Teplaky  |  04. 03. 2016 11:40

Co tak najednou? Ja bych jeste jednu dekadu pockal.
Jeste ze tu mame SONY a nespime.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
fotič  |  04. 03. 2016 12:14

Naskakovat do jedoucí tramvaje ještě začátkem 50. let šlo. Do Pendolina je to marné. Canonu a Nikonu ujíždí vlak; nikon si dal patentovat snímač s integrovanými fázovými i kontrastními zaostřovacími senzory, takže jednou možná vyleze s FF bezzrcátkem. Od Canonu se toho moc čekat nedá, mají sice o něco lepší některá skla, ale tím to končí.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
J  |  04. 03. 2016 17:59

Jak prosím vypadá ten "kontrastní ostřící senzor - integrovaný" ?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
fotič  |  06. 03. 2016 16:58

Jde o pixely, které se používají k řízení zaostřování. Co je na tom tak složitého? U klasických zrcadlovek jsou umístěny vedle matnice, nebo napařeny přímo na ní, se všemi nevýhodami, které z toho plynou.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
RUM  |  07. 03. 2016 14:50

Tak to si z nás děláte pr*el ne? Ukažte mi prosím zrcadlovku která má na (u) matnici ostřící senzor!
Ty jsou totiž na úplně opačné straně... v šachtě pod hlavním zrcátkem, které je polopropustné. Spolu s pomocným zrcátkem a další optikou jsou schopny detekovat nejenom míru rozostření, ale také fázi posunu... to má zejména tu výhodu, že okamžitě víme, kterým směrem máme ostřit, jestli blíž, nebo dál. (Narozdíl od kontrastního snímání, které se někam musí vydat a pak se teprve uvidí)
https://photographylife.com/how-phase-detection-autof... ... Nově se senzory pro detekci fáze integrují přímo na čip bezzrcadlovky a to se všemi nevýhodami, které to má (pomalejší vyčítání, menší citlivost v horších světelných podmínkách, chybějící obrazová informace v danném místě).

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
fotič  |  07. 03. 2016 21:53

Polopropustná zrcátka a Canikon jaksi nejdou dohromady. Napařit na matnici průhlednou polovodičovou vrstvu není technicky až takový problém, viz snímače Foveon, kde světlo prochází přes dva čipy až na třetí, nejspodnější. A zaostřovací senzory na čipu nemá Canon vůbec a Nikon má sice takovýto čip patentovaný, ale dosud nevyrobil ani jeden kus! Takže pohádkami z webu, který bere informace bůhvíodkud, bych tady neoperoval. Ono něco jiného je technická realita, čili polovodičová technika a elektronické obvody, a něco jiného představy fotografů, kteří občas umějí trochu fotit, ale jsou zatížení rutinou z chemických dob a možnostech digitálních technologií nevědí skoro nic.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Gazo  |  08. 03. 2016 06:10

RUM má pravdu i DSLR NiCan má uprostřed polopropustné zrcadlo k odklonu světla k fázovému ostřícímu senzoru, při sklopení se obě zrcátka položí na sebe. Možná to někdo řeší jinak, já to jinak ještě neviděl. Řeč ale nebyla o fázovém ostření ale o kontrastním, které samozřejmě nikde integrované není, kontrast se hledá v obraze který "teče" ze snímače jako LV. Fázové ostření na snímači má možná nějaké nevýhody oproti DSLR, ale dobře to dohání počtem bodů, které jdou u mirrorless do stovek

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
fotič  |  09. 03. 2016 11:10

