Řada amatérských digitálních zrcadlovek Canon se datuje již od roku 2003, kdy byl uveden model EOS 300D. Novinka nabízí trojnásobné rozlišení, široký výběr funkcí i citlivostí ISO a v neposlední řadě daleko lepší setový objektiv. Poslední inkarnace řady EOS XXXD, v pořadí již šestá, nastavuje laťku pro své konkurenty hodně vysoko. V těle fotoaparátu se ukrývá čip z poloprofesionální zrcadlovky EOS 7D. Ten nabízí rozlišení 18 Mpx. při nízké hladině šumu.
Ozývají se hlasy, že čip s nižším rozlišením, ale ještě nižším šumem by byl vhodnější, nota bene když se amatérská zrcadlovka prodává s obyčejným setovým objektivem, který třeba ani nedokáže využít celého rozlišení 18 Mpx. Osobně se k těmto výtkám připojuji, na druhou stranu ale nemohu upřít, že nová pět set padesátka nabízí jak nejvyšší rozlišení, tak vynikající úroveň šumu. Donedávna si za oboje musel fotograf řádně připlatit a koupit EOS 7D. Canon EOS 550D je tak kombinací ryze amatérské zrcadlovky, ale uvnitř ukrývá čip a řadu novinek, kterými v současnosti disponuje jen EOS 7D.
Základní technické parametry
- snímací prvek: CMOS 22,3 × 14,9 mm
- celkové/efektivní rozlišení: 18,7/18,0 Mpx
- paměťové médium: SD, SD HC, SD XC
- objektivy: Canon EF, EF-S
- LCD displej: 3", rozlišení 1 040 000 bodů, poměr stran 3:2
- citlivost: ISO 100–6 400, po rozšíření ISO 12 800
- korekce expozice: +/- 5 EV (dříve jen 2 EV)
- možnosti napájení: Li-Ion akumulátor, síťový napáječ, bateriový grip
- rozměry a hmotnost: 129 × 98 × 75 mm, 530 gramů (bez baterie a karty)
- běžná MOC bez/se setovým objektivem EF-S 18-55mm IS: 18 000 / 20000 Kč vč. DPH
To důležité se skrývá uvnitř
Na přelomu roku prosákly od Canonu zvěsti, že nová amatérská DSLR se odpoutá od konceptu plastové DSLR bez stavového displeje a s malým gripem. Cenou za tento upgrade měl být konec kompatibility se starším bateriovým gripem. Rozměry těla fotoaparátu jsou zcela shodné s předcházejícím modelem, jen hmotnost povyrostla na 530 gramů. Fotoaparát se starými bateriovými gripy kompatibilní není (vinou nového typu akumulátoru) a grip je stále menší, než u konkurence ze strany Nikonu D3000, D5000 a D90. Sice je velmi dobře tvarovaný, s gumovým potahem na přední i zadní straně, ale co naplat, pro velké ruce stavěný prostě není. Z vlastní zkušenosti vím, že si na malý grip člověk může zvyknout, ale když už platíte za DSLR skoro 20 tis. Kč, je logické, že nechcete dělat kompromisy.
Nový akumulátor zvládne dle údajů výrobce 440 fotografií dle standardu CIPA. Když jsem toto číslo na internetu našel, upřímně jsem se divil, protože jsem na jedno nabití nafotil přes 700 fotografií (cca 10-20 % s bleskem, 10% s živým náhledem), dvě krátké video sekvence a hodiny prohlížení fotografií, brouzdání v menu a nastavování všech funkcí fotoaparátu, což ostatně práce recenzenta obnáší. Implementaci nového akumulátoru rozhodně považuji za krok správným směrem a jedno z hlavních vylepšení tohoto modelu. V amatérské třídě je množství nafocených snímků přes 700 opravdu raritou. Stinnou stránkou nové baterie je potřeba nového bateriového gripu BG-E8. EOS 550D tak není kompatibilní se staršími gripy pro EOSy 400D, 450D a 500D.
