Stanovení clony jako součásti expozice je mnohokrát popsané téma. Méně reflektovaný je fakt, že clona je významným prvkem kompozice.
Clona ovlivňuje hloubku ostrosti bez vlivu na ostatní prvky kompozice. Fotograf, který má pod kontrolou hloubku ostrosti a systematicky s ní pracuje, disponuje výrazovým prostředkem, který zásadně povýší kvalitu jeho fotografií.
Hloubka ostrosti je rozsah vzdáleností, uvnitř kterých se nachází fotografovaná scéna, jejíž obraz se bude standardnímu pozorovateli jevit na fotografii ostrý (viz článek „správně zaostři a potom stiskni spoušť“).
Hloubku ostrosti při fotografování ovlivňuje clona, ohnisková vzdálenost použitého objektivu a vzdálenost fotografovaného objektu od přístroje. Použité ohnisko objektivu a snímací vzdálenost závisí na vašem záměru, jakou část scény chcete zobrazit a s jakou perspektivou (více v článku „Perspektiva – tvůrčí nástroj ve fotografii“). Můžete brát v úvahu požadovanou hloubku ostrosti, ovšem musíte stanovit priority na rozdíl od clony, která ovlivní pouze hloubku ostrosti.
Clona
Čím je clonové číslo nižší (otevřenější clona), tím je menší hloubka ostrosti a naopak.
S měnící se clonou v zájmu regulace hloubky ostrosti je nutné měnit expoziční čas, případně citlivost pro správnou expozici (viz článek „Vše, co byste rádi věděli o expozici“). K tomu se nejlépe hodí automatický režim „priority clony“. V tomto režimu nastavíte při stanovené citlivosti požadovanou clonu. Automatika, kterou můžete korigovat, určí čas expozice pro naměřené světelné poměry.
Někdy můžete vidět fotografy, zejména krajináře, s kvalitním přístrojem na stativu i při dostatku světla. Důvodem je uzavřená clona a z toho plynoucí delší expoziční čas, aby byly ostré květiny v popředí i hory v pozadí. Opačným případem je zcela odcloněný objektiv a z toho plynoucí velmi krátký expoziční čas při požadavku malé hloubky ostrosti. Tady problém nebývá, případně se dá vyřešit použitím šedého filtru, který omezí světlo procházející objektivem.
Oba snímky jsem exponoval zrcadlovkou Pentax 10D ze stejného místa s použitím objektivu o ohniskové vzdálenosti 50 mm, první s clonou F22 a druhý F2,8. Důsledek rozdílných clon je rozdílná hloubka ostrosti a rozostřené pozadí při otevřenější cloně. Odražené slunce a hodně uzavřená clona způsobily na reflektoru auta zajímavé 14cípé hvězdy. Přesně podle teorie, která říká, že ostrý světelný zdroj při velkém zaclonění a lichém počtu lamel clony na obraze vytvoří „hvězdu“ s dvojnásobným počtem „cípů“. Použitý objektiv má 7 lamel clony.
Pokračování 2 / 6
Ohnisková vzdálenost objektivu
Čím delší je ohnisková vzdálenost objektivu, tím je menší hloubka ostrosti a naopak.
V tomto případě se rozumí skutečná ohnisková vzdálenost, nikoli v přepočtu na kinofilm. Kompaktní fotoaparáty používají velmi malé senzory. Aby malé senzory zobrazily totéž jako senzory velké, jsou ohniskové vzdálenosti jejich objektivů extrémně krátké a naopak velké senzory potřebují delší ohniska, aby zobrazily totéž, co malé senzory.
Např. klasický kompakt má velikost senzoru 1/2,5" a ohnisko 5,8-17,4 mm. Důsledkem toho je gigantická hloubka ostrosti. U nejkratšího ohniska od 1,8 m do nekonečna při plně otevřené cloně f/2,8. Neinformovaní amatéři uvítají, že vše je ostré. Výrobci mohou použít jednoduché, levné ostřící systémy. Pro ostatní fotografy je to nepřekonatelný hendikep kompaktních přístrojů.
I zrcadlovky však disponují senzory různých velikostí. Největší full frame, APS-C a nejmenší 4/3 standard. V tomto pořadí potřebují pro stejný snímek větší fyzickou délku ohniska objektivu (full frame nejdelší). Jejich uživatelé mohou s delším ohniskem více či s kratším méně kreativně pracovat s hloubkou ostrosti při stejném zobrazení.