Takže si to trochu, s ohledem na technickou realitu, rozebereme. Automatické zaostřování u zrcadlovek lze řešit buď tak, že se vezme polopropustné zrcátko, které se namontuje napevno a světelný tok se rozdělí; část jde do optického hledáčku a část na snímací čip, který má v sobě integrované zaostřovací senzory. (Sony SLT). Výhodou je nepohyblivé, čili kvalitně ustavené zrcátko a možnost přeostřování při natáčení videosekvencí, nevýhodou ztráty světla, protože ani hledáček, ani snímač nikdy nedostanou 100% toho, co projde objektivem. (jak to v takovém případě vypadá s reálnou světelností objektivu?!?) Druhá možnost je nepropustné sklopné zrcátko a zaostřovací snímač, napařený na matnici. Nevýhodou je, že po stisknutí spouště je zaostřování zablokováno, takže během natáčení videa automatické ostření nefunguje, ale pro běžné fotografování no problem, pokud nefotíme pohyblivý objekt, který se přibližuje, nebo vzdaluje. Třetí možnost je ta, že hlavní zrcátko je polopropustné, takže na matnici dopadá jen část světla, druhá část dopadá na druhé zrcátko a pak na zaostřovací snímač. Takže plnou dávku světla dostane jen snímač při expozici, což znamená, že obraz na snímači bude zákonitě a vždy vypadat úplně jinak, než obraz v hledáčku. Při natáčení videosekvencí jsou dvě možnosti.: Buď obě zrcátka sklopit a doostřovat ručně, nebo udělat i druhé zrcátko polopropustné a zaostřovací senzor krmit jen ubohým zbytkem světla, Jak kvalitně to bude fungovat si asi každý dovede představit sám. Takže suma sumárum: Vždy je to o nějakém kompromisu a něčeho ošizení v porovnání s mirrorlesem. Bylo by zajímavé, vzít nějaký ,,univerzální" objektiv, tedy takový, který bude fungovat na DSLR, SLT i FF, nebo APSC, (podle těch zrcadlovek) mirrorlessu, udělat pár totožných fotek a porovnat ergonomii a kvalitu výstupů. Jsem si naprosto jist, že zrcadlovky by dostaly na zadek.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
RUM  |  09. 03. 2016 13:36

Už se s tím prostě smiř, že řešení AF body napařenými na matnici sis vycucal z prstu a nikdo to reálně nepoužívá.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
fotič  |  10. 03. 2016 14:27

Dnes už možná ne. Jenže to není technicky neschůdné a určitě to bude přesnější, než systém dvou polopropustných zrcátek. Jenže se to naprosto nehodí pro videosekvence a nejspíš proto už to nikdo nedělá.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
RUM  |  10. 03. 2016 19:08

Zapomenul jsi dodat... "A ani nikdy nedělal, o čemž jsem ještě před chvílí tvrdil že se to běžně používá".Čoveče, ty jsi jak sovětský svaz "Země, kde zítra již znamená včera"Nebo nějaký Cimrmanův (značně netalentovaný) učeň... "Postupným zavrhováním nepravděpodobných teorií (například té kdy má vyfukováním tabákového kouře do vody vzniknou zlato) se většinou Cimrman dobral k jádru věci."

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Teplaky  |  09. 03. 2016 14:24

SLT nema opticky hledacek. :-O
Kazda technologie ma sve vyhody a nevyhody. Kazdy by si mel proto poridit to co mu vyhovuje.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
fotič  |  10. 03. 2016 14:29

SLT má optický hledáček a polopropustné pevné zrcátko. Má to u jednoho ze svých modelů Sony, ale už od toho upustil a začal s FF mirrorlessy.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
RUM  |  08. 03. 2016 09:11

Děkuji GAZOvi že se mě zastal...
Na to pomocne zrcatko se ostatne muzes podivat treba zde: https://www.youtube.com/watch... je pripojeno za hlavnim polopropustnym zrcatkem a spolu s nim se vyklapi nahoru a postupne zavira tak, aby nezavazelo pri expozici.Nebo si staci vygooglit "dslr cut"
Ostatne kazdy kdo si nekdy hral se zrcadlovkou bez objektivu, tak to musi vedet.A na závěr bych si půjčil TVOJE slova... ani se nemusí moc upravovat..."Takže pohádkami z webu, který bere informace bůhvíodkud, bych tady neoperoval. Ono něco jiného je technická realita, čili polovodičová technika a elektronické obvody, a něco jiného představy fotografů, kteří občas umějí trochu fotit, ale jsou zatížení rutinou z chemických dob a možnostech digitálních technologií nevědí skoro nic." B-]Ostatně líbí se mi, že tady tak usilovně potíráš koncept DSLR, když je zjevné že jsi to nikdy pořádně nedržel.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Gazo  |  08. 03. 2016 12:09

cituji: "je pripojeno za hlavnim polopropustnym zrcatkem a spolu s nim se vyklapi nahoru...."...a krade světlo optickému hledáčku