Hlavní změnou oproti předchozímu modelu je nový čip s vyšším rozlišením. Pro začátek prozradím, že nový čip v kombinaci s obrazovým procesorem DIGIC 4 a odšumovacími algoritmy dokázali snížit míru šumu oproti EOSu 500D a kvalita obrazu je prakticky shodná s EOSem 7D. Více informací o čipu a kvalitě obrazu viz „Kvalita obrazu“.
Změn je ale daleko více: Novinka zdědila od EOSu 7D kromě čipu (dle zástupců Canonu se nejedná o stejné čipy, ale vzájemnou podobnost nezapřou) i senzor měření expozice s 63mi zónami citlivými nejen na intenzitu světla, ale i na jeho barevné složky. To by mělo v praxi omezit tendence mnoha digitálních fotoaparátů přepalovat jasné červené odstíny. Za zmínku stojí, že Nikon disponuje RGB měřícím senzorem již pěknou řádku let, takže jej v této disciplíně Canon jen dotahuje.
Další změny je možné nalézt v menu. Kromě drobných změn v uživatelském rozhraní (barevná schémata pro quick screen menu) nabízí nový EOS 550D i možnost nastavit horní hranici pro Auto ISO (konečně). Způsob funkce Auto ISO u Canonu mám opravdu rád. Automatika totiž drží citlivost co nejníže, ale respektuje přitom kritické časy závěrky (1/50 sekundy při ohnisku 50 mm atp.). Konečně však může fotograf nastavit i horní hranici ISO 400, 800, 1600, nebo 3200.
Filmaře potěší samostatné tlačítko pro nahrávání videa/živý náhled, možnost manuálního režimu i pro nahrávání videa ve Full HD 16:9 (1920 x 1080 pixelů) rychlostí 20, 25 a 30 snímků za sekundu. Rychlost nahrávání 50, nebo 60 sn./s. je možné nastavit při nahrávání v rozlišení HD 16:9 (1280 x 720) aVGA 4:3 (640 x 480). Maximální délka videa je necelých 30 minut a velikost souboru 4 GB. Funkci Highlight tone priority (HTP), tedy prioritu expozice na světlé tóny je možné nastavit zvlášť pro fotografování a zvlášť pro natáčení videa. DSLR je vybavena HDMI konektorem a vstupem pro externí stereo mikrofon (interní mikrofon nahrává jen mono zvuk).
Pokračování 2 / 4
Funkční výbava
Tělo Canonu 550D, jak bylo již napsáno výše, se velikostí nijak zásadně neliší od ostatních amatérských DSLR Canon. Nicméně několika zásadních změn tělo fotoaparátu doznalo. LCD displej s úhlopříčkou 3“ a vynikajícím rozlišením 1040 tis. pixelů má poměr stran 3:2. Konečně tak poměr stran LCD odpovídá poměru stran fotografie. Díky tomu využije fotoaparát při prohlížení fotografií celou plochu LCD a mohu potvrdit, že rozdíl oproti starším modelům s LCD 4:3 je znát na první pohled.
Tlačítka kam se podíváš
Další podstatnou změnou jsou nová tlačítka pro nahrávání Full HD videa / aktivaci živého náhledu a pro vstup do Quick screen. Vypínač živého náhledu se nachází v dosahu palce pravé ruky a velmi tak usnadňuje jak přechod do Live View, tak aktivaci nahrávání video sekvencí v režimu nahrávání videa (ve fotografických režimech aktivuje jen živý náhled). Filmaře jistě potěší samostatný konektor pro mikrofon na levé straně DSLR. Stiskem tlačítka Quick Screen fotograf aktivuje informace na LCD displeji, může se v nich volně pohybovat směrovými klávesami (4 šipky) a měnit clonové číslo, exp. čas,ISO, sériové snímání, rozlišení fotografií a další. Jak tlačítko Q pro rychlou změnu parametrů, tak tlačítko pro nahrávání videa/živý náhled EOS 550D převzal od svého většího bratra EOSu 7D. Svůj přímý ovladač nemá jen změna režimu měření expozice, ale ten je možné nastavit i přes Quick screen menu po stisku tlačítka Q.
