Fotogalerie

Canon EOS 6D vs. 5D mark II: souboj na plném poli

Jan Čerbák

13. dubna 2013 • 0:00

Málokterá DSLR zahýbala fotografickými vodami tak, jako Canon 5D mkII. Bude ale tato legendární zrcadlovka pokořena nováčkem 6D z amatérské třídy?

Canon EOS 6D je nejlevnější fullframe DSLR od Canonu. V ceně do 50 tis. Kč jí konkuruje model D600 - novinka od Nikonu a Canon 5D mkII, který je na trhu téměř 5 let. Ve vyšší cenové hladině najdeme i vyšší modely Canon 5D mkIII, Nikon D800 a Sony A99.

Web je plný srovnávacích recenzí dvojice Canonů 6D a 5D mkIII, jejichž výsledkem je suché konstatování, že i přes prakticky totožnou kvalitu obrazu je dražší foťák lepší hlavně díky profi autofokusu, což se nabízí už po přečtení technických specifikací.

Vlevo EOS 6D, vpravo pak EOS 5D Mark II

My se oproti tomu podíváme, jak novinka obstojí proti Canonu 5D mkII. Jedná se sice o srovnání zrcadlovek, jejichž věkový rozdíl jsou 4 roky a navíc to jsou zástupci jiných tříd, ale my, jako zákazníci, se často orientujeme podle ceny a v kategorii fullframů do 50 tis. Kč jsou právě tyto DSLR přímými konkurenty. Pět déčko je navíc možné sehnat i za nižší cenu z druhé ruky.

Podrobné informace o Canonu EOS 5D Mark II naleznete v recenzi zde. Canon 6D převzal po 5D mkII štafetu nejlevnější FF DSLR výrobce. Přesto ale nabízí širokou paletu funkcí. Najdeme zde všechny obligátní a dnes již povinné funkce jako je focení na světla (highlight tone priority), čištění čipu, optimalizaci dynamického rozsahu (zesvětlí stíny, ztmaví jasné tóny) a další.

Více o těchto funkcích a jak fungují i s fotografiemi naleznete v odkazu recenze výše. Mimo to nabídne novinka i HDR fotografii a několikanásobnou expozici. Bohužel obě tyto funkce jsou dostupné jen v JPG a nikoliv v RAWu (to nabízí až dražší 5D mark III). To je škoda vzhledem k tomu, že u 6D lze počítat s tím, že pokročilejší fotografové budou právě RAW hojně využívat.

Hlavním tahákem novinky 6D je ale vestavěný WiFi a GPS modul. Ten první dovolí fotografovi ovládat zrcadlovku přes chytrý telefon, dále do telefonu stahovat fotky a rovnou je publikovat na webu či sociálních sítích. Modul GPS pak k fotografiím připisuje informaci o lokaci, kde byly pořízeny. Vynikající nejen pro cestovatele. Při focení ze stativu pak přijde vhod umělý horizont, který je možné zapnout na LCD monitoru.

	6D	5D mark II
Uvedení na trh	září 2012	září 2008
Snímací prvek	CMOS 36 × 24 mm, 20,2 Mpx	CMOS 36 × 24 mm, 21,1 Mpx
Velikost světlocitlivé buňky	6,55 µm	6,4 µm
Obrazový procesor	Digic 5+	Digic 4
Paměťové médium	SD, SDHC, SDXC	CF I, II, UDMA
Objektivy	Canon EF, není kompatibilní s EF-S a EF-M	Canon EF, není kompatibilní s EF-S a EF-M
LCD displej	3", rozlišení 1 040 000 bodů	3", rozlišení 920 000 bodů
Hledáček	zvětšení 0,71×, pokrytí 97 %	zvětšení 0,71×, pokrytí 98 %
Eyepoint	21 mm	21 mm
ISO citlivost	ISO 100–25 600, po rozšíření ISO 50-102 400	ISO 100–6 400, po rozšíření ISO 50-25 600
ISO Auto	ano, respektuje kritické časy závěrky, nastavitelný horní i dolní limit, nastavitelná minimální rychlost závěrky	ano, respektuje kritické časy závěrky
Sériové snímání	4,5 snímku za vteřinu	3,9 snímku za vteřinu
Korekce expozice	+/- 5 EV	+/- 2 EV
Časy závěrky	30 - 1/4000 sec. , B	30 - 1/8000 sec. , B
Ostřící body AF	11, 1 křížový	9 + 6 skrytých , 1 křížový
Citlivost AF	od -3 EV	od -0,5 EV
Manuální kalibrace AF	ano	ano
Možnosti napájení	Li-Ion akumulátor, síťový napáječ, bateriový grip	Li-Ion akumulátor, síťový napáječ, bateriový grip
Další funkce	WiFi a GPS	senzor okolního osvětlení u LCD
Rozměry a hmotnost	145 x 111 x 71 mm, 770 gramů (s baterií)	152 × 114 × 75 mm, 907 gramů (s baterií)
Běžná MOC	48 000 Kč vč. DPH	49 000 Kč vč. DPH

