Aby byl sníh bílý: Tipy pro zimní fotografování

Zimní fotografie jsou cennější i proto, že nízkou teplotou trpí technika i fotograf. Následující článek je o tom, jak s dobrým výsledkem zvládnout specifika zimní fotografie.

Zimní scény mají zvláštní kouzlo díky kontrastům, harmonickému působení modré oblohy a bílého sněhu, čistotě a jednoduchosti linií, tvarů a ploch. Nízko položené slunce prodlužuje stíny a zdůrazňuje struktury. Bílé plochy a kontrast způsobují větší náročnost z pohledu jasů i barev a jejich správného zaznamenání fotoaparátem. V neposlední řadě je v tomto období zásadní dobře zabezpečený fotograf a jeho technika vůči nepohodě a nízkým teplotám.

Expozice

Expoziční automatické systémy fotoaparátů vyhodnocují světlo odražené od fotografované scény a z toho odvozují celkovou hladinu osvětlení. Předpokládají, že průměrná scéna odrazí 18% dopadajícího světla. V principu nedokážou rozlišit schopnost předmětů odrážet světlo od celkové hladiny osvětlení, které je podstatné. Zimní scény s převažujícími bílými plochami odrážejí více světla. Automatika je vyhodnotí jako příliš osvětlené. Reaguje omezením světla, které prochází objektivem a to zacloněním, respektive zkrácením expozičního času. Výsledkem jsou podexponované fotografie s šedým sněhem. Čím více bílých ploch, tím větší podexpozice. Při zhruba vyrovnaném poměru tmavých a světlých míst se automatika nemýlí.

V situacích, kdy převažují plochy sněhu, použijte některou z těchto metod:

• podle množství bílých ploch nastavte kompenzaci expozice +0,5 až +1,5 EV. Korigujete tím „názor“ expoziční automatiky. Podle histogramu snímku můžete zkontrolovat, zda byla korekce správná
• pokud si nejste jisti, použijte expoziční bracketing, pokud jej váš přístroj nabízí, např. +0,3 +0,7 +1 +1,3 +1,7 a v teple domova vyberte nejvhodnější korekci automatiky
• použijte scénický expoziční režim „Sníh“, pokud jej váš přístroj nabízí, čímž napovíte automatice, že fotografovaná scéna není tak osvětlená jak se jeví podle měřeného odraženého světla. Přesné algoritmy výrobci tají

První metoda je nejprofesionálnější a časem poměrně přesně odhadnete míru kompenzace. Prostřední je „bezpečná“ a náročná na množství zaznamenaných dat. Poslední metoda je rychlá a nezapojuje fotografa do rozhodování o expozici.

max. velikost
Kompenzace expozice +1,5EV, F13, 1/90 s, ISO 140. Vyvážená expozice bez vypálených světel. Fotografoval jsem Pentaxem K10D v protisvětle, což podtrhlo strukturu sněhu

max. velikost
Clona F16, 1/180 s, ISO 140, expoziční automatika bez kompenzace expozice. Snímek je podexponovaný, sníh šedý

max. velikost
Stejný námět i expozice +1,5EV. Fotografoval jsem se sluncem v zádech. Struktura sněhu je nevýrazná. Všechny fotografie jsem snímal na stejném místě ve stejný čas

Je-li scéna příliš kontrastní a všechny jasové hodnoty se „nevejdou“ do zaznamenatelného rozsahu snímače vašeho přístroje rozhodněte se, které „oželíte“ na úkor jiných. Ujistěte se na LCD displeji pomocí histogramu nebo zobrazení jasů a stínů bez kresby, zda se vám záměr pomocí korekce expozice podařil. Alternativou pro pokročilejší je použití přechodových filtrů, pokud je to možné.

max. velikost
Linie, plochy a kontrast s modrou oblohou jsou devizami této fotografie. Zimní snímky bývají často velmi kontrastní. Zvláště u kompaktů, jako v tomto případě, nebyl přístroj schopen zaznamenat všechny jasové hodnoty této scény. Plusová kompenzace expozice způsobila prokreslené tmavé partie a ztrátu kresby na sněhu, což je podstatně lepší, než opačně. Výrazná, čistá linie a plocha jsou prvky kompozice bílé partie sněhu