Hloubku ostrosti téměř neovlivňuje velikost senzoru, zobrazeného červeně. Zásadně jí ovlivňuje ohnisková vzdálenost objektivu. Na obrázku je situace použití čtyř objektivů různých ohnisek u čtyř fotoaparátů s různou velikostí senzorů. Pro dosažení stejného zorného úhlu musí fotoaparát s menším senzorem použít objektiv s kratší ohniskovou vzdáleností. Všechny čtyři přístroje a jejich senzory na obrázku vidí stejnou fotografovanou scénu, ale objektivem různé ohniskové vzdálenosti, tudíž s různou hloubkou ostrosti.
Pokračování 3 / 6
Vzdálenost od fotoaparátu
Čím je fotografovaný objekt blíž k fotoaparátu, tím je hloubka ostrosti menší a naopak.
Při stejně velkém obrazu v hledáčku je stejná hloubka ostrosti. Z toho plyne, že při totožné cloně je v souvislosti s hloubkou ostrosti lhostejné, zda je fotografovaný objekt blíž nebo je přiblížen objektivem delší ohniskové vzdálenosti. Ovšem při použití delšího ohniska a většího odstupu bude pozadí rozostřenější.
Oba snímky jsem fotografoval zrcadlovkou s čipem APS-C, clonou F7,1 tak, aby modelka byla na fotografiích stejně velká. Při prvním záběru jsem použil objektiv s ohniskovou vzdáleností 148 mm tj. v přepočtu 222 mm a druhý záběr s větším odstupem ohniskem 300 mm × 1,5 = 450 mm v přepočtu ke kinofilmu. Hloubka ostrosti je v obou případech stejná, protože odstup kompenzuje přiblížení objektivem. Rozdíl je v tom, že teleobjektiv s delším ohniskem víc rozostřil pozadí a lépe izoloval modelku od pozadí
Velká hloubka ostrosti je nutná tam, kde chcete ostře zobrazit velkou hloubku fotografované scény např. u fotografie krajiny nebo architektury. Lze ji dosáhnout snadno a „levně“ i kompaktními fotoaparáty s malým snímačem. Malá hloubka ostrosti je potřebná tam, kde chcete zobrazit ostře malou hloubku fotografované scény a tím ji izolovat od neostrého pozadí, např. u portrétní fotografie. Čím menší je hloubka ostrosti, tím je náročnější přesné zaostření. Pro dosažení malé hloubky ostrosti musíte cíleně určit parametry, které ji ovlivňují. Dosažení těchto paramerů je „drahé“, protože drahé jsou zrcadlovky s velkými snímači i světelné objektivy.
Mám rád street fotografii. Mezi davem je poměrně těžké zaznamenat zajímavou tvář. Tady se to podařilo díky cloně F5,6 a zejména ohnisku 300 mm na APS-C senzoru (zorný úhel jako 450 mm u kinofilmu). Vše je v pohybu, navíc dlouhé ohnisko z ruky si vyžádalo čas expozice 1/250 sec. Hlavní objekt je zdůrazněn okolní neostrostí, ale kontext zůstal zachován. Škoda ruky na krku dívky
U přístrojů s malými senzory je teoreticky možné částečně eliminovat hedikep velké hloubky ostrosti snímáním objektu z velmi malé vzdálenosti nebo použitím dlouhého ohniska zoom objektivu. Prakticky je to však pro fotografujícího velké omezení. Těžko uděláte portrét z odstupu 30 cm širokým ohniskem a zřídka ulrazoomem s použitím ohniska v přepočtu 500 mm ze vzdálenosti 30m.
Dost typická dovolenková fotografie pořízená kompaktem s malým snímačem. Clonu F3,5 „převálcovalo“ ohnisko 7,9 mm. Vše je ostré. Z hlavy dívky umístěné uprostřed trčí zřetelný stěžeň s provazy a rozděluje jí nakloněný horizont. Malý snímač také nepokryl rozsah jasů, proto jsou světlé části mraků a vln bez kresby
Méně typická dovolenková fotografie. Částečně rozostřené pozadí, ale hlavní motiv je zasazen do prostředí. V tom spočívá zvláštnost jinak běžného záběru. APS-C snímač, velké zvětšení 300 mm objektivem. Kompaktem nerealizovatelné.
Pokračování 4 / 6
Crop faktor
Údaj o ohnisku objektivu je potřebný pouze pro posouzení hloubky ostrosti a je neměnný při použití jakýchkoli přístrojů. Důležitější je informace o zorném úhlu použitého objektivu. Ta vám řekne, jakou část fotografované scény uvidíte. Zorný úhel objektivu ovlivňuje jeho ohnisko a velikost senzoru. Čím menší je senzor fotoaparátu, tím je zorný úhel objektivu se stejným ohniskem menší. U větších senzorů je úhel záběru větší.
Fotