Když v listopadu 2012 Canon uvedl následníka profi standardního zoomu, EF 24-70 mm F2,8L USM II, vyvolalo to smíšené reakce. Objektiv nenabízí na první pohled nic nového oproti svému předchůdci.
Rozsah zoomu i světelnost jsou shodné a zvěsti, které mluvily o implementaci optické stabilizace, se nakonec nepotvrdily. Na první pohled se změnila jen cenovka a průměr filtrového závitu.
Se základním zoomem fotograf často pořídí většinu svých fotografií. Proto na jeho výběru velmi záleží a nevyplatí se cokoliv podcenit. Když jsem si před 5 lety vybíral základní zoom, rozhodl jsem se sáhnout hluboko do peněženky a pořídit si Canon 24-70mm F2,8L USM. Objektiv je to velmi kvalitní a nikdy jsem si na něj nemohl stěžovat. Reputaci mu však kazí množství nekvalitních kusů. Výkon mého konkrétního exempláře můžete posoudit zde.
Optika na zatloukání hřebíků
Zaměřme se ale napřed na novinku. Výrobce nic neslevil z bytelného zpracování utěsněného proti vlhkosti a prachu. Vnitřní konstrukce je opět kovová, ale dle prohlášení Canonu dostála mnoha změn a je nyní odolnější vůči nárazům a vibracím. Rozdílný výkon mezi jednotlivými kopiemi u první generace si lze vysvětlit právě posunem optického členu uvnitř objektivu způsobeným např. pádem. Doufejme, že se tedy výrobce poučil a nový objektiv je odolnější.
| Canon EF 24-70 mm F2,8L USM | Canon EF 24-70 mm F2,8L USM II |
optická stavba | 16 členů ve 13 skupinách | 23 členů v 18 skupinách |
speciální optické členy | 2 asferické členy, 1 UD člen | 3 asferické členy, 2 UD členy a 1 SUD člen |
materiál těla | kovový barel s plastovým opláštěním | kovový barel s plastovým opláštěním |
úhel záběru (horizontální) | 74° - 29° | 74° - 29° |
stabilizace | ne | ne |
nejkratší zaostřitelná vzdálenost | 38 cm | 38 cm |
zvětšení | 0,29× | 0,21× |
počet lamel clony | 8 (kruhová) | 9 (kruhová) |
rozměr filtrového závitu | 77 mm | 82 mm |
rozměr objektivu | 83 × 123 mm | 88 × 113 mm |
hmotnost | 950 g. | 805 g. |
běžná MOC včetně DPH | v době prodeje cca 30 tis. Kč | cca 50tis. Kč |
Ostatně měl by být stejně odolný, jako jsou profesionální DSLR jedničkové řady. I přes to se výrobci podařilo snížit hmotnost objektivu o 150 gramů. Pořád se jedná o pořádný kousek, ale když fotíte několik hodin v kuse (např. svatby), tak pak cítíte v zápěstí každý gram. S Canonem EOS 6D a novým 24-70 mm se mi fotilo daleko příjemněji, než s kombinací staršího 5D Mk II a 24-70mm první generace, která váží o celých 282 gramů více.

Vlevo nový objektiv, vpravo starší verze
Nový zoom je o 1 cm kratší a o půl cm širší. To má za následek i širší filtrový závit 82mm, který se pomalu stává standardním rozměrem u profi zoomů oproti dřívějším 77 mm. Beru to ale spíše jako negativum, protože filtry s průměrem 82 mm jsou dražší a stále je na trhu více objektivů s průměrem 77 mm.