Dílenské zpracování je na vysoké úrovni. Tělo 5D mkII je tvořeno hořčíkovou skořepinou, stejně tak je tomu u šestky. 6D má ale horní díl těla na místo kovu plastový, takže jsem oprávněně čekal, že na tom bude hůře. Plast byl použit, aby mohl bez rušení fungovat WiFi a GPS modul. Kryt je ale prakticky k nerozeznání od kovu, takže design foťáku tím nijak netrpí, krom toho je i dostatečně bytelný, i když žádné testy odolnosti jsem neprováděl.

Grip je u obou zrcadlovek stejný, přesto se 6D drží o fous lépe, protože je o něco lehčí a menší. Na přední straně je kromě gripu už jen pojistka výměny objektivu a tlačítko kontroly hloubky ostrosti. I v době digitálů, kdy si fotograf může fotografii zkontrolovat ihned po vyfocení, nedám dopustit na kontrolu HO. Fotograf podržením tohoto voliče uzavře clonu na nastavené hodnoty a přímo v hledáčku tak vidí, co bude ostré a co již bude mimo pole HO. Často provádím změnu clony s okem na hledáčku a stisknutým tlačítkem kontroly HO. Pět déčko má volič pod pojistkou objektivu, což určitě není nejlepší řešení; 6D má toto tlačítko u bajonetu vedle gripu v dosahu palce levé ruky (jako Canon 60D). Pokud však fotíte na výšku, k tlačítku se téměř nedostanete.

Horní strana obou foťáků je k nerozeznání. Od levé strany nabízí kolečko expozičních režimů, sáňky blesku (žádná z poloprofi/profi DSLR není vybavena vestavěným bleskem), podsvícený stavový displej, tlačítka pro nejčastější funkce a spoušť. Protože je 6D amatérštější DSLR, dostala do vínku i automatické scénické režimy, kterých je naštěstí jen 7 (jeden z nich je HDR) a ne 20.

Oproti tomu schází jedna pozice pro uživatelsky nastavený režim (C1 a C2, 5D Mk II nabízí i C3). Kolečko jde otáčet daleko lépe než u staršího foťáku, ale je vybaveno pojistkou (tak jako je tomu u Canonu 60D), takže se nechtěné změny režimu bát nemusíme. Pod ním se nachází hlavní vypínač (opět převzato od 60D a 7D). Starší model má vypínač pod LCD, což je nejen neobvyklé, ale i nepraktické, protože fotoaparát se při nošení na krku může samovolně přepnout do prostřední polohy, která vypne zadní kolečko (6D má na to samostatnou pojistku).

Zadní strana 6D se podobá nejvíce levnější DSLR Canon 60D, od které převzal layout tlačítek, ale už ne výklopný displej. Nad LCD se tak nachází jen tlačítka Menu a Info, nalevo od hledáčku je pak volič videa a živého náhledu (daleko praktičtější než ovládání u 5D Mk II, které zapíná video přes tlačítko Set). Níže je novinka Canonu 6D, která mě opravdu nepotěšila – lupa při náhledu. Fotograf musí stisknout tlačítko lupy a pak rolovat kolečkem na gripu, což je zbytečně zdlouhavé. Řešení u starších DSLR je rychlejší (jedno tlačítko obraz zvětšuje, druhé zmenšuje).

Abych jen nehaněl, novinka nabízí i tlačítko Q, které na zadním LCD zobrazí aktuální nastavení všech důležitých funkcí. Křížovým ovladačem a tlačítkem set je možné do jakéhokoliv nastavení vstoupit a měnit jej. Díky tomu může i laik fotoaparát jednoduše vzít a fotit, aniž by otevřel návod. 5D mark II toto nabízí jako uživatelské nastavení u tlačítka set, kde ale preferuji prohlížení fotografií. Šestka postrádá tlačítko „picturestyles“, tedy přímý vstup do přednastavených (a přednastavitelných) profilů saturace, kontrastu a dalších parametrů. U 6D ale tato volba probíhá vcelku rychle přes tlačítko Q a výběrem položky na displeji.

