Cestopis: Střední Dalmácie – ráj historiků

24. září 2004
TWEET SDÍLET
Cestopis: Střední Dalmácie – ráj historiků
V létě tohoto roku jsme zavítali do země oblíbené nejen českými turisty, ale v daleko větší míře lidmi na dovolené. Samozřejmě se jedná o slunné Chorvatsko. Hlavním cílem cesty většiny návštěvníků je pobřeží Jaderského moře v celé jeho délce od Poreče na severu až po jižní město Dubrovník včetně množství ostrovů. Severně od Dubrovníku přerušuje pobřeží patřící Chorvatsku část území Bosny a Hercegoviny.

Území Chorvatska bylo součástí starého Řecka i Říma a dá se předpokládat, že mělo také své původní obyvatele a tudíž i kulturu. Při toulkách Chorvatskem lze navštívit spoustu historických památek z různých období lidských dějin, které jsou i přes svou jedinečnost málo známé. Dovolte nám představit vám některá zajímavá místa Střední Dalmácie a nahlédnout do kouzel historických souvislostí.

Klepněte pro větší obrázek
Skradinski Buk
Území bývalé Jugoslávie proslavilo natáčení exteriérů pro filmy o Vinnetouovi. Filmování probíhalo v národních parcích Plitvická jezera a Krka. Plitvická jezera leží zcela mimo pobřeží. Celodenní výlet tímto směrem se může spojit s návštěvou hlavního města Záhřeb.
NP Krka se nachází asi 15 km od Šibeniku. Odtud je možné se pohodlně dopravit autobusem, který zastavuje u vstupu Lozovac i Skradin. Fotografie zachycuje nejznámější pohled na řeku – Skradinský vodopád. Voda tu padá do hloubky 46 m a tvoří 17 teras.
(fotoaparát: Pentax *ist D, clona: F18, čas: 1/30 sohnisko: 39 mm 35EQ)

Klepněte pro větší obrázek
Národní park Krka
Vstupenka má třídenní platnost a umožňuje návštěvu celého NP podél řeky (110 km2 od pramene až po ústí). Přesto je dolní tok řeky Krka nejnavštěvovanější část oblasti. Okružní prohlídka vede turisty kolem vodopádů proti proudu, po dřevěných lávkách přes řeku a cestičkou plnou vyhlídek zpět dolů. Napojit na ni je možné od Skradinu i Lozovacu.
(fotoaparát: Pentax *ist D, clona: F5, čas: 1/40 s, ohnisko: 30 mm 35EQ)

Klepněte pro větší obrázek
Starověký Solin

Solin se nachází 6 km od centra dvěstětisícového Splitu a představuje dnes jeho předměstí. Osada vznikla ve 2. století, později se z ní stalo římské město Salonae, které bylo rozvráceno vpádem Avarů a Stěhováním národů. Volně přístupný areál nabízí procházku starými architektonickými památkami a skrývá dalších 9/10 neprobádaného území. Fotografie umožňuje pohled na území, které bylo původně starokřesťanským hřbitovem (Manastirine), založeným při hrobu mučedníka sv. Domnia. Koncem 4. století zde byla vystavěna trojlodní bazilika dochovaná v troskách. Lze zde najít velké množství sarkofágů.
(fotoaparát: Nikon  D70, clona: F10, čas: 1/30 s, ohnisko: 21 mm 35EQ)

Klepněte pro větší obrázek
Amfiteátr

Další z historických lahůdek představuje divadlo, které pochází ze začátku 2. st., pozůstatky městského fóra, reprezentativních budov a baziliky. Část putování dějinami lze absolvovat po městských hradbách. Perlou celého areálu je amfiteátr uzpůsobený pro vodní hry (naumarchie).
(fotoaparát: Pentax *ist D, clona: F10, čas: 1/800 s, ohnisko: 27 mm 35EQ)

Klepněte pro větší obrázek
Spletitý Split

Split vznikl z malé řecko-ilyrské osady Aspalathos. Historické jádro Splitu je tvořeno obdivuhodnými původními uličkami, které dosud poskytují domov obyvatelům staré zástavby (3000 lidí, 50 domů) a prostor pro spoustu obchodů. Dnes je významným střediskem a přístavem.
(fotoaparát: Nikon  D70, clona: F9, čas: 1/250 s, ohnisko: 10,5 mm 35EQ)

Klepněte pro větší obrázek
Diokleciánův palác

Splitský Diokleciánův palác je součástí UNESCO. Vznikl za vlády římského císaře Diokleciána koncem 3. století jako přepychové sídlo a pevnost zároveň. Začátkem 7. století zde našli útočiště původní obyvatelé Salony (dnešní Solin), když je vyhnali Avaři a Slované. Život probíhal uvnitř paláce a do středověku se mimo hradby nerozšířil.
(fotoaparát: Nikon  D70, clona: F4, čas: 1/1000 s, ohnisko: 18 mm 35EQ)

Klepněte pro větší obrázek
Na prahu moře

Diokleciánův palác stavěli ve slohu pozdní antiky a podíleli se na něm také stavitelé z Východu. Rozkládal se na ploše pravidelného čtyřúhelníku o rozloze téměř 30 000 km2 a rozměrech 175 × 216 m. Tři brány na pevnině střežily vždy dvě věže umístěné do rohů mohutné stavby. Čtvrtá brána umožňovala lodím vjíždět přímo k paláci, jižní zdi omývalo moře.
(fotoaparát: Nikon  D70, clona: F9, čas: 1/400 s, ohnisko: 18 mm 35EQ)


 

Témata článku: Cestopisy

Určitě si přečtěte