Cestopis: Špicberky aneb co redakce neotiskly

Cestopis: Špicberky aneb co redakce neotiskly

Roku 1999 jsem strávil přes tři měsíce na souostroví Špicberky. V zemi, která se nachází asi na půli cesty mezi nejsevernější výspou Norska – Nordkappem a severním pólem. Naše glaciospeleologická expedice měla širokou náplň úkolů, od opravy terénní stanice, přes meteorologická měření, sledování ústupu ledovců až po průzkum ledovcových jeskyní. Mým hlavním cílem bylo především fotografovat.

Fotografovat krajinu, detaily, jeskyně a pokud to čas dovolil i zvířata. Přivezl jsem velké množství fotografického materiálu a pochopitelně měl snahu své snímky a zážitky co nejvíce publikovat. Díky tomu, že materiál byl velmi atraktivní, podařilo se mi ho udat několikrát v různých časopisech a magazínech, i v tištěném DIGI, a to vždy pochopitelně s jinou skladbou obrazového portfolia. Chtěl bych nyní prezentovat snímky, které se nikdy do konečného výběru pro články nedostaly...


Mapa oblasti expedice


Špicberky nám v průběhu expedice ukázaly svou letní i zimní tvář. Poznali jsme polární den, kdy v nočních hodinách často čarovalo slunce svými impresemi, i polární noc, kterou za jasných dnů doprovázely neskutečné polární záře.

Hora Raud v ranním slunci. Je obtékána rozsáhlým ledovcem Torrell. Během expedice jsme podnikli jednu výpravu do jeskyní pod Torrellem.
Nikon FM 2, objektiv Angénieux pro Nikon 2,3/180 APO. Použitá clona 8, čas 1/125 sekundy, stativ, Fujichrome Velvia
Pobřeží v půlnočním světle červánků. Tyto situace trvají na Špicberkách třeba několik hodin. Často jsem sám podnikal výlety do okolí a v neuvěřitelném tichu fotografoval.
Nikon FM 2, objektiv Nikkor 2,8/20. Použitá clona 11, čas 1 sekunda, stativ, Fujichrome Velvia
Půlnoční světlo. Během těchto okamžiků jsem si připadal, že nejsem daleko za polárním kruhem, ale spíše blíže rovníku.
Nikon FM 2, objektiv Nikkor 1,8/50. Použitá clona 11, čas ¼ sekundy, stativ, Fujichrome Velvia
Noční Špicberky v době, kdy už polární den pominul a v noci světla čím dál více ubývalo. Fotografováno z vrcholu hory nedaleko terénní základny. Cestou dolů jsem si na zamrzajících partiích několikrát namlel. Hlavně, že vydržel foťák.
Nikon FM 2, objektiv Nikkor 2,8/20. Použitá clona 11, čas 4 sekundy, stativ, drátěná spoušť, polarizační filtr, fujichrome Velvia
Hora Glaciologer ve večerním světle. Polární noc se blíží. Teplota klesá pod bod mrazu.
Nikon FM 2, objektiv Nikkor 2,8/20. Použitá clona 8, čas 4 sekundy, stativ, drátěná spoušť, polarizační filtr, fujichrome Velvia
Takto vypadala krajina Špicberků v pravé poledne, kdy už do přicházející polární noci zbývalo pár dnů. V tuto dobu jsme se měli nalodit, podmínky to však nedovolily. Na Špicberkách jsme byli nuceni setrvat dalších 18 dnů. A bylo to dobře.
Nikon FM 2, objektiv Nippon 5,6/600. Použitá clona 8, čas 1/15 sekundy, beanbag, drátěná spoušť, Fujichrome Velvia
Protože posádka lodi, která nás měla dopravit do Norska, pašovala tabák, bylo naším velkým štěstím, že jsme se koncem října nenalodili. Asi bychom skončili ve vězení s posádkou. A navíc byly 12. listopadu tak jasné polární záře, že se mi je podařilo vyfotografovat. Na snímku je polární záře nad Polskou polární stanicí v Hornsundu.
Nikon FM 2, objektiv 1,8/50. Použitá clona 5,6, čas 15 sekund, stativ, drátěná spoušť, fujichrome Provia 400     

Pokračování 2 / 3

Svět zvířat a ledovcových jeskyní

Špicberky – to je pravý přírodní ráj na drsném severu. Žije tu řada druhů ptáků, polární lišky, sobi či největší dravci – lední medvědi. Ti jsou také největším nebezpečím pro členy výprav a turisty, proto je nutno při pohybu mimo základny a města mít zbraň a vhodné je mít i raketnici.
Každý fotograf ví, jak je fotografování zvěře a ptáků časově náročné. Přesto se mi podařilo pořídit několik snímků Špicberské fauny.