Samotný LCD má u obou DSLR stejnou úhlopříčku 3“ a velmi podobné rozlišení cca 1milion bodů, ale u 6D má poměr stran 3:2, zatímco u 5D to je 4:3. Fotografie při prohlížení na 6D tak zabere celou plochu LCD a je větší. Oproti tomu 5D mark2 nabídne senzor hladiny osvětlení a upravuje podle něj jas displeje. Ve tmě LCD ztmaví, na světle nastaví jas na maximum, aby byl dobře čitelný. Je to drobnost, ale fotoaparát bez této vychytávky bych už asi nechtěl.

Ze strany gripu jsou umístěna dvířka pro paměťovou kartu, zespodu pak pro akumulátor. Zatímco baterie zůstala stejná (LP-E6), tak formát paměťové karty se změnil. Starší DSLR spoléhá na obligátní CF karty, ale 6D je vybavena slotem pro SD, SDHC, SDXC karty. Vzhledem k jejich rozšíření i dostupnosti to nikoho ani nepřekvapí, ani nezklame.

Akumulátor podává fotoaparátu informaci o zbývající kapacitě v procentech, zároveň počítá nafocené snímky od posledního nabití akumulátoru. Jak s 5D markII, tak s 6D jsem neměl problém nafotit přes 1200 fotek na jedno nabití bez WiFi. Vliv na výdrž má i použití živého náhledu (např. Sony A99 je vybaven akumulátorem s podobnou kapacitou, ale nafotí jen 410 fotografií s EVF, právě kvůli trvale zapnutému živému náhledu, což je důsledek absence optického hledáčku).

Pokračování 2 / 3

Funkce a vybavení

Oba foťáky si jsou podobné jako vejce vejci. Přesto se s každým fotí jinak díky drobným odlišnostem v ovládání. U nové generace se změnil hlavní vypínač, volba živého náhledu a video sekvencí, volba ostřících bodů, ale i prohlížení fotografií..

Nastavení autofokusu

Asi největším rozdílem je ale volba ostřících bodů. U staršího 5D probíhá volba přes 9tisměrný volič, který se nachází právě pod palcem. Díky tomu je možné (po zacvičení) volit libovolný ostřící bod jedním pohybem palce s okem u hledáčku. Okamžitá volba ostřícího bodu je důležitá především při fotografování portrétů, kdy se fotograf soustřeďuje více na komunikaci s modelem než s foťákem. Tím bohužel výhody AF u pět déčka končí. AF je pomalý (ne jako u kompaktů, ale desetiny sekund si vezme) a občas se nechytne. Bez zaváhání pracuje jen středový křížový bod.

Canon EOS 6D dostal do vínku nový AF systém, a už bylo na čase. Bohužel křížový bod je stále jen ten středový. Snad tomu brání nějaká technická komplikace, protože jinak nevidím důvod, proč Canon tak zarputile brání implementaci více křížových bodů. Ne že bych musel mít profesionální AF systém zrcadlovek 1DX a 5D mark III s 61 ostřícími body, ale dokonce i minulý týden uvedený Canon 700D je vybaven 9ti křížovými AF body. Canon se jednoduše nepoučil. Malou náplastí je vyšší citlivost AF, kterému k zaostření stačí pouhý měsíční svit (-3 EV). V praxi opravdu 6D zaostřil i za noci na stíny tak temné, že jsem v nich sotva rozeznal, na co vlastně ostřím. To samozřejmě platí ale jen pro středový křížový bod, ostatní pracují podobně jako u starší DSLR.

Postupně všechny citlivosti Canon EOS 5D Mark II

Ostřící bod u šestky je možné volit 8misměrným voličem uvnitř kolečka na zadní straně (stejně jako u Canonu 60D). Jedná se o poněkud krkolomnější způsob, protože fotograf musí posunout palec o hodně níže a držet tak váhu fotoaparátu přes objektiv. Přesto se na to dá zvyknout. Stiskem např. levého směru voliče se ale nezvolí levý ostřící bod, ale aktivní bod se posune o 1 doleva. Občas tak musíte mačkat vícekrát, což může být zrádné, protože se fotograf také někdy „uklikne“ vedle. Vhod by přišla volba středového ostřícího bodu tlačítkem Set. Třeba nás tím výrobce potěší při updatu firmwaru.