Mimo výše zmíněné zrcadlovka disponuje samostatnými vstupy pro volbu ISO (až 12800), režimů autofocusu, sériového snímání (rychlost 3,9 sn./sek.) / samospouště (nabízí i uživatelskou samospoušť s volitelnou prodlevou), vyvážení bílé, korekci expozice (v rozsahu +-5 EV) a Picture styles, tedy vstup do přednastavených (živé barvy, věrné barvy, portrét, krajina, …) i uživatelských (celkem tři nastavení) šablon saturace, kontrastu, a doostření. Jednou ze šablon je černobílý režim s nastavitelnou simulací barevných filtrů a tónování.
Ovládání je velmi intuitivní a patrně ani fotografové, kteří nefotí s Canonem nebudou muset otevřít návod. Dřívější uživatele amatérských DSLR Canon jistě ocení velká plochá tlačítka, která Canon objevil až s příchodem EOSu 550D, ale zrcadlovky Nikon je mají již řadu let.
100+1 funkcí
Tato zrcadlovka se pyšní škálou funkcí, která musí uspokojit i toho nejnáročnějšího hnidopicha. Je pravda, že Auto Lightning Optimizer (funkce optimalizace dynamického rozsahu), Highlight tone priority (priorita expozice na světlé tóny), LiveView a HD video, čištění čipu, softwarová korekce vinětace a chromatické vady a řada dalších moderních více či méně užitečných udělátek a serepetiček fotografii pomáhá, ale často mate fotografa. Nejeden začátečník se při výběru fotoaparátu ptá po živém náhledu, videu, stabilizaci a zcela opomíjí podstatné funkce a paramenty, jako je kontrola hloubky ostrosti, synchro čas závěrky, nebo dokonce manuální kontrola expozičního času a clony.
Korekce vinětace
DSLR 550D rozpozná objektiv Canon, nastavené ohnisko a pochopitelně i clonové číslo. Díky těmto informacím si firmware vytáhne ze své databáze šablonu vinětace a podle ní zesvětlí rohy fotografie, aby tak potlačil tmavnutí rohů, běžné všem objektivům. Tmavnutí rohů - vinětace, se projevuje především na FullFramových zrcadlovkách a při použití nízkých clonových čísel. Zpočátku jsem měl obavy, že zesvětlení rohů bude mít za následek růst šumu. Čistá fotografie se znatelným šumem v rozích by musela vypadat příšerně. Nic takového se však nekoná a šum není patrný ani při korekci velmi silně vinětujících objektivů. Pro objektivy třetích výrobců je možné nastavit korekci manuálně.
Highlight Tone Priority (HTP)
Tato funkce mění parametry expozice (čas a clonu) a tudíž ji není možné nastavit/zrušit při vyvolávání z RAWu. Nastavením HTP, tedy expozicí na světlé tóny, často fotograf zamezí nechtěným přepalům. Byl jsem touto funkcí opravdu nadšen a vřele ji každému doporučuji. Při fotografování s touto funkcí nastaví fotoaparát automaticky, je-li to zapotřebí korekci expozice -1/3 až -2/3 EV a upraví i celkový kontrast a nastaví optimalizaci dynamického rozsahu (není-li tato funkce zakázána) tak, aby fotografie byla exponována korektně. Fotografujete-li scénu bez větších kontrastů, zapnutá funkce se prakticky neprojeví. Fotografujete-li scénu s vysokým kontrastem, fotoaparát se zaměří na korektní expozici, aby zachytil i co nejvíce kresby ve stínech, ale především ve světlech.
HTP je berlička, se kterou budou fotografie vypadat jednoduše lépe. Citlivě využívá možností čipu i fotoaparátu pro dosažení co nejlepšího výsledku. Přitom nijak zásadně fotografii neovlivňuje a výrazně tak nezasahuje do tvůrčího procesu fotografování.
