských středisek Hintertal a Hintermoos a ze Saalfeldenu namířili k Zell am See. Cílem však nebylo Zellerské jezero, mimochodem obestavěné chatami jako Balaton, ale další slepá silnička končící v kopcích nad Thumersbachem na východním břehu jezera. Díky krásnému počasí jsme si pak vyšlápli o dobrých tisíc výškových metrů na  Schönwieskopf, který je prostředním vrcholkem malebného a dobře schůdného hřebene. Odsud je za dobré viditelnosti krásný výhled na panoráma Salzburských vápencových Alp na severu a Kitzbühelských Alp na západě. Na dosah se zdají vrcholky nad věhlasnými zimními středisky Saalbach/Hinterglemm.

Použití dlouhého ohniska „zhušťuje“ objekty v záběru a omezuje rozbíhání linií. Barevnost je tentokrát dílem pozitivního Fujifilmu ISO 200
Stoupání na Schönwieskopf vede dobře z poloviny borůvčím, snad díky všudypřítomným krávám mimořádně úrodným. Na pořadu jsou rodinná fota, v tomto případě s velmi problematickým  laděním barev – inu RGB…
„Plná díra“ zajistí odskok od pozadí, mírné clonění by však přineslo hezčí kresbu mimo hloubku ostrosti (Nikon 105mm f/2.5)
Hřebínek Schönwieskopf – Hundstein zdaleka nepatří k alpským velikánům, nabízí však nenáročnou turistiku s velkolepou odměnou
Při pohledu ze shora způsobuje dramatická oblačnost také pěknou hru světel a stínů v údolí


Jak jinak než poučení
*Alpské stráně jsou spásány do neuvěřitelných výšek, takže borůvky nejsou tím nejhorším, co si můžete rozmáznout na tričku při odpočinku v trávě…

*Autofokusové objektivy mají při manuálním zaostřování příliš jemný a hlavně krátký krok, což není moc pohodlné

*Že jsou horské pěšiny přehrazeny ploty a vrátka často vyhlížejí jako do dvora usedlosti? Klidně je otevřete a směle vpřed, je to pouze zábrana pro dobytek. Domorodce zdravte Grüs Gott

*Diapozitivy digitalizované filmovým skenerem DiMAGE Scan Elite 5400 na formát 4 942 × 3 228 dávají v JPEG soubory o velikosti cca 5,5 až 8,6 MB

*Způsob jízdy řidičů v Rakousku je asi o tři mentální generace dále, než v České republice

*Focení na film má svůj půvab, leč bez skeneru a digitalizace by v případě tohoto článku zůstalo než u textu. Neskromně doufám, že by to byla škoda

Užitečné webové odkazy:
www.aba.cz
www.alpy.net
www.viamichelin.com
www.hangar-7.com
www.roberge.de

Určitě si přečtěte

Články odjinud