Canon EOS 6D vs. 5D mark II: souboj na plném poli

Canon EOS 6D je nejlevnější fullframe DSLR od Canonu. V ceně do 50 tis. Kč jí konkuruje model D600 - novinka od Nikonu a Canon 5D mkII, který je na trhu téměř 5 let. Ve vyšší cenové hladině najdeme i vyšší modely Canon 5D mkIII, Nikon D800 a Sony A99.

Web je plný srovnávacích recenzí dvojice Canonů 6D a 5D mkIII, jejichž výsledkem je suché konstatování, že i přes prakticky totožnou kvalitu obrazu je dražší foťák lepší hlavně díky profi autofokusu, což se nabízí už po přečtení technických specifikací.

Vlevo EOS 6D, vpravo pak EOS 5D Mark II

My se oproti tomu podíváme, jak novinka obstojí proti Canonu 5D mkII. Jedná se sice o srovnání zrcadlovek, jejichž věkový rozdíl jsou 4 roky a navíc to jsou zástupci jiných tříd, ale my, jako zákazníci, se často orientujeme podle ceny a v kategorii fullframů do 50 tis. Kč jsou právě tyto DSLR přímými konkurenty. Pět déčko je navíc možné sehnat i za nižší cenu z druhé ruky.

Podrobné informace o Canonu EOS 5D Mark II naleznete v recenzi zde. Canon 6D převzal po 5D mkII štafetu nejlevnější FF DSLR výrobce. Přesto ale nabízí širokou paletu funkcí. Najdeme zde všechny obligátní a dnes již povinné funkce jako je focení na světla (highlight tone priority), čištění čipu, optimalizaci dynamického rozsahu (zesvětlí stíny, ztmaví jasné tóny) a další.

Více o těchto funkcích a jak fungují i s fotografiemi naleznete v odkazu recenze výše. Mimo to nabídne novinka i HDR fotografii a několikanásobnou expozici. Bohužel obě tyto funkce jsou dostupné jen v JPG a nikoliv v RAWu (to nabízí až dražší 5D mark III). To je škoda vzhledem k tomu, že u 6D lze počítat s tím, že pokročilejší fotografové budou právě RAW hojně využívat.

Hlavním tahákem novinky 6D je ale vestavěný WiFi a GPS modul. Ten první dovolí fotografovi ovládat zrcadlovku přes chytrý telefon, dále do telefonu stahovat fotky a rovnou je publikovat na webu či sociálních sítích. Modul GPS pak k fotografiím připisuje informaci o lokaci, kde byly pořízeny. Vynikající nejen pro cestovatele. Při focení ze stativu pak přijde vhod umělý horizont, který je možné zapnout na LCD monitoru.

Dílenské zpracování je na vysoké úrovni. Tělo 5D mkII je tvořeno hořčíkovou skořepinou, stejně tak je tomu u šestky. 6D má ale horní díl těla na místo kovu plastový, takže jsem oprávněně čekal, že na tom bude hůře. Plast byl použit, aby mohl bez rušení fungovat WiFi a GPS modul. Kryt je ale prakticky k nerozeznání od kovu, takže design foťáku tím nijak netrpí, krom toho je i dostatečně bytelný, i když žádné testy odolnosti jsem neprováděl.

Grip je u obou zrcadlovek stejný, přesto se 6D drží o fous lépe, protože je o něco lehčí a menší. Na přední straně je kromě gripu už jen pojistka výměny objektivu a tlačítko kontroly hloubky ostrosti. I v době digitálů, kdy si fotograf může fotografii zkontrolovat ihned po vyfocení, nedám dopustit na kontrolu HO. Fotograf podržením tohoto voliče uzavře clonu na nastavené hodnoty a přímo v hledáčku tak vidí, co bude ostré a co již bude mimo pole HO. Často provádím změnu clony s okem na hledáčku a stisknutým tlačítkem kontroly HO. Pět déčko má volič pod pojistkou objektivu, což určitě není nejlepší řešení; 6D má toto tlačítko u bajonetu vedle gripu v dosahu palce levé ruky (jako Canon 60D). Pokud však fotíte na výšku, k tlačítku se téměř nedostanete.