Auto Lighting Optimizer (ALO)
Funkce optimalizace dynamického rozsahu je dnes zcela běžná u DSLR i kompaktů. Na výběr jsou celkem čtyři nastavení: automatický, slabý, silný a vypnutý ALO. Přitom pozorovatelný rozdíl je jen mezi vypnutým a silným efektem ALO. Nepovažuji toto nastavení za natolik klíčové, protože lze bez problémů změnit při vyvolávání fotografie z RAWu. V továrním nastavení je funkce ALO nastavena na automatiku a nevidím důvod, proč toto nastavení měnit. Tato funkce vhodně doplňuje HTP.
Rychlostní parametry
V rychlosti patří amatérská zrcadlovka k tomu lepšímu, ale žádné zázraky to pochopitelně nejsou. Se setovým objektivem ostří vcelku rychle a hlučně, ale především přesně a to není ani u setového objektivu, ani u amatérské DSLR samozřejmostí. Výrobcem deklarovaná rychlost sériového snímání je 3,7 snímků za sekundu, což fotoaparát splňuje. Možná zamrzí počet snímků v sérii RAWů jen 6 záběrů, ale je třeba mít na paměti nemalý datový tok při snímání 66,6 Mpx. za vteřinu.
Naměřili jsme | Canon EOS 550D |
první snímek | 0,40 |
snímek bez namáčknutí | 0,25 |
snímek s namáčknutím | neměřitelné |
ukládání-připravenost k dalšímu snímku | 0,37 |
rychlost sériového snímání JPEG | 3,6 sn./s |
max. počet snímků v sérii JPEG | 16 |
rychlost sériového snímání RAW | 3,8 sn./s |
max. počet snímků v sérii RAW | 6 |
měřeno s paměťovou kartou | SD SanDisk Class 6 |
Pořízení snímku s namáčknutím je okamžité; doba pořízení snímku bez namáčknutí tlačítka spouště se do jisté míry odvíjí od rychlosti ostření objektivu (závislé na hladině osvětlení a mnoha dalších faktorech) a lze tedy očekávat, že se prodleva v kombinaci těla s objektivem vybaveným Ultrasonickým ostřením (USM)zkrátí. Podstatným technickým parametrem zmíněným výše, je výdrž akumulátoru přes 700 snímků.
Pokračování 3 / 4
Kvalita obrazu
Asi nejdiskutovanějším technickým parametrem nové zrcadlovky je rozlišení APSC čipu celých 18 Mpx. Kritici (včetně mě samotného) tvrdí, že rozlišení 18 Mpx. fotograf-amatér nevyužije a bude se jen vztekat, že jeho fotografie nepůsobí při 100% náhledu tak ostře, jako ty z jeho staré DSLR s rozlišením 12 Mpx. Nehledě na skutečnost, že naprosto drtivá většina amatérských fotografů nikdy nevymění svůj setový objektiv za něco lepšího (tím myslím sklo s lepší kresebností, nikoliv širším rozsahem zoomu) se člověku dere na mysl otázka, jaký objektiv je pro čip s takovou hustotou pixelů zapotřebí. Výrobce snad nepočítá s tím, že si všichni amatérští fotografové koupí sadu profesionálních pevných ohnisek.
Jaký objektiv na 18 Mpx. čip?
Důvodem pro vyšší rozlišení čipu je vyšší ostrost fotografií i při velkém zvětšení. Ostrost ovšem není tak exaktní, jak by se mohlo zdát. Ostrost (i setového) objektivu při optimální cloně často přesahuje rozlišení čipu a implementace čipu s vyšším rozlišením tak dává smysl. Ovšem ostrost v krajích snímku a ostrost v celé ploše fotografie při nižších clonových číslech ztrácí.
