V únoru letošního roku překvapila firma Acer tiskovou zprávou, ve které ohlásila výrobu digitálních fotoaparátů. Prozatím nejvýše v její produkci stojí květnová novinka, osmimegapixelový CR-8530. Vyrazili jsme s ním do terénu, abychom zjistili, jaké je s tímto modelem pořízení.
Výrobce nelenil a na výbavě fotoaparátu nešetřil. Výsledkem je digitál se třemi přednastavenými motivovými programy a se všemi dostupnými expozičními režimy, tedy s celkovou i programovou automatikou, prioritou clony i času a s plně manuálním nastavením. V průběhu testu jsme vyzkoušeli všechny tyto módy.
Jako první jsme pořídili snímky na široké a dlouhé ohnisko. Fotoaparát disponuje jako drtivá většina (nejen) stylových automatů trojnásobným optickým zoomem, který odpovídá rozsahu 36–108 mm při světelnosti F2,8–4,8. Na nevyzoomovaných fotografiích je okem viditelné drobné soudkovité zkreslení, poduškovitost na 108 mm je nepatrná. Objektiv sice drobně vinětuje, kreslí však až téměř do samých okrajů snímků.
Pozastavení jsme věnovali samozřejmě aberaci. U tohoto osmimegáče se při použití nejkratšího ohniska setkáte na ostrých kontrastních hranách s mírnou chromatickou vadou, která při plném vyzoomování mizí - to dobře odhalují fotografie dopravních značek. U prvního snímku pořízeného na ohnisko 85 mm se s aberací shledáte, na ohnisku 105 mm u druhého snímku již nikoli.
Integrovaný obrazový procesor se však vyznamenal: zkouška barev totiž dopadla na výbornou. Všimněte si přesného barevného podání pleťových odstínů za denního světla, a to jak při použití blesku na prvním snímku, tak bez něj na druhém. Uvedené fotografie také dobře dokumentují zbytečně velkou kompresi JPEG – na tkanině šedého trička dochází ke slévání kresby v nepravidelných mapách. Příčinou může být i nedostatečné rozlišení objektivu pro snímač tohoto typu a také neschopnost firmware vyrovnat se s moaré.
Protože při testování fotoaparátu bylo právě pošmourné počasí, vyzkoušeli jsme, jak se chová nastavení teploty bílé barvy na snímcích přírody. První záběr je vždy pořízen na automatické vyvážení, druhý na „mráček“, tedy na situaci, kdy je venku zatažená obloha. U první dvojice snímků, které zachycují objekt v hlubokém stínu, evidentně automatika „nestíhá“, ovšem ani nastavení na „mráček“ není ideální – snímek je laděný do žluta. Při fotografování v otevřeném prostoru byla automatika vyvážení bílé mnohem úspěšnější, přednastavení na pošmourno je opět s nádechem do žluta.
V interiérových zkouškách se přímo nabízelo vyzkoušet „korekci protisvětla“, která má na zadní stěně přístroje - na čtyřsměrném ovladači (vlevo, paprsky slunce) - samostatné tlačítko. Tato funkce zajistí pevné nastavení korekce expozice na hodnotu +1,3 EV. Jako testovací objekt jsme zvolili květiny na parapetu okna: přímý zdroj světla za nimi způsobuje, že jsou fotografované květiny tmavé. Použitím featury „korekce protisvětla“ se listy květin projasnily. Daní z kvalitní kresby hlavního motivu jsou však přepaly v nejjasnějších částech snímku. V takových případech, kdy je motiv dostatečně blízko, je vhodnější použít vynucený blesk.
Standardně objektiv tohoto fotoaparátu zaostřuje objekty na půlmetrovou vzdálenost. Amatéři i profíci však rádi pořizují makrosnímky, které jsou v tomto případě reálné od pěti centimetrů.
A jak si firmware fotoaparátu poradil se šumem? V nabídce Menu může uživatel nastavit pouze tři hodnoty: ISO 50, 100 a 200. Jak odhalila naše zkouška, hladina šumu není na snímcích nijak rušivá při nastavení ISO 50 a 100, u nejvyšší hodnoty se dostává ke slovu zejména modrý kanál RGB. Ani v tomto případě však nemusíte mít přehnané obavy. Fotografie sošky je pořízena na ISO 200. Zde je však bohužel opět vidět příliš silná komprese JPEG, kdy dochází ke slévání detailů v jemně texturovaných plochách. Svůj podíl na tom opět může mít i malé rozlišení optiky.
Otestovali jsme také pravdivost výrobcem deklarovaného dosahu blesku. V manuálu se uvádí efektivní rozsah 0,5 m (na dlouhé ohnisko) až 2,7 m (na široké ohnisko). Podle těchto údajů fotoaparát v této zkoušce plně obstál, v tomto dosahu je expozice kvalitní.
Nenovější stylový digitál od Aceru je příjemný na oko svou „fotografickou“ černou barvou, po uchopení do rukou je sympatický pro svou váhu pouhých 150 gramů. Pohodlný je také úchop: přestože přístroj nemá vystouplý grip, na zadní stěně je dostatek prostoru pro palec, kromě toho jsou všechna ovládací tlačítka dostupná. Manipulace s přístrojem je intuitivní, v orientaci napomáhá velmi přehledné menu. Při komponování scény jistě bez výjimky použijete dobře čitelnou 2,5“ LCD obrazovku, navíc s reálným histogramem. Optický hledáček v tomto případě (co se týče jeho velikosti) není příliš efektivní, a to ani s přihlédnutím k tomu, že je obdařen dioptrickou korekcí.
Musím konstatovat, že za stylový digitál s tak vysokým rozlišením, který je schopen opravdu slušných výsledků, je cena 9 520 Kč výborná (v dodávce je i 64 MB SD karta!). Není však na trhu bezkonkurenční – naprosto shodným digitálem, s výjimkou odlišného designu, je Umax Premier 8330 rovněž s 8 Mpx CCD snímačem. Jeho cena je o 530 Kč nižší.
Základní technické parametry fotoaparátu:
- Typ snímače: CCD, 1/1,8"
- Rozlišení snímače (celkem/efektivně): 8,3/7,9 Mpx
- Objektiv: 36–108 mm; F 2,8–4,8
- Nejvyšší fyzické rozlišení: 3 320 × 2 496 px
- Formát fotografií/videa: JPEG, TIFF/AVI
- Typ paměťového média: SD
- Časy závěrky: 1/2–1/1 500 s
- Nastavení ISO: auto, 50, 100, 200
- Velikost LCD: 6,3 cm
- Rozlišení LCD: 201 000 px
- Napájení: Li-Ion akumulátor, síťový zdroj
- Rozměry/váha: 91 × 57 × 27 mm/150 gramů