Horní strana obou foťáků je k nerozeznání. Od levé strany nabízí kolečko expozičních režimů, sáňky blesku (žádná z poloprofi/profi DSLR není vybavena vestavěným bleskem), podsvícený stavový displej, tlačítka pro nejčastější funkce a spoušť. Protože je 6D amatérštější DSLR, dostala do vínku i automatické scénické režimy, kterých je naštěstí jen 7 (jeden z nich je HDR) a ne 20.

Oproti tomu schází jedna pozice pro uživatelsky nastavený režim (C1 a C2, 5D Mk II nabízí i C3). Kolečko jde otáčet daleko lépe než u staršího foťáku, ale je vybaveno pojistkou (tak jako je tomu u Canonu 60D), takže se nechtěné změny režimu bát nemusíme. Pod ním se nachází hlavní vypínač (opět převzato od 60D a 7D). Starší model má vypínač pod LCD, což je nejen neobvyklé, ale i nepraktické, protože fotoaparát se při nošení na krku může samovolně přepnout do prostřední polohy, která vypne zadní kolečko (6D má na to samostatnou pojistku).

Zadní strana 6D se podobá nejvíce levnější DSLR Canon 60D, od které převzal layout tlačítek, ale už ne výklopný displej. Nad LCD se tak nachází jen tlačítka Menu a Info, nalevo od hledáčku je pak volič videa a živého náhledu (daleko praktičtější než ovládání u 5D Mk II, které zapíná video přes tlačítko Set). Níže je novinka Canonu 6D, která mě opravdu nepotěšila – lupa při náhledu. Fotograf musí stisknout tlačítko lupy a pak rolovat kolečkem na gripu, což je zbytečně zdlouhavé. Řešení u starších DSLR je rychlejší (jedno tlačítko obraz zvětšuje, druhé zmenšuje).

Abych jen nehaněl, novinka nabízí i tlačítko Q, které na zadním LCD zobrazí aktuální nastavení všech důležitých funkcí. Křížovým ovladačem a tlačítkem set je možné do jakéhokoliv nastavení vstoupit a měnit jej. Díky tomu může i laik fotoaparát jednoduše vzít a fotit, aniž by otevřel návod. 5D mark II toto nabízí jako uživatelské nastavení u tlačítka set, kde ale preferuji prohlížení fotografií. Šestka postrádá tlačítko „picturestyles“, tedy přímý vstup do přednastavených (a přednastavitelných) profilů saturace, kontrastu a dalších parametrů. U 6D ale tato volba probíhá vcelku rychle přes tlačítko Q a výběrem položky na displeji.

Samotný LCD má u obou DSLR stejnou úhlopříčku 3“ a velmi podobné rozlišení cca 1milion bodů, ale u 6D má poměr stran 3:2, zatímco u 5D to je 4:3. Fotografie při prohlížení na 6D tak zabere celou plochu LCD a je větší. Oproti tomu 5D mark2 nabídne senzor hladiny osvětlení a upravuje podle něj jas displeje. Ve tmě LCD ztmaví, na světle nastaví jas na maximum, aby byl dobře čitelný. Je to drobnost, ale fotoaparát bez této vychytávky bych už asi nechtěl.

Ze strany gripu jsou umístěna dvířka pro paměťovou kartu, zespodu pak pro akumulátor. Zatímco baterie zůstala stejná (LP-E6), tak formát paměťové karty se změnil. Starší DSLR spoléhá na obligátní CF karty, ale 6D je vybavena slotem pro SD, SDHC, SDXC karty. Vzhledem k jejich rozšíření i dostupnosti to nikoho ani nepřekvapí, ani nezklame.

Akumulátor podává fotoaparátu informaci o zbývající kapacitě v procentech, zároveň počítá nafocené snímky od posledního nabití akumulátoru. Jak s 5D markII, tak s 6D jsem neměl problém nafotit přes 1200 fotek na jedno nabití bez WiFi. Vliv na výdrž má i použití živého náhledu (např. Sony A99 je vybaven akumulátorem s podobnou kapacitou, ale nafotí jen 410 fotografií s EVF, právě kvůli trvale zapnutému živému náhledu, což je důsledek absence optického hledáčku).