Postupně všechny citlivosti Canon EOS 6D

Rychlost ostření závisí na mnoha faktorech, mimo jiné na hladině okolního osvětlení, kontrastu objektu atd. Rovněž záleží na tom, jaký je k ostření použit objektiv. Pro měření jsme použili základní objektivy, které si fotografové k DSLR nejčastěji pořizují. Aby byly rozdíly mezi použitými těly i objektivy patrné, měřili jsme přeostření z nekonečna na 1,5 m při ohnisku 70 mm. V praxi fotograf většinou přeostřuje jen o pár centimetrů/decimetrů a zaostření je tak prakticky okamžité.

časy přeostření z nekonečna na 1,5 m	6D	5D mark II
24-70 F2,8L USM II	0,32 s.	0,36 s.
24-70 F2,8L USM	0,41 s.	0,44 s.

Qmenu a přímé ovladače u stavového LCD

Nad stavovým displejem se nachází tlačítka pro volbu nejpoužívanějších funkcí. U Canonů 5D I, II, III a 10-50D každé tlačítko ovládalo dvě funkce v závislosti na tom, jestli fotograf použil pro volbu přední nebo zadní kolečko. Je to geniální systém, díky kterému měl fotograf přímý vstup k 6ti funkcím, které mohl při troše cviku ovládat po slepu s okem u hledáčku. 6D převzal po Canonu 60D 4 tlačítka ovládající každé jednu funkci:nastavení AF, sériové snímání/samospoušť, ISO a režim měření expozice (tlačítko pro volbu citlivosti má jiný povrch, aby bylo snadno identifikovatelné po hmatu). Kvůli tomuto řešení je fotograf ochuzen o přímý vstup k nastavení vyvážení bílé a korekci blesku. Neberu to ale jako negativum, protože obě funkce jsou dobře přístupné přes tlačítko Q (viz výše) a korekci blesku lze nastavit většinou přímo na externím blesku.

ISO Auto

Canon 5D mkII nabídl oproti předchůdci volbu automatické volby citlivosti ISO. Zvolená citlivost brala v úvahu kritické časy závěrky, ale nebylo možné nastavit její horní či dolní limit a nebylo možné ji nastavit v manuálním módu. Proti tomu EOS 6D nabízí nejen nastavitelný dolní i horní limit Auto ISO, ale i nastavitelný kritický čas závěrky, což je velmi užitečné. Automatické nastavení citlivosti je nyní dostupné i v manuálním módu, kde slouží jako režim priority času a clony s tím, že se citlivost ISO dopočítá.

GPS a WiFi

WiFi slouží v šest déčku pro propojení fotoaparátu s chytrým telefonem, počítačem, wifi tiskárnou nebo i jiným wifi fotoaparátem Canon. Fotografie jde díky tomu bez problémů sdílet a přes internet v mobilu posílat na web. Specialitkou je možnost cloudového úložiště Canon iMage Gateway, kam se dá uložit až 10 GB dat.

Při WiFi propojení fotoaparátu s počítačem je možné přes EOS Utility nastavit focení s živým náhledem přes monitor počítače a ovládáním fotoaparátu přes PC. Zde jen musím zmínit jedno omezení. Při aktivovaném WiFi není možné natáčet videosekvence. Při propojení s počítačem přes standardní USB kabel toto omezení odpadává.

Záznam souřadnic do fotografií probíhá přes vestavěný GPS modul. U GPS modulu je možné nastavit, v jakém časovém intervalu se budou souřadnice aktualizovat. Při nastavení delšího intervalu nebude ani GPSka spotřebovávat příliš mnoho energie. Oproti tomu WiFi doporučuji mít trvale vypnuté.

Pokračování 3 / 3

Obrazová kvalita, hodnocení, demosnímky

Nyní se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu, což jsou výsledné fotografie. Samotný počet světlocitlivých buněk není jediným parametrem určujícím skutečné rozlišení (tedy schopnost rozlišit detaily a vykreslit je na fotografii).

Neméně důležitým faktorem je hustota pixelů, odšumovací algoritmy a low-pass filtr. Proto je rozlišení EOSu 6D srovnatelné s jinými FF DSLR jako jsou Sony A99, nebo Nikon D600 bez ohledu na množství pixelů. Vyšší reálné rozlišení nabídnou jen fotoaparáty bez low-pass filtru, jako jsou Sigma SD1 a Fujifilm E-X1. Oba tyto fotoaparáty ale jsou vybaveny jen APSC čipem, takže při vyšších citlivostech se karta obrací ve prospěch full framů, které tak netrpí šumem u vyšších citlivostí.