Sobí mládě. Kráčelo ke svému stádu a muselo proběhnout okolo mě. Jiná cesta nebyla. Proto jsme od sebe tak blízko. Přesto jsem musel reagovat rychle a fotografovat z ruky.
Nikon FM 2, objektiv Angénieux 2,3/180 APO. Použitá clona 4, čas 1/500 sekundy, Fujichrome Velvia.
Párek alkounů. Zkuste si tipnout, který z nich je samice. Myslím, že je to snadné.
Nikon FM 2, objektiv Nippon 5,6/600. Požitá clona 5,6, čas 1/250 sekundy, beanbag, drátěná spoušť, Fujichrome Velvia.
Brodivý jespák v paprscích nočního slunce.
Nikon FM 2, objektiv Angénieux 2,3/180 APO, použitá clona 4, čas 1/125 sekundy, stativ, Fujichrome Velvia.
Endemit ledovcových jezer – Listonoh letní. Jejich skelety nám stále ucpávaly vodovod. Až jednou vyplul živý exemplář, který jsem fotografoval. Listonoh byl spolu s kamínky dán do pettriho misky, aby jej bylo možné prosvítit.
Nikon FM 2, objektiv Nikkor 1,8/50, makrotelekonvertor Vivitar 2x, zvětšení cca 1:2. Použitá clona 11, prosvíceno bleskem zezadu, stativ, Fujichrome Velvia.


Ledovcové jeskyně, to je neskutečný svět, kde se zastavil čas. Během naší výpravy se nám podařilo objevit nejdelší podledovcovou jeskyni na Špicberkách - téměř 1,5 km chodeb jeskyně Kvisla.

undefined Největší dóm jeskyně Kvisla dlouhý 120 metrů.
Nikon FM 2, objektiv Nikkor 2,8/20. Použitá clona 8. Dva blesky Metz směrné č. 60, stativ, Fujichrome Velvia
Vstupní partie ledovcové jeskyně Isfvjelva pod ledovcem Torrell.
Nikon FM 2, objektiv Nikkor 2,8/16 rybí oko. Použitá clona 11, čas ½ sekundy, stativ, Fujichrome Velvia
Chodba jeskyně Isfvjelva prozářená denním světlem.
Nikon FM 2, objektiv Nikkor 2,8/16 rybí oko. Použitá clona 8, čas 30 sekund, stativ, Fujichrome Velvia


Použitá fotovýbava na expedici Špicberky 99

Tělo: Nikon FM 2
Objektivy: Nikkor – 2,8/16 rybí oko, Nikkor 2,8/20, Nikkor 1,8/50, Angénieux pro Nikon 2,3/180 APO, Nippon 5,6/600, makrotelekonvertor Vivitar.
Stativ: Manfrotto Triminor, kulová hlava Heavy Duty
Drátěná spoušť – kovová Hamma
Polarizační filtr: Jessop, průměr 62 mm
Beanbag – vlastní výroba.
Fotoblesky Metz CT 60
Filmy: Fujichrome Velvia  - 31 ks, Fujichrome Provia 400 - 2 ks

Pokračování 3 / 3

Jak na Špicberky

Pokud se člověk nestane členem vědecké výpravy, může souostroví navštívit jako turista. V poslední době jsou Špicberky oblíbeným cílem dobrodruhů z celého světa. Než se lze pustit do boje s divokou přírodou, je nutné připravit se na řadu úskalí. Nejdůležitějším z nich je doprava. Z norského Osla či Tromsö míří na Špicberky pravidelné lodní i letecké linky. Turista je dopraven do správního sídla Longyerbyenu, kde se guvernér či jeho pracovníci zajímají, co bude na Špicberkách dělat, zda má patřičné vybavení, případně zajištěného průvodce. Ne vždy turista či celá skupina dobrodruhů uspěje; často se stává, že se vracejí prvním spojem zpět. Úspěch každé výpravy podpoří dobrá znalost angličtiny, alespoň jednoho člena.

Každá výprava by měla mít zbraň a raketnici. Obojí je možné získat na místě převážně od Rusů. Důležitý je kvalitní stan s konstrukcí odolávající silným větrům.

V první čtvrtině roku je nutné počítat s teplotami i okolo -40 ˚C. Proto ani nelze předpokládat,že by se sem v tomto období vypravil jedinec bez zkušeností s pobytem v extrémních mrazech. V posledních letech lze využít i nabídek specializovaných cestovních kanceláří, které skupinám zajistí průvodce i vybavení. Norská cestovní kancelář Spitsbergen Travel nabízí na souostroví řadu zajímavých aktivit. Kromě výletů na člunu či trekking špicberskou krajinou je v nabídce i arktické opalování nebo pobyt na odloučené stanici v letních i zimních měsících. Při využití služeb cestovní kanceláře je nutné počítat s vyššími výdaji. Např. 12denní trekking je v nabídce za 14 200 norských korun (tj. téměř 70 000 Kč). Noc v Longyerbyenu pro jednu osobu se snídaní přijde skoro na 1500 Kč.

Na Špicberkách je možné během několikadenního pobytu oslavit i Silvestra a příchod Nového roku.       

Zde je reportáž o podobné výpravě poskytující též zajímavé poznatky a zkušenosti.

Špicberky jsou zemí jako každá jiná, má svá psaná i nepsaná pravidla, které je nutno dodržovat. Neopakovatelné zážitky z arktické přírody jsou pak nejcennější odměnou. 

 

Určitě si přečtěte

Články odjinud