Podle expozičního času můžete zvolit způsob zaznamenání padajícího sněhu, který je výrazný vždy proti tmavému pozadí. Při sněžení nepoužívejte blesk.

max. velikost
Zimní scény bez slunečního svitu a stínů jsou fádní. Proto se v tomto případě hodí pohybová neostrost padajícího sněhu jako vhodný prostředek k vyjádření nepohody a pochmurné nálady. Všimněte si, oč výraznější je sníh proti tmavým kmenům stromů. F22, 1/20 s

max. velikost
K zastavení pohybu postav na snímku byl použit expoziční čas 1/250 s, který zastavil i padající sníh. Snažte se do barevně chudých zimních motivů zakomponovat výrazný barevný prvek, v tomto případě postavu v červeném

max. velikost
Vestavěný blesk umístěný blízko osy objektivu osvětlil velmi intenzivně vločky, které hodně odráží světlo. Platí, že úhel odrazu se rovná úhlu dopadu. Světlo se v tomto případě odrazilo pod malým úhlem zpět do objektivu. Padající sníh, který je mimo hloubku ostrosti, je zobrazen jako velké zářící fleky s fialovými okraji

Vyvážení bílé

Na sněhu bývá automatické vyvážení bílé nepřesné a výsledkem je nepřirozené zabarvení sněhu.

Použijte některou z těchto metod:

• stejně jako v jiných ročních obdobích použijte nastavení vyvážení bílé na „denní světlo“, pokud svítí slunce, na „zataženo“, pokud je obloha zatažená a „ve stínu“, pokud je pod modrou oblohou slunce blokováno mrakem, stromem nebo stavbou. Ve vyšších nadmořských výškách může být i kompenzace modré „ve stínu“ nedostatečná. Pak zvolte ruční vyvážení bílé až na 10 000 K
• nastavte na „denní světlo“, pokud chcete aby vaše snímky před západem a po východu slunce, což je v zimě „normální“ čas, byly zabarvené do příjemných, reálných, teplých tónů
• použijte manuální vyvážení bílé na slunná místa, pokud svítí slunce. Osvětlená, mírně namodralá místa stanovíme jako bílá a modřejší stíny budou reálně mírně namodralé. Pokud stanovíte stíny jako šedé, z logiky věci vyjdou světla příliš zbavena modré, tedy načervenalá. Totéž platí při editaci
• snímejte do formátu RAW, pokud jej váš fotoaparát nabízí. Je to ideální varianta, kdy v teple u PC odzkoušíte různé varianty vyvážení bílé bez ztráty kvality záznamu

Velmi přesnou expozici i vyvážení bílé stanovíte pomocí středně šedé tabulky (viz článek „Zaměřte na šedou tabulku“), ale v zimě je tato zdlouhavá metoda poněkud nepraktická.

max. velikost
Snímek má pozadí a dominantní popředí s krásnou strukturou a linií, která vyplňuje 1/3 snímku. Vyvážení bílé na „denní světlo“

max. velikost
Manuální vyvážení bílé na stín. Šedé stíny způsobily načervenalé polotóny a jasy

Fotograf

V zimě a nepohodě nemůže třesoucí se fotograf udělat kvalitní snímky. Nepodceňujte vlastní pohodlí.