Postupně všechny citlivosti - vlevo EOS 5D Mark II, vpravo EOS 6D

Pokud je fotograf nespokojen s ostrostí fotografií (u jakéhokoliv fotoaparátu jakékoliv značky), tak je tomu v naprosté většině případů kvůli špatně seřízenému autofokusu. Šest déčko i 5D mkII nabízí funkci „AF microadjustment“, díky níž si může fotograf AF seřídít sám bez návštěvy servisu. Tato funkce je neocenitelná hlavně když používáte objektivy třetích výrobců, ale doporučuji při nákupu objektivu alespoň ověřit, že ostří správně. I drobné seřízení AF může mít za následek výrazné zvýšení ostrosti.

V recenzi pět déčka jsem se rozplýval nad vynikající kvalitou obrazu a minimálním šumem. To samozřejmě platí i dnes. U pět déčka je drobný vliv redukce šumu patrný při 200% zvětšení při ISO 800 (což je vynikající výsledek) a fotografie jsou téměř bez známky šumu ještě při ISO 1600. Novinka 6D je na tom takřka o celý 1 EV stupeň lépe, na ISO 1600 dokáže exponovat fotografie téměř bez šumu a i ISO 3200 bych se nebál použít pro fotografie krajiny. Nejvyšší hranice, jakou bych nastavil je na 5D mkII ISO 6400, na 6D pak ISO 12800, kde redukce šumu již negativně ovlivňuje ostrost snímků, ale šum na fotografiích je na přijatelné úrovni. Nad těmito hranicemi je obraz silně degradován redukcí šumu i samotným digitálním šumem.

Přístup obou fotoaparátů k redukci šumu je přitom velmi rozdílný. Zatímco 5D nechává na fotografii více šumu, 6D raději šum rozmazává. Díky tomu jsou fotografie z 6D při ISO 25 tis. použitelné, i když jen ve velmi malém rozlišení. Novinka je lepší o cca 2/3 - 1 EV, ale nejde jen o to. Šum u 6D je monochromatický, daleko méně ruší a připomíná spíše filmové zrno. Charakteristiky šumu 6D jsou velmi podobné vynikajícímu Nikonu D600.

Dynamický rozsah i barevná hloubka jsou tradičně u FF DSLR na vysoké úrovni. To dává fotografovi svobodu v postprocessingu fotografii upravovat podle své libovůle, vytahovat jednotlivé barevné kanály, zvyšovat kontrast, nebo jas jednotlivých barevných složek a fotografie stále vypadá přirozeně, protože data pro tyto úpravy v RAWu jsou. 6D nabízí nový senzor měření expozice, který zohledňuje i barvu fotografované scény. V praxi jsem ale ani u staršího, ani u novějšího fotoaparátu nezaznamenal špatně exponované snímky kvůli chybě měření. Když se mi přeci jen nějaká přepálená fotka „povedla“, v RAWu nebyl problém vše napravit.

Verdikt

Je nový full frame 6D opravdu lepší než legendární 5D markII? Vyplatí se z 5D mark II přesedlat na 6D? Odpověď je ano. Pokud vaší nejvyšší metou je kvalita obrazu, má smysl přejít na nový EOS 6D. Jako každé rozhodnutí (a každý verdikt) má i toto svá ale.

Jako člověk fotící s 5D přes 4 roky jsem si zvykl na praktický způsob volby ostřícího bodu 9tisměrným joystickem a na senzor okolního osvětlení, který přizpůsobuje jas LCD. O oba tyto drobné pomocníky bych s přechodem na nový model přišel. Mladší konkurent 6D proti tomu nabídne vícebodový AF, dedikované tlačítko pro nahrávání videa a živý náhled, programovatelné auto ISO i v manuálním režimu a další. Pak je zde samozřejmě vestavěný WiFi a GPS modul. Pokud hodně cestujete a rádi propojujete foťák se smartphonem, tak vás tyto novinky jistě lákají. Hlavní devizou ale zůstává vynikající kvalita obrazu o téměř celý stupeň lepší než u starší generace FF.

Na druhou stranu do citlivosti ISO 1600 je výstup z obou fotoaparátů na velmi vysoké úrovni. Pokud vás omezuje rozpočet, 5D mark II i z druhé ruky je stále vynikající volbou navzdory svému pokročilému věku. Nejen na našem serveru je v současnosti (duben 2013) množství inzerátů za cenu okolo 30tis. Kč.