Osobně jsem četl nespočet recenzí, kde recenzent na jednu stranu chválí vysoké rozlišení čipu (ta věta se traduje snad od dob 8 Mpx foťáků), ale kontruje, že si fotograf musí koupit sadu profesionálních skel, aby toto rozlišení využil. Není tajemstvím, že současné čipy často opravdu překonají svým rozlišením možnosti setových objektivů. Není ale nad to, si takovou pravdu ověřit. Níže je vyfotografovaný testovací obrazec pro kresebnost třemi objektivy zleva: Canon EF 24-70 mm L, setový Canon EF-S 18-55 mm IS, Sigma 17-70 mm OS.
max. velikost | max. velikost | max. velikost
Všechny objektivy byly nastaveny na střední ohnisko 35 mm a clonu F8, tedy při nastavení, při kterém by měly podávat nejlepší rozlišení. Ve středu fotografie, což může být pro některé z nás překvapující, podávají všechny tři objektivy vynikající a velmi podobné výsledky. Na okraji snímku už jsou rozdíly daleko patrnější, přičemž vynikající ostrost v rozích si zachovává jen profi sklo Canon 24-70 mm. Setový objektiv vykazuje v rozích kupodivu lepší ostrost než Sigma, avšak za cenu viditelné chromatické vady. Jednoznačný závěr, který musím prezentovat je, že setový objektiv je schopný využít rozlišení 18 Mpx, avšak jen při optimálním nastavení a ve středu snímku, přičemž směrem ke krajům se ostrost mírně zhoršuje.
Přesto si ale neodpustím doporučit výměnu setového objektivu za něco lepšího. Vynikající čip, jaký se ukrývá v této amatérské DSLR si to zaslouží. Kromě toho nefotografujeme vždy jen za ideálních podmínek na střední ohnisko a clonu F8. Jako vhodné alternativy setového objektivu bych doporučil vynikající světelný zoom EF-S 17-55 mm F2,8 IS USM nebo základní zoom se širokým rozsahem a excelentní kresbou EF-S 15-85mm F3,5-5,6 IS USM. Odkazy na recenze objektivů jsou zde: 17-55 a 15-85.
Na šum s žehličkou
Čtenáři ví, že jsem nepřítelem agresivních odšumovacích algoritmů. Jaký má význam čip s vysokým rozlišením, když všechny detaily redukce šumu slije dohromady? U Canonu 550D ale není situace tak jednoduchá. Při vyžehlení šumu a detailů na fotografii s rozlišením 18 Mpx vám stále zbývá přibližně tolik detailů, jako na nativní 12Mpx fotografii. Proto bych na tomto místě Canonu nějakou tu redukci šumu odpustil. Fotograf ale musí mít na paměti, že pokud chce využít rozlišení 18 Mpx. nebo pokud sleduje fotografie při 100% zvětšení, tak by měl přednastavenou redukci šumu vypnout. Při zapnuté redukci šumu a za jistých podmínek (tlumené nekontrastní světlo, detaily velikosti pixelu, jako třeba vlas nebo stéblo trávy na trávníku) je totiž slévání detailů možné postřehnout již při základní citlivosti ISO 100. Automatická redukce šumu sice detaily žehlí, ale o žádný drastický zásah do fotografie se zde nejedná (na rozdíl od odšumovacích algoritmů u drtivé většiny kompaktů).
Při vypnuté redukci šumu je míra šumu do ISO 800 včetně prakticky stejná, jako s redukcí zapnutou. Proto bych doporučil při focení při těchto citlivostech redukci vypnout; šumu nepřibude, ale fotografie budou ostřejší (s ohledem na objektiv). Výrazný nárůst šumu je vidět až na citlivostech ISO 6 400 a ISO 12 800.
Při standardně nastavenou redukcí šumu je kvalita obrazu vynikající (s ohledem na absenci šumu) v rozmezí ISO 100 – 400, přičemž i při ISO 800 jsou výsledky velmi dobré, ale pozornému oku neuniknou jisté negativní příznaky redukce šumu, především pokles ostrosti. Snímky při citlivostech ISO 1600 jsou stále velmi dobře použitelné, a i když ostrost klesá a míra šumu roste, může fotograf použít bez větších obav i ISO 3200.