• oblékněte se tak, aby vám v prostředí, kde budete fotografovat, nebyla zima. Při větších mrazech si navlékněte dva páry rukavic. Slabé prstové, v kterých budete ovládat přístroj a palčáky
• dlouhé toulky při hledání motivu nejsou při mrazech tak příjemné. Nejprve si promyslete, co, jak a kde budete fotografovat. Můžete si třeba zopáknout už pořízený snímek, nyní jako zimní
• jiná je situace, když chcete zdokumentovat týden na lyžích nebo na horolezecké výpravě

max. velikost
Plot vlevo a pozadí způsobily, že „stačí“ kompenzace expozice +1EV, F8, 1/180 s, ISO 100, automatické vyvážení bílé (5 200K)

max. velikost
Jako předešlý snímek +1EV, manuální vyvážení bílé na 6 000K odstraňuje více modré. Výsledkem je fotografie s teplejšími tóny

max. velikost
Expoziční automatika bez kompenzace F8, 1/125 s, ISO 100

Technika

Výrobci digitálních fotoaparátů obvykle stanovují dolní hranici teplotního rozsahu, ve kterém přístroj pracuje na nulovou teplotu.

Naštěstí to není tak zlé. Přístroje pracují při teplotách hluboko pod bodem mrazu, ale některé jejich části mohou vypovědět službu. LCD displeje zpomalují, až se úplně zastaví, ale nepoškodí. U přístrojů s elektronickým EVF hledáčkem se může stát, že při nižších teplotách nic neuvidíte ani nenastavíte. Mechanické části (objektiv, závěrka, případně zrcátko) mohou zatuhnout. Opět nedochází k poškození a při běžné teplotě budou plně funkční. Paměťová média, zejména neznačková, mohou při nízké teplotě přestat fungovat a občas dojde i ke ztrátě zaznamenaných dat. Kapacita baterií při nízké teplotě klesá až na 20 % jejich původní hodnoty.

Graf závislosti poklesu kapacity nové, plně nabité baterie v závislosti na okolní teplotě. U starších a ne zcela nabitých baterií je průběh ještě méně příznivý

Nebezpečím pro elektrické obvody přístroje je kondenzace vlhkosti neboli orosení.

Pokud vstoupíte do teplé místnosti se studeným fotoaparátem, vzduch se v okolí fotoaparátu ochladí. Studený vzduch pojme méně vody než teplý a voda zkondenzuje vně i uvnitř přístroje a objektivu. Může dojít ke zkratu nebo jinému poškození.

• pokud jste venku a nefotíte, mějte přístroj v izolované brašně. Částečně zabráníte jeho promrznutí
• mějte připravené nabité náhradní baterie uložené v kapse kalhot, tudíž ohřáté
• před vstupem do teplé místnosti vypněte fotoaparát. Orosený přístroj nechte zcela vyschnout, klidně blízko topení. Teplota nesmí přesáhnout 40 oC. Nikdy nechoďte s oroseným fotoaparátem zpět do mrazu. Kapky změněné na led mohou přístroj nevratně poškodit
• zabraňte rychlému přístupu teplého vzduchu ke studenému fotoaparátu tím, že ho necháte v brašně eventuelně přikrytý bundou. Tím zajistíte jeho pomalé ohřátí a omezíte kondenzaci vlhkosti. Dobrá brašna má zip a pak víko. Mikroklima uvnitř se tak udrží déle a jindy se hodí odolnost vůči prachu
• před vstupem do teplého prostředí dejte fotoaparát do igelitového sáčku a hermeticky jej zavřete gumičkou nebo použijte sáček se zipem. Vyjměte přístroj tehdy, až se teploty uvnitř a vně sáčku vyrovnají. Tak zabráníte kondenzaci vlhkosti
• při ohřátí svého prokřehlého těla myslete i na tělo fotoaparátu. Plán zaznamenání odpalování rachejtlí na Silvestra a posléze i fotografování veselého příchodu ke stolu je nerealizovatelný a zejména při použití blesku je pro přístroj nevratně likvidační. Nevratně proto, že záruka neplatí při teplotách pod 0 °C

max. velikost
Nízko položené slunce v zimě vybízí k vděčným snímkům v protisvětle. Podvečerní slunce propůjčuje světlům načervenalý nádech. Stíny nejsou sluncem osvětleny, pouze odráží modrou oblohu. Vyvážení bílé na „denní světlo“ zaručilo reálné zachycení podvečerní atmosféry

Není důvod omezovat v zimním období vaše fotografické aktivity. I přes jisté těžkosti využijte naplno zimní období jako další rozměr své tvořivosti.