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
RUM  |  08. 03. 2016 12:40

Ano, ale ne zase až tak moc... to zrcadlo je totiž propustné zejména na okraji viditelného spektra... tj mimochodem důvod, proč mají systémové blesky červený přísvit který nejde na sledovaném objektu prakticky moc vidět. Pro AF sensor je to ale poměrně silný zdroj světla.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
janfran  |  08. 03. 2016 10:18

Vzpomínám si, jak se Fotič těmi AF body na matnici ztrapnil už loni - a pořád si nezjistil, jak to s nimi je. Zkrátka čim míň toho o zrcadlovkách ví, tím usilovněji o nich plácá. Nemluvě o tom, že fotku od něj nikdo neviděl, takže to není fotič, ale prachobyčejný žvaničB-]

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
cejpatka  |  08. 03. 2016 23:18

Takové detaily na školení v Omylplusu neprobírali, tak v tom hold plave...

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
fotič  |  09. 03. 2016 11:14

Olympus není sto let za opicemi, takže zrcadlovky už dávno neřeší, stejně jako Fuji, Sony, nebo Panasonic. Pentax/Ricoh to ještě zkouší, Sigma už také přišla s APS-C(H) bezzrcátkem... Jediní, kdo se ještě neprobudili, jsou Canon a Nikon.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Lotrandor  |  08. 03. 2016 10:27

Nikon samozřejmě snímač s PDAF má, dává je do Nikon1, má velikost 1 palec a vyrábí to pro ně Aptina. Konkrétně Nikon se k on-senzor na PDAF na větších snímačích vyjádřil ve smyslu, že to klidně udělají, až to bude konkurenceschopné. Což v tuhle chvíli není, patrně ani na nové A6300 od Sony, natož u jiných výrobců. PDAF na snímači začíná být použitelné za dobrého světla. Druhá věc je s pokrytím senzoru. Daleko větší AF senzory na profi zrcadlovkách (a to se bavíme o řádově jiných cenách), mají směrem do krajů menší citlivost a to se nebavíme o pokrytí. Prostě kvalita světla, které objektiv posílá na snímač, není po krajích úplně ideální, je plná aberací, které mohou AF zmást. A je úplně jedno, jestli je to on senzor, nebo dedikovaný senzor.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
J  |  08. 03. 2016 15:07

Až to bude konkurenceschopné? Já myslel, že výrobci dělají to co se prodává a ono ne, oni jsou v Nikonu takoví kádři, že si nechají utíkat stamilionové zisky jen proto, že nejsou přesvědčeni o konkurenceschopnosti nějaké technologie. Tak nevím, jestli své uživatele tak milují, nebo tak nenávidí Ono to spíš bude tak, že Nikon takový snímač sám nevyrobí a nikdo mu ten alespoň trochu "konkurenceschopný" neprodá, protože si tu současnou špičku každý schraňuje pro sebe a prodá až když má nástupce (viz snímače Sony, které se do Nikonů dostávají vždy tak s ročním zpožděním) a vyvíjet je stále co, přinejmenším se ostřící body na snímači osvědčili jako podpora fázovího ostřícího senzoru (třeba a99), nebo jeho supl při LV (Canon), takže Nikon se měl vyjádřit spíše takto: "nejsme přesvědčeni o konkurenceschopnosti toho co máme MY k dispozici" ...a ty problémy s ostřením u okrajů pole mají samozřejmě i klasické fázové ostřící senzory - proto je na DSLR do krajů raději ani nedávají (viz třeba D5), což není také žádná výhra...

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Lotrandor  |  08. 03. 2016 17:59