Opravdu bych se vystříhal jen použití nejvyšší citlivosti ISO 12 800. Jedinou výtku můžu mít k tomu, že fotoaparát nedovoluje nastavení nižší citlivosti, než ISO 100, což se hodí především pro práci s šedými filtry pro dosažení co nejdelšího expozičního času. To ale snad mnoho amatérských fotografů trápit nebude a ostatně mnoho konkurenčních zrcadlovek nenabízí ani ISO 100, což může být pro jejich majitele velmi omezující.
max. velikost
Celkově musím hodnotit míru digitálního šumu za vynikající. Jedná se o jednoznačné zlepšení v porovnání se starším čipem použitým v EOSech 500D a 50D. Musím ale upozornit na to, že automatické redukce šumu je na některých fotografiích při 100% zvětšení znát i při základní citlivosti ISO 100. Dobře je slévání vidět na fotografii výše v jemné struktuře vlasů modelky na fotografii výše.
Verdikt
Řada fotoaparátů Canon EOS XXXD staví na tom, že za relativně levný peníz nabízí kvalitu obrazu poloprofi třídy v malém a skladném těle. Nevýhodou je plastové tělo, očesání několika vychytávek, jako je třeba větší hledáček, stavový displej, nebo dvě kolečka pro nastavování hodnot, …a malý grip. Pokud se díváte po malém amatérském fotoaparátu, jste ochotni připlatit si za lepší objektiv, než je setový a kladete kvalitu fotografií na první místo, tak je Canon 55OD pro vás. Pokud chcete za co nejméně peněz co nejlepší video, tak je 550D pro vás. Pokud si chcete koupit DSLR se setovým objektivem a nikdy jej už nevyměnit, tak vám raději doporučím zrcadlovku s nižším rozlišením.
Je ale třeba mít na paměti, že fotoaparát má i své nevýhody, plynoucí především ze zařazení do amatérské třídy. Osobně bych proto možná raději šáhl po EOSu 50D, který se prodává za podobnou cenu a nabízí přímou volbu ostřících bodů, stavový displej a rychlejší ovládání, ale je vybaven starším čipem s vyšší hladinou šumu. Pokud nechcete dělat kompromisy s amatérskou třídou a chcete bytelný stroj s bleskurychlým ostřením i sériovým snímáním, je pro vás Canon EOS 7D, ale to už se dostáváme do jiné cenové hladiny.
Klady
+ vynikající kvalita obrazu v kategorii APSC čipů
+ Full HD video i v manuálním režimu, reálný histogram
+ pogumovaný grip a velká tlačítka
+ nový senzor měření expozice
+ LCD s poměrem stran 3:2 a rozlišením 1040 tis. pixelů
+ nový akumulátor s výdrží přes 700 snímků (blesk, live view a videa)
+ menu v češtině, softwarový balíček s dobrým RAWovým konvertorem
Zápory
- redukce šumu v automatickém nastavení je za určitých podmínek znatelná i při ISO 100
- rozlišení 18 Mpx. amatérský fotograf patrně nevyužije
- vhodný kandidát pro vynikající čip je poloprofi/profi objektiv
- není kompatibilní se starším bateriovým gripem
- grip je stále stejně malý, jako u dřívějších modelů
- chybí senzor vnějšího osvětlení pro automatickou úpravu jasu displeje
- cena 20 tis. patří k nejvyšším v amatérské třídě
Canon zvolil pro EOS 550D plastové (jakkoliv kvalitní, je to stále jen plast) tělo co nejmenších rozměrů. Je otázkou, jestli by fotoaparátu neslušelo spíš tělo velikosti Nikonu D90. I přes snahu o miniaturizaci totiž fotoaparát nemůže konkurovat mini-foťákům systému micro 4/3, či obdobným systémům Samsungu a Sony. Výsledkem je tak fotoaparát, který v sobě kombinuje horší ergonomii a excelentní kvalitu obrazu. Jen je škoda agresivní redukce šumu, nota bene když se po vypnutí redukce žádný radikální nárůst šumu nekoná.
*Pro popisy funkcí korekce vinětace, HTP a ALO byly použity útržky textů z recenze Canonu EOS 5D Mark II viz zde, ve které je těmto funkcím věnováno více prostoru a ukázkové snímky, které demonstrují vliv těchto funkcí na výslednou kvalitu obrazu.
Graf ceny produktu Canon EOS 550D poskytuje server Heureka.cz