Digitální snímače jsou stále relativně novou technologií, začaly se rozšiřovat až na přelomu tisíciletí a masově se začaly šířit koncem nultých let. První generace snímačů byla postavená na technologii CCD, poté ovšem nastal masivní nástup snímačů na technologii CMOS. SPAD má potenciál stát se v pořadí třetí rozšířenou technologií snímačů.
CMOS funguje na principu měření celkového množství světla, které dopadne na snímač za daný čas (což je délka expozice). Oproti tomu SPAD (Single Photon Avalanche Diode) umí detekovat každý jednotlivý foton světla, který na senzor dopadne. Díky tomu senzor dosahuje extrémně dobrých výsledků v horších světelných podmínkách bez výrazného nárůstu šumu. Také umožňuje dosáhnout globální závěrky nebo velmi krátkých časů expozice.
Zní to dobře, ale zatím to nevypadá, že by se tento senzor měl dostat do mainstreamového zařízení. Hlavní příčinou je dlouhý vývoj a nízké hodnoty rozlišení. Canon již v roce 2021 přišel s 1Mpx prototypem a současný senzor je 3,2Mpx, přičemž je jednopalcového typu. Možností použití jsou tedy omezené a ještě nějakou dobu budou.
Canon proto jako první zařízení s tímto senzorem představil hlídací kameru MS-500. Videu tolik nevadí nižší rozlišení, ovšem pro monitorování tmavých prostor se jedná o zcela ideální souhru podmínek pro úspěch. Canon plánuje vypuštění tohoto modelu na trh v letošním roce za zatím neznámou cenu.
Výrobní náklady mezi CMOS a SPAD senzory nejsou příliš výrazné, ovšem zádrhele jsou jinde. SPAD potřebuje ještě dlouhé roky nákladného vývoje, zatímco CMOS senzory budou také podstupovat vývoj, ale zároveň na sebe budou vydělávat. Je možné, že než SPAD senzory dospějí, u CMOS technologie bude běžná globální závěrka a šum ve špatném světle se výrazně zlepší. Každopádně pokud se CMOS ukáže jako špatná cesta, v záloze je vzrušující náhrada.