Cesta za vysněnou fotografií: Upravujeme barvy.

V tomto volném pokračování si ukážeme na příkladech, proč je fotka emotivnější se ztmavenými okraji, jak ji udělat přirozenější a jak zneklidňující. Pohrajeme si s barevností fotografie, abychom zjistili, jak na nás bude působit s úpravami barevného spektra.

Naleznete zde ukázkové fotografie, postupy i návody, jak se ke kýženému výsledku dopracovat. Veškeré tipy jsou popisovány v obecné i konkrétní rovině, lze je tedy aplikovat na fotografii jako obor a využít na kterémkoliv digitálním snímku. Opět se jedná o článek určený spíše začátečníkům, tentokrát si z něj však mohou něco odnést i pokročilí fotografové.

Všechny příklady týkající se úprav fotografií v grafickém editoru se opírají o Photoshop, avšak s využitím zcela základních funkcí, které naleznete i ve kterémkoliv jiném grafickém editoru. Mohu doporučit například Gimp, který je v češtině a zcela zdarma. Tak jdeme na to.

Pracujte s barvami

Svět je složen z barev. Ty jsou samozřejmou součástí našeho života a do značné míry ovlivňují naše emoce. Mnohem více, než si většina fotografů dokáže připustit. Rozdíl ve vnímání krajiny při teplém naoranžovělém západu slunce či studeně modré plískanici je ohromný. A právě tento poznatek můžeme využít, abychom lépe usměrnili emoční působení fotografie.

Tímto článkem si dovoluji vyjádřit nesouhlas s některými profesionálními fotografy, kteří zarytě odmítají barevné fotografie. Černobílá fotka je údajně emotivnější. Dle mého názoru je to pravda jen v malém množství případů a to ještě za předpokladu, že nehodláme s barvami ve fotografii pracovat. Barvy podporují emoce a při vhodném použití jsou velmi dobrým pomocníkem. Na ukázku přikládám tři snímky ve dvou verzích. V původní a barevně upravené.

Původní fotografie

Zeslabení barevného podání

Původní fotografie

Zesílení barevného podání

Původní fotografie

Nádech do hnědé barvy

Atmosféra fotografií se drobnou úpravou barev výrazně mění. Na tomto místě si však neodpustím důrazné varování. Barevné korekce provádějte s citem a nepřehánějte je. Jinak bude výsledek umělý, nepřirozený a přesně opačný, než jste zamýšleli. Méně zde znamená více. Upravit tonalitu je dobré maximálně v řádu jednotek procent, více už je takříkajíc "na sílu". Myslete na to.

Jak na to?

Opět máme v zásadě podobné možnosti, jako u ztmavování. Barevné či přechodové filtry nebo software. První možnost využijí poloprofesionálové a profesionálové nebo odpůrci softwarových zásahů do snímku. Začátečníci a ti, kteří chtějí mít výsledek stoprocentně pod kontrolou, na výběr nemají. I proto se budeme věnovat druhé možnosti.

Následující postup je psán pro Photoshop, v jiných grafických programech bude však stejný nebo velmi podobný. Předpokládám, že základní práci s grafickým programem ovládáte. Pokud ne, nic se neděje, budete se muset trochu snažit a na některé věci si přijít sami. Tutoriály, ve kterých je čtenář tahán za ručičku, jsou k ničemu. Člověk musí pochopit, ne slepě kopírovat. Tak jdeme na to.

Pro úpravu barevnosti disponuje každý grafický editor souborem základních funkcí, se kterými si bohatě vystačíme. Většinou je naleznete pod pojmy Saturation. Také proto se u nás vžil termín saturace - je to ekvivalent pro slovo barevnost. V Photoshopu je nalezneme pod volbou Image (Obrázek) => Adjustments (Úpravy) => Hue/Saturation.

Nástroj pro korekci barevného podání

V dialogu na nás vyskočí rozbalovací nabídka a tři posuvníky. První posuvník umožňuje upravovat barevnou tonalitu, tedy měnit barevný základ. Ve výsledku se tažením tohoto posuvníku celé barevné spektrum posouvá. Druhý posuvník určuje sílu barevného podání. Nastavením úplně nalevo barvy zcela odstraníte (vznikne černobílá fotografie), posunem doprava barvy posilujete. Tento posuvník nás bude zajímat nejvíce. Třetím lze měnit světlost. Půl minuty zkoušení vydá za deset dlouhých odstavců, tak hurá do toho.

Všimněte si také zaškrtávacího políčka vpravo dole - Colorize. Pokud jej zatrhnete, snímek se převede do tónů zvolené barvy. To je také funkce, pomocí níž lze elegantně vytvořit sepia nádech nebo zahalení do snově modrého odstínu. V rozbalovací nabídce pak můžete zvolit barvu, na níž se budou úpravy všech posuvníků vztahovat. Pokud se tedy například přepnete do červeného kanálu (Reds), všechny tři posuvníky budou reagovat pouze na červené kanály vaší fotografie. Ostatní barvy zůstanou nezměněny a můžete tak rychle přebarvit například červené auto na modré.

V některých případech se dokonce hodí některé barvy úplně změnit. I to je možné a povoleno, pokud nebude výsledek bít do očí. Ideální úprava je taková, kterou divák nepostřehne.

Původní fotografie

Změna barevného tónování využitím funkce Hue/Saturation

Původní fotografie

Změna barevného tónování využitím funkce Hue/Saturation

Až se dosytosti vyřádíte, zapamatujte si, že funkcemi v tomto dialogovém okně můžete vašim fotografiím velmi uškodit. Opravdu to nepřehánějte. U prvních dvou ze tří ukázkových fotografií nahoře jsem hýbal pouze středním posuvníkem - v prvním případě doleva, ve druhém doprava. Třetí ukázka spočívala ve využití další funkce, a to Photo Filter.

Photo Filter je nástroj, který vaši fotografii zahalí do zvoleného odstínu. Funkci naleznete kousek pod Hue/Saturation. V rozbalovacím seznamu uvidíte několik presetů, těm se ale pro lepší pochopení věnovat nebudeme. Jediné nastavení spočívá ve volbě barevného závoje a síle, jakou má překrýt fotografii.

Nástroj Photo Filter

Představte si to jako tlusté sklo ve vámi zvolené barvě, kterým fotografii překryjete. Experimentujte a zkoušejte, výsledek pak může vypadat nějak takto:

Původní fotografie

Zahalení do modrého odstínu využitím funkce Photo Filter

Zahalení do žlutého odstínu využitím funkce Photo Filter

Moc nedoporučuji využívat přednastavených presetů. Dělá to spousta lidí a výsledky jsou si pak hodně podobné. Zvolením vlastní barvy vytvoříte původnější efekt a hlavně zvolíte barvu, kterou přesně potřebujete. Nemusíte dělat kompromisy, jako například u barevných filtrů přímo pro fotoaparáty.

Pozor si dejte především na to, že použití uvedeným stylem je metoda destruktivní. Pokud ji aplikujete na vaši fotografii a výsledek uložíte, jen těžko z ní dostanete původní verzi. Je lepší tedy pro každou podobnou změnu vytvořit novou vrstvu, nebo využít nedestruktivní metody. Ta spočívá v aplikaci efektu pomocí efektovací vrstvy. Tato může obsahovat některý z vybraných efektů (bohužel jen ty nenáročné na CPU) a lze ji libovolně zapínat, vypínat i dodatečně upravovat:

Vytvoření nové efektové vrstvy