Už po patnácté zaplnily v listopadu bratislavská muzea a galerie, ale i kavárny a další prostory, fotografické výstavy. Festival Měsíc fotografie představuje zejména středoevropské a východoevropské tvůrce, každý rok však přiveze i některou velkou hvězdu.
Letos je největším tahákem bezpochyby americký dokumentarista James Nachtwey, při výletě do Bratislavy však nepřehlédněte ani výstavy méně nápadných tvůrců.
James Nachtwey
Pro mě osobně byl nejpříjemnějším překvapením Miro Švolík. Průřez tvorbou tohoto představitele slovenské nové vlny přináší divákovi spoustu radosti ze hry, z jednoduchých, ale o to překvapivějších nápadů. Švolík své fotografie dotváří dolepováním nebo dokreslováním dalších objektů, propojuje lidské tělo se snímky krajiny, nabízí „průhledy“ do dalších vrstev fotografovaného objektu. S tvorbou Miro Švolíka se můžete seznámit i prostřednictvím monografie Cesta do středu, která právě vychází v nakladatelství Argo.
Miro Švolík
Za vyzdvižení stojí i výstava 001 – Slovensko – 005 na bratislavském Hradě, jejímž prostřednictvím skládají účty držitelé grantu Obrazová zpráva o Slovensku od Institutu pro verejné otázky. Každý ze čtveřice Martin Kollár, Jozef Ondzík, Lucia Nimcová a Tomki Němec má osobitý fotografický rukopis, přesto se jejich zprávy o slovenské společnosti svým nábojem podobají. Autoři ve svých projektech sledují náboženské poutě, městské i vesnické slavnosti, ale i všední každodenní život.
Martin Kollár, Jozef Ondzík, Jozef Ondzík,
Lucia Nimcová, Lucia Nimcová
Současné Slovensko přibližuje ve svém cyklu Iné Slovensko také dokumentarista Andrej Bán. Lehce posmutnělé černobílé snímky citlivě zachycují realitu dnešního slovenského života. Bánova výstava v galerii Michalský dvor však bohužel trvala pouze do poloviny listopadu.
Andrej Bán
Ještě kratší byla pozoruhodná výstava mladých polských fotografů Andrzeje Kramarze a Veroniky Lodzinské. Vlhký prostor podzemního bunkru na zahradě Evangelického lycea fotografiím příliš nesvědčí, a tak se trvání výstavy omezilo pouze na dobu její vernisáže, kdy zvětšeniny třímali v rukou studenti opavského Institutu tvůrčí fotografie. Je to škoda, protože cykly přibližující životní prostor krakovských bezdomovců a fenomén takzvaných bílých pokojů, jakýchsi domácích svatostánků, zajímavě reflektují téma domova.
Andrzej Kramarz
Bratislava zkrátka v listopadu rozhodně stojí za výlet za fotografií. Podrobný přehled výstav najdete na adrese www.fotofo.sk, a v DIGIfotu 8/2005, které vyjde začátkem prosince, se můžete těšit na velkou reportáž.