Canon EOS M5 – Berte mě vážně [test]

8. února 2017
TWEET SDÍLET
Po několika spíše nesmělých pokusech vkročil Canon na pole bezzrcadlovek modelem, který k sobě může připoutat pozornost zkušenějších fotografů i příležitostných videoamatérů. Jak se podařilo odladit další generaci EOSu M jsme vyzkoušeli hned s několika objektivy.

EOS M5 není první bezzrcadlovkou z dílny Canonu. Od předchozích modelů se ale značně odlišuje:  má elektronický hledáček, vyspělý systém automatického ostření, odolnější konstrukci.  Méně vítanou daní za všechna vylepšení je pak cena pohybující se kolem 30 000 Kč.

Tělo M5 svým vzhledem připomíná zrcadlovky: hledáček vystupuje ze středu horní strany přístroje podobně jako pentagonální hranol. Sám dávám přednost řešení s hledáčkem zapuštěným do těla, připadá mi nenápadnější. Při pohledu na zadní stranu přístroje ale musím připustit, že takové řešení by nebylo možné bez zvětšení rozměrů celého těla. Prakticky celou stěnu totiž zabírá displej, jen vpravo zůstalo trochu místa pro ovládací prvky a pro držení přístroje.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Snad kdyby se zmenšil rámeček displeje (viditelná část má 6,8 × 4,5 cm, kdežto celý displej 8,5 × 6,2 cm) nebo zvýšilo celé tělo – to by jistě prospělo pevnějšímu úchopu, grip na pravé straně sice není úplně malý, ale je krátký a tvarovaný spíše jen pro malé ruce.  Pro fotografování jen tak mimochodem jednou rukou se moc nehodí.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Designéři se ale zjevně snažili navrhnout M5 co nejmenší, a to se jim povedlo. Rozměry přístroje jsou 116 × 89 × 61 mm, přičemž pokud do výšky nezapočítáme hledáček a kruhové voliče, dostaneme se na necelých 7 cm. Hmotnost těla je 427 g, tedy ne vysoká, ale také ne extrémně nízká, což svědčí o neošizené kovové konstrukci.  Pro tuto cenovou kategorii snad ale trochu chybí utěsnění proti prachu a dešti.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Výrobce vybavil Canon EOS M5 celou řadou ovládacích prvků. Na horní straně tak najdeme volič režimů a několik dalších voličů: ten kolem spouště slouží klasicky pro nastavení clony či času, dalšímu s tlačítkem DIAL FUNC lze přiřadit několik funkcí  (režim autofokusu, vyvážení bílé, sériové snímání, citlivost, metoda měření), mezi zvolenými pak můžete přepínat stiskem tlačítka a hodnotu nastavovat otáčením. Další samostatný volič slouží pro nastavení korekce expozice. Vedle spouště je také uživatelsky definované tlačítko M-Fn, kterému lze přiřadit jednu z 22 funkcí –  nabízí se využití například jako přepínač mezi jednorázovým a kontinuálním ostřením.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Poslední kruhový volič najdete na zadní straně, zde je kombinovaný s čtyřsměrným ovladačem standardně umožňujícím v jednotlivých směrech přepínat mezi automatickým a ručním ostřením, nastavením citlivosti, režimem blesku a vyvážením bílé – a otáčením pak opět zvolit správnou hodnotu. Všem čtyřem směrům lze opět přiřadit jednu z 22 funkcí, nabízí se tedy možnost méně používané funkce (což bude při využití RAWu třeba vyvážení bílé) přeřadit na volič DIAL FUNC a směrům zadního ovladače přiřadit více používané – u mne by kandidátem opět bylo nastavení autofokusu.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Klasické tlačítkové ovládání pak doplňuje ovládání pomocí dotykového displeje. Displej je současně výklopný o 90° nahoru a o 180° dolů a nabízí velmi jemný obraz z 1 620 000 bodů. Samozřejmě nabízí i možnost volby zaostřovacího bodu dotykem. Tato možnost zůstává zachována i při fotografování s využitím hledáčku – i v takové chvíli je možné zvolit zaostřovací bod dotykem na displeji.

Klepněte pro větší obrázek

Výrobce se ovšem musel vypořádat s ochranou proti nechtěnému přesunu – vzhledem k umístění hledáčku se fotografové dotýkají displeje nosem. Vypořádal se s ní výborně. V menu je možnost zvolit, že na dotyk bude (při využití hledáčku) reagovat jen určená polovina, případně čtvrtina displeje. Tím se zároveň stává volba bodu pohodlnější, protože palcem pravé ruky se dá pohodlně dosáhnout právě jen na polovinu displeje.

Hledáček samotný by měl být typu OLED a disponovat 2 360 000 obrazovými body, měl jsem tedy velké očekávání, které se ale při prvním pohledu do něj nenaplnilo. Obraz v něm mi přišel malý a s hůře rozlišitelnými detaily. Později jsem si ale zvykl, s překvapením jsem také zjistil, že obraz je prakticky stejně velký jako u zrcadlovky Canon EOS 70D a při špatném osvětlení je samozřejmě mnohem jasnější.  Ale například Panasonic GX8 má hledáček mnohem lepší. Nevýhodou elektronického hledáčku samozřejmě zůstává hůře viditelný obraz za prudkého slunečního svitu, zejména pokud nosíte brýle.

Témata článku: Testy, Technika, Canon, Bezzrcadlovky, Fotoaparáty, Bezzrcadlovky na Heureka.cz