Vlevo nový objektiv, vpravo starší verze
Filtrový závit je standardně plastový oproti kovovému závitu u starší verze. Kovový závit objektivu se ale často „zahryzl“ do kovového závitu filtru, proto přechod na obligátní plast beru jako výhodu. Riziko strhání závitu je minimální, pokud se o to nebudete záměrně pokoušet.
Sluneční clona z davu nevystoupí
Na pohled je sklo daleko kompaktnější. Za to vděčí daleko menší sluneční cloně. Jen pro připomenutí: Starší verze nabízela reverzní zoom (objektiv se vysouvá s klesající ohniskovou vzdáleností a nejkratší je na nejdelším ohnisku - tedy přesně naopak, než je to běžné). Objektiv se krom toho vysouval uvnitř sluneční clony. Ta tak byla efektivní téměř při všech ohniskových vzdálenostech.
To, že se objektiv vysouval uvnitř sluneční clony, ho také chránilo před mechanickým poškozením. Nikon je vybaven podobným systémem, ale objektiv Nikonu je nejkratší při 50 mm a sluneční slona je tak efektivní jen v rozsahu 24-50 mm. Canon u novinky bohužel od tohoto skutečně revolučního designu upustil. Sluneční clona je efektivní jen na krátkém ohnisku a vysouvá se spolu s objektivem stejně, jako je tomu u objektivů 24-70 mm F2,8 od Sigmy, Tamronu a Sony.
Vlevo nová sluneční clona, vpravo sluneční clona ze staršího objektivu
Zoomový prstenec je dostatečně široký a u obou objektivů se vyznačuje plynulým chodem. Po 5 letech ve službě je zoom u staršího 24-70 trochu vychozený a nejde tak příjemně ztuha jako u nového objektivu. I přesto se ale objektiv při nošení na krku vlastní vahou nevysouvá, což je u kilového objektivu vcelku překvapivé. Nová verze je vybavena pojistkou proti náhodnému vysunutí. V praxi ale není vůbec zapotřebí.
Pojistka proti vysunutí je vidět na novém objektivu vlevo
I když mají oba objektivy shodný rozsah ohnisek, novinka zobrazuje při zaostření na kratší vzdálenost o fous širší úhel záběru. Jedná se ale jen o detail, který při běžném focení člověk nepostřehne, ale kvůli tomu je nový objektiv i při shodné nejkratší zaostřitelné vzdálenosti schopen dosáhnout menšího (horšího) zvětšení jen běžných 0,21× oproti vynikajícím 0,29× u staršího skla. Starý objektiv je tak na makro o něco vhodnější.
Rychlý jako břitva
Pro ostření využívají oba objektivy kruhové USM motory, které sice nejsou ideální pro ostření u videa, ale jinak pracují velmi rychle a tiše. Pro fotografy zaměřené spíše na fotografie než videosekvence je tento způsob ostření nejrychlejší a nejspolehlivější (ostatní výrobci označují tuto technologii jako HSM, AF-S, SSM,…). Mimo to dodává objektiv AF senzoru dvojnásobné množství světla oproti objektivům se světelností F4 a tím dopomáhá k rychlému ostření i za zhoršených světelných podmínek.
časy přeostření z nekonečna na 1,5 m | 6D | 5D mark II |
24-70 F2,8L USM II | 0,32 s. | 0,36 s. |
24-70 F2,8L USM | 0,41 s. | 0,44 s. |
Nová verze ostří ještě rychleji než starší objektiv, což je způsobeno mimo jiné i kratší drahou ostřícího prstence. Z tabulky je patrné, že rychlost AF závisí i na použitém těle. Středový křížový bod Canonu 6D s citlivostí až do -3 EV zde odvedl velmi dobrou práci.
Vlevo EOS 5D Mk II se starším objektivem, vpravo pak EOS 6D s novým objektivem
Oba objektivy je ale možné použít na všech digitálních i filmových zrcadlovkám EOS, vyrobených od roku 1987 a to jak APS, tak full frame. Na APS-C zrcadlovkách odpovídá úhel záběru ohniskům 38-112 mm, což pomůže při focení portrétů, ale nepotěší to fotografy krajiny a architektury. Na malý čip bych asi spíše doporučil objektiv EF-S 17-55 mm F2,8 IS, který je o polovinu levnější než eLkové sklo a navíc vyniká stabilizací.
Pokračování 2 / 2
Obrazová kvalita a hodnocení
Při kontrole testovacích snímků jsem se při prvním pohledu lekl, že snímky z 24-70 mm (I) mám špatně zaostřené. Takový propastný rozdíl je mezi snímkem z první a druhé generace.
Bořič mýtů
Mark II skutečně rozliší více detailů, jak je vidět na fotografiích níže, ale celkový dojem ostrosti umocňuje absence chromatické aberace a daleko lepší přenos kontrastu. Výrobce do optické stavby zainvestoval a 2 UD členy a jeden SUD člen nesou ovoce. Kresebností pokořuje mnoho pevných ohnisek a boří mýtus, že zoomy mají vždy horší kresebnost než pevná ohniska. Před touto recenzí jsem nevěřil, že by zoom mohl dělat tak kvalitní fotografie, které snesou přímé srovnání s nejostřeji kreslícími pevnými ohnisky.
Na 24mm při otevřené cloně je chromatická vada starého objektivu nejvýraznější. Ostrost u obou objektivů směrem ke krajům klesá. Tento pokles je ale u mk II daleko nižší. První generace kreslí velmi dobře v celé ploše záběru, jen opravdu extrémní rohy trpí měkkou kresbou od F2,8 až do F11 s tím, že při F8 je tato neostrost téměř zanedbatelná.
Canon 24-70 F2,8L I (snímky jsou konvertovány z RAWu bez úprav)