Netuším, o jakých ziscích tu mluvíš. Sony prodává hlavně řadu A7, jejíž první generace stále leží na pultech a je v tuto chvíli prakticky neprodejná, protože každý radši koupí A7II. Podobný problém má Sony s kompaktem RX100, vzájemně si konkuruje hned ve 4 generacích. Pokud jde o tu tezi, že Sony Nikonu něco nedá, tak možná bude na místě si udělat jednoduchou analogii, třeba se stavbou domu. Tam je taky architekt, stavební dozor/autorský dozor a pak firma co tu stavbu provádí. Sony je firma, co tu stavbu senzoru provádí, má totiž bagr a umí ho ovládat. Nikon je architekt/stavbyvedoucí/autorskýdozor. Nikon klidně senzor vyrobí u toshiby, nebo aptiny, nebo u samsungu. Samozřejmě záleží na dostupném výrobní procesu i množství v čase. Tam může být nabídka Sony zajímavá. Apple taky vyrábí rád u Samsungu, protože je tam dostupná kapacita jendoho výrobce a nemusí se hrabat se třemi. Ale to je tak všechno. Konečně, jako mnohem větší sci-fi, než "utíkání stamilioných zisků", mi připadá situace, kdy vedení Sony semiconductor vysvětluje, proč neprodává senzoru Nikonu v nějaké představě, že tím zvýší hypotetické prodeje produktů jiné firmy vlastního holdingu. Ostatně, restrukturaliazice Sony mi dává za pravdu:"As part of its mid-term corporate strategy announced in February 2015, Sony outlined its intention to sequentially split out the business units currently within Sony Corporation and operate them alongside existing Sony Group companies. The aim of these measures is to ensure clearly attributable accountability and responsibility from the perspective of shareholders, management policies with an emphasis on sustainable profit generation, and the acceleration of decision-making processes and reinforcement of business competitiveness. The decision to establish Sony Semiconductor Solutions forms part of this strategy. "Pro lepší pochopení, podstatná jsou tam slova "accountability", "responsibility" a "from the perspective of shareholders" s důrazem na "sharehoders".

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
gazo  |  08. 03. 2016 19:47

Hezké dlouhé vyprávění o ničem. Integrace fázových bodů na snímač je především technologií pro mirrorless, jestli mi někdo chce tvrdit, že mirrorless dnes nejsou zisk, tak ví opravdu málo, stejně jako tvrzen že Sony E se neprodává (stačí se podívat na nabídku příslušenství, adaptérů objektivů atd.) System Sony E je běžně mezi prvními na který již i velké a kvalitní značky cílí. Proč by to dělali kdyby ležel na pultech? Dělají to proto, že je poptávka. Nikon si může nechat snímač vyrobit u Toshiby (kterou před několika měsíci koupilo Sony), nebo u Samsungu který společně s Applem tvoří největší odběratele snímačů Sony, takže jejich snímače asi také žádný šlágr nejsou. Nikon si skutečně u Sony může něco nadiktovat, realita je ale taková, že se stejné snímače které prošly fotoaparáty Sony po čase objevují v Nikonech - (třeba a7R a po roce D810, atd.) Takže teoreticky si Nikon možná může něco diktovat, ale prakticky to NEDĚLÁ. Můžeme se tu ale klidně dál bavit co by kdyby a realita uniká. Stejně jako se strmě zvyšuje prodej mirrorless na úkor DSLR tak roste i poptávka po snímačích s integrovaným fázovým ostřením a Sony je momentálně špička a s tím co skoupilo produkuje 50% světové výroby. I přes nesporné drobné nedostatky je právě tohle technologie, která - bude li se jí věnovat stejný důraz na vývoj jako doposud DSLR - má budoucnost. Ona totiž konstrukce s odděleným fázovým ostřícím senzorem má také dost nevýhod. Největší výrobci elektroniky na světě vědí dobře kam investovat miliardy do vývoje a již pracují na tom co my budeme mít v ruce za 5, možná i 10 let (poté co tyto technologie projdou vesmírem a vojenstvím, kteří si je dobře uplácí). O tom kam má smysl směřovat vývoj naštěstí rozhodují jiné kapacity než je místní komunita, jinak by jsme ještě fotili na film, protože CCD byl zprvu také zatracován a zesměšňován.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Lotrandor  |  08. 03. 2016 21:37

