Reportážní fotograf pouze zdánlivě zachycuje přesně to, co má před objektivem svého fotoaparátu. Ve skutečnosti může nejrůznějšími způsoby výpověď fotografie manipulovat.
Již v případě první fotografované války vůbec jsme se setkali s podezřením na manipulaci fotografií nebo přinejmenším tendenční pojetí (viz minulý díl tohoto seriálu – Roger Fenton).
S podobným jevem se setkáme také u prvního soustavněji fotograficky zdokumentovaného válečného konfliktu, kterým je Americká občanská válka.
Allan Pinkerton, Abraham Lincoln a generálmajor John A. McClernand,
foto: Alexander Gardner, 3. říjen 1862, zdroj: Wikimedia Commons.
Alexander Gardner (17. říjen 1821 – 10. prosince 1882) fotografoval kromě jiného i bojiště bezprostředně po bitvách. Díky svým kontaktům mohl postupovat přímo s armádou a být tak v centru důležitých událostí (fotografická dokumentace války již byla do značné míry institucionalizována – přinejmenším na straně Severu).
Fotografie vyvolával v polních podmínkách ve své pojízdné fotokomoře. Na rozdíl od předchozího autora se už nevyhýbal ani syrovým záběrům válečné reality, takže na jeho fotografiích jsou i mrtví vojáci. A právě u tohoto poněkud morbidního tématu se autor dopustil manipulace – podle všeho Gardner nejméně u jednoho snímku přesunul mrtvoly tak aby vytvářely dramatičtější kompozici (přišlo se na to ovšem až o století později).
Snímek z bitevního pole u Antietamu, foto: Alexander Gardner, září 1862, zdroj: Wikimedia Commons.
Z dalších Gardnerových fotografií jsou známé zejména portréty Abrahama Lincolna, snímky z jeho pohřbu a z popravy spiklenců zapletených do atentátu.
Abraham Lincoln, foto: Alexander Gardner, 8. listopad 1863, zdroj: Wikimedia Commons.
Fotogalerie
Další informace