Ohnisko 24 mm, postupně všechny pracovní clony



Ohnisko 34 mm, postupně všechny pracovní clony



Ohnisko 50 mm, postupně všechny pracovní clony



Ohnisko 70 mm, postupně všechny pracovní clony
Srovnání kresby v rozích fotografií je však pro první generaci naprosto devastující a novinka vítězí rozdílem několika tříd. Záběry z obou objektivů jsou srovnatelné až při výrazném zaclonění a při cloně F16 jsou téměř identické. Clonová čísla F16 a vyšší však nedoporučuji používat kvůli zhoršené kresbě vlivem difrakce.
Na ohnisku 35 mm je stejně jako v celém rozsahu kresba novinky lepší, avšak díky minimální chromatické vadě starého skla nepůsobí rozdíl v kresebnosti tak výrazně, jako na širokém ohnisku. Neostrost v rozích první generace mizí již při cloně F5,6. Na ohnisku 50 mm jsou výrazné rozdíly mezi oběma objektivy jen při plně otevřené cloně.
Nejdelší ohnisko 70 mm je však pro starý objektiv opět problematické a s neostrými rohy se objektiv potýká až do clony F8, přičemž mladší konkurent je v rozích viditelně ostřejší při všech clonách. V krajích oba objektivy kreslí dobře a rozdíly nejsou tak dramatické jako v rozích, ale i zde je nový objektiv znatelně lepší.
Canon 24-70 F2,8L II (snímky jsou konvertovány z RAWu bez úprav)



Ohnisko 24 mm, postupně všechny pracovní clony



Ohnisko 34 mm, postupně všechny pracovní clony



Ohnisko 50 mm, postupně všechny pracovní clony



Ohnisko 70 mm, postupně všechny pracovní clony
Novinka dostala do vínku i o jeden asférický člen navíc, ale na malém soudkovitém zkreslení na nejširším ohnisku to téměř není znát. Sférické zkreslení u obou objektivů je srovnatelné.
V protisvětle vynikala už první generace. U nové verze výrobce použil nový typ antireflexních úprav, díky čemuž se reflexy ani světelný závoj u nového objektivu nevyskytují navzdory tomu, že má složitější optickou stavbu s více členy. Ta má vliv i na bokeh, který byl u mk I poněkud „rozbitý“ navzdory 8lamelové cloně. Novinka je lepší i v tomto parametru, bokeh je jemnější, daleko více se přibližuje podání neostrých částí u pevných ohnisek, ovšem na portrétní pevná skla to jednoduše nemá.
Verdikt
V recenzi Canonu 24-70 mm F2,8 (I) jsem popsal neskrývané nadšení nad výkonem objektivu v kombinaci s 8Mpx snímačem APS-C u Canonu 30D a 12Mpx fullframovým snímačem Canonu 5D. Zoom pokořil i několik starých, dnes již nevyráběných pevných ohnisek od Canonu jako jsou průměrné 24mm F2,8 a 28mm F2,8.
Od té doby se však mnohé změnilo. Rozlišení běžné FF i APS-C DSLR povyrostlo na dvojnásobek a objektivy, které na 12 Mpx vypadaly bezchybně, teď přiznávají svou barvu. Dosáhnout řezavé ostrosti s vykresleným každým jedním pixelem je pro kvalitní objektiv daleko jednodušší úkol na 12 Mpx, než na 20 Mpx snímači.
Přesto musím konstatovat, že i na Canonu 5D mkII/6D si starší objektiv vede obstojně. Z fotografií je ale patrné, že vyšší rozlišení snímače by do fotek více detailů nepřineslo a že objektiv, především v rozích, naráží na své limity. Pro dosažení alespoň srovnatelných fotografií je zapotřebí fotit do RAWu a při postprocesingu redukovat chromatickou vadu, zvýšit kontrast a fotografii doostřit. Více detailů ale postprocessing do fotografie nedodá.
Nový objektiv se Canonu jednoznačně povedl. Pokud jste zavrhli zoomy a fotíte jen s nejlepšími pevnými ohnisky, tento objektiv je pro Vás. Pokud se fotografováním živíte, oceníte nejen o třídu lepší kvalitu obrazu a odolnější konstrukci, ale i menší rozměry a nižší hmotnost.
Mojí jedinou výtkou je cena, která se aktuálně (jaro 2013) pohybuje okolo 50 tis. Kč, což je téměř dvojnásobek oproti starší verzi. Rozdíl ve kvalitě obrazu je tak přímo úměrný rozdílu v ceně. Nebudu zde hájit cenovou politiku výrobce, novinka je v současnosti nejdražším 24-70 objektivem na trhu. Po focení mi však jeho cena přemrštěná nepřipadá.
Plusy
- jeden z nejlépe kreslících objektivů na trhu
- bytelná konstrukce utěsněná proti prachu a vlhkosti
- rychlý a tichý autofokus
Mínusy
- chybí stabilizace a STM motor (obojí by ocenili filmaři)
- dražší než první generace a konkurenční objektivy
- nedosahuje takového zvětšení jako první generace (0,21× oproti dřívějším 0,29×)
Demosnímky
































Další demosnímky najdete v galerii recenze fotoaparátu EOS 6D