Děkuji za uznání.Ale trochu bych to upřesnil. Snímač v řadě D8xx asi nebyl první u Sony, že ne? Nebo mi tu něco uniká? Sony měla v roce 2012 A99 s 24mpx, Nikon D800 s 36mpx. Senzory made by Nikon v D4/D4s/Df přirozeně Sony nikde nepoužívá. Klidně mě doplňte, nejsem expert na Sony.Pokud jde o Sony senzory v Samsung S6, tak ano, ale jsou tam na střídačku s vlastním ISOCELL senzorem Samsungu. Důvodem je zřejmě množství, které je potřeba. Výkon je téměř identický, takže tolik asi k tomu, jak kvalitní senzory umí Samsung (mimochodem, ten v NX1 byl lepší než Sony).Pojďme dál, A7II je foťák cílený přibližně na Nikon D750, podobná cena, podobný senzor, v případě A7II s PDAF na snímači. Bohužel pro Sony, o stejném výkonu AF si může leda tak znát a to nemusím chodit zjišťovat na dpreview, na to mi stačí kolegové z diskutního fóra co tu alfu mají a fotí s ní. Tedy informace z první ruky.A ještě kousek dál. CSC výrobci dnes mají přibližně 1/3 trhu, z toho 6 firem se dělí o půlku tohoto dílu a sedmá Sony má tu druhou půlku. Canikon má zbytek, Pentax je na hranici statistické chyby. To je reálný obrázek podle čísel, tuším že z ledna 2016.Úspěch a neúspěch na trhu opravdu není otázkou přání zdejší komunity. Jsou to tvrdá čísla a ta mluví jasně, teď a tady.Samozřejmě můžeme spekulovat. Co bude za 2 roky, 5 či 10 let. Ve prospěch mirroless mluví jednoduchý fakt, jsou levnější na výrobu. Sice mají konstrukční nevýhody, například spotřebu, ale to se buď vyřeší lepší baterií (nicméně tu nám slibují výrobci už roky a nic), nebo to lidem prostě přestane vadit (podobně jako právě u mobilů). On-senzor PDAF se bude dále zlepšovat. Software se bude zlepšovat, to je hodně silná karta, všechno co půjde přeprogramovat bude mít navrch. Zbytečné mechanické díly budou na obtíž. Ten kus skla, co dělá o DSLR hledáček taky není levná záležitost a malé displeje se určitě zlevní, zlepší. Takže samozřejmě, jednou to přijde. Ale úvaha, že nastane nějaká revoluce ve které všichni buď zahodí zrcátka, nebo přestanou existovat není asi úplně racionální. Ten přechod bude daleko víc pozvolný a patrně se ho zúčastní i dva největší hráči. Pak se uvidí, jak c reálné konkurenci obstojí těch dalších 6 výrobců. O Sony strach nemám, ti si případně najdou jiný byznys, který bude generovat rychlejší návratnost vložených prostředků.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
fotič  |  09. 03. 2016 11:19

Jistě. Čím větší formát snímače, tím větší problém je vyrobit objektiv, který bude perfektně vykreslovat celou plochu a nebude trpět vinětací. Takže proč chodit do drahého a těžkého FF vybavení, když pro 99% fotografů plně postačí výstupy z MFT?!? Navíc pokud na MFT tělo pověsím APS-C(H), nebo FF objektiv, změní se mi sice ohnisková vzdálenost, ale tím, že využiji pouze středovou plochu, získám kvalitní obrázky i z některých lowendových skel, protože ty nekvalitní okraje se promítnou mimo plochu snímače.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
RUM  |  09. 03. 2016 11:56

Měl bys ty tvoje teorie taky někdy vyzkoušet.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
fotič  |  09. 03. 2016 12:04

Stalo se. OLympus OM-D E-M1 plus adaptér plus Pentacon Electric 1,8/50 z Prakticy LLC. Perfektní tisky na A3, dokonale ostré a dokonale prokreslené po celé ploše snímku, bez nejmenších známek jakýchkoli optických vad!

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
RUM  |  09. 03. 2016 12:54

Můžu se podívat?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Iceboos  |  09. 03. 2016 15:38

Pridávam sa...

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
fotič  |  10. 03. 2016 14:33

Můžete, na papírové A3 fotky. Jenže nepoznáte, co je foceno original PRO skly Olympus a co tím Pentaconem. Ukázkou na místě posloužit jaksi nemohu, protože Prakticu má na hraní vnučka, takže až vám řeknu: tohle je z Olympusu a Tohle z Prakticy, budete to must skousnout.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
RUM  |  10. 03. 2016 19:14

Poznat to není problém. Analogovou fotku poznám i po "čuchu", případně si lupou zvětším zrno.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
JK  |  10. 03. 2016 18:04

