O tom, že snímky z vesmíru, které nejrůznější skupiny vědců vypouštějí do světa, jsou dechberoucí, není třeba pochybovat. Nejen kompozice neznámých útvarů, ale také celková barevnost snímků je velmi specifická.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Six years ago this week, Hubble set its sights on the Horsehead Nebula, capturing this #HubbleClassic in infrared light. While the nebula looks dark and shadowy in visible light, it appears more transparent and ethereal in the infrared. The backlit wisps along the Horsehead's upper ridge are illuminated by Sigma Orionis, a young multi-star system just off the top of the Hubble image. A harsh ultraviolet glare from one of these bright stars is slowly evaporating the nebula. Atop the horse's "head," two fledgling stars peek out from their now-exposed nurseries. Gas clouds surrounding the Horsehead have already dissipated, but the tip of this jutting pillar contains a slightly higher density of hydrogen and helium, laced with dust. This casts a shadow that protects material behind it from being photo-evaporated, and a pillar structure forms. Astronomers estimate that the Horsehead formation has about five million years left before it too disintegrates. Located about 1,500 light-years away, the Horsehead Nebula is part of a much larger complex in the constellation Orion known as the Orion Molecular Cloud, which also houses the Orion Nebula (M42), the Flame Nebula, and Barnard's Loop. For more information on Hubble, follow the link in our bio. Credits: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA) #NASA #Hubble #space #science #astronomy #universe #telescope #cosmos #Horsehead #nebula #stars #Orion
Příspěvek sdílený Hubble Space Telescope (@nasahubble),
Svůj díl na tom má fakt, že Hubbleův teleskop, který nám takové obrázky zprostředkovává, vidí pouze černobíle. Jeho hlavním smyslem je totiž měřit intenzitu záření ve vesmíru, což je nejpřesnější právě na černobílých snímcích, kde barevná složka neruší výpočet.
Jak se k nám tedy dostávají barevné fotografie mlhovin a jiných útvarů? Vědci je při svém výzkumu obarvují a následně nám je naservírují v podobě, kterou známe.
A aby toho nebylo málo, není obarvování černobílých fotografií vesmíru úplně jednoduché, vedle jednotlivých barevných složek viditelného spektra světla totiž vědci pracují také s informacemi o světle v neviditelné části spektra a o světle, které je vyzařování pro vesmír typickými prvky a sloučeninami.
Výsledná fotografie tedy vždy nemusí odpovídat realitě, avšak jedná se o reprezentaci reality v našem viditelném spektru. Velmi pěkně tuto problematiku vysvětlili tvůrci magazínu Vox v jednom ze svých posledních videí.