Tohle je pravda jen částečně. Objektiv který musí obraz roztáhnout na větší plochu bude mít potenciálně horší obraz. Větší snímač má ale menší hustotu buněk, takže pro ten menší s hustotou daleko větší musí mít objektiv i větší ostrost. Každá optická vada která na FF zasáhne 1 pixel, zasáhne na malém snímači pixelů několik a proto je daleko víc vidět - je vlastně větší vadou. Pravda je tedy taková, že malé snímače kladou extrémní nároky na kvalitu optiky, její ostrost a potlačení obrazových vad, aby objektiv vykreslil tak velké rozlišení na tak malé ploše (naštěstí pomahá velká HO). Navíc potřeba větší světelnosti objektivů pro malé snímače - která má kompenzovat malý zisk světla sebraného z menší plochy - tyto nároky ještě ztěžuje, což zvyšuje cenu. Krásným příkladem je Olympus 300/4 za 70 tisíc ... Smiřte se už, že větší je a vždy bude lepší a snímač 1/2,5" nebude nikdy konkurovat středoformátu...

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
fotič  |  07. 03. 2016 11:49

Je hezké, že si to nechali patentovat, teď ještě kdy to začnou vyrábět. Do zrcadlovek to aplikovat nepůjde, protože by musela být zklenutá i matnice a výsledkem by bylo cosi, podobné tvarem a rozměry fotbalovému míči, takže nějaké dosti hluboké bezzrcátko s EVF hledáčkem, nebo optickým dálkoměrem plus aspoň minimální řada objektivů.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
ADD  |  06. 03. 2016 07:54

Neprijde se tim o hloubku ostrosti... "rozmazani" pozadi?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Rum  |  06. 03. 2016 09:39

Nejsem odbornik na optiku, ale k tomu by dojit nemelo.
Spis nechapu, ze je mozne patentovat neco, co je normalni prirodni konstrukce... lidske oko ma take zakriveny snimac, snad ted nebudu muset platit Canonu ze mam dve oci.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
J  |  06. 03. 2016 14:12

zklenutí roviny zaostření i vykresleného pole je u čočky (objektivu) přirozené. Jenže právě tento jev se snaží konstrukce objektivu (a zvláště těch drahých) potlačit aby byl zaručen maximální optický výkon na rovném snímači. Předpokládám tedy, že tělo s prohnutým snímačem bude potřebovat i tomu uzpůsobené objektivy jinak z toho nic moc nezíská...

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
fotič  |  06. 03. 2016 17:01

Každopádně budou potřeba spešl skla, ale na druhou stranu budou moci být o hodně jednodušší, takže menší, lehčí a levnější, jenže pro klasický plochý čip nepoužitelná.
(Teoreticky postačí dvě tmelené čočka - achromat).

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
fotič  |  09. 03. 2016 12:08

V padesátých letech minulého století se za 56 Kčs prodávala bakelitová krabička jménem Pionýr 2, Dvoučočkový objektiv Periskop, clony 11 a 16, časy 1/50 a B. Formát 6x6 (12 snímků, nebo, s plechovými vložkami, 6 x 4,5 (16 snímků). Filmová dráha byla také vodorovně klenutá. Takže nic až tak nového pod sluncem. A dokonce to občas i fotilo.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
fotič  |  10. 03. 2016 14:40

Podle reakcí vidím, že tu máme kvalitní pamětníky i odborníky. Nebo tu někdo někomu za ty minusy platí? Já jsem ten foťák vlastnil od druhé, do osmé třídy ZDŠ, Pak jsem přešel na Ljubitěl 2, následoval Zenit 3m, potom Praktica LLC, Panasonic DMC FZ 20, Pentax K-01, Samsung NX 30 a teď mám už rok a půl Olympus OM-D E-M1. Jo a ten Ljubitěl jsem si upravil na kinofilm, protože 12 obrázků na svitek se mi zdálo málo a barevná inverze a svitkový 6x6 nebylo to pravé ořechové. (Ano, s tou bakelitovou krabicí jsem páchal diáky na Fomachrom).

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
RUM  |  10. 03. 2016 19:20

Vidíte a já měl podle vašich příspěvků pocit, že vám není více než 17. Omlouvám se. Bohužel to vypadá, že reagujete sám na sebe :-/

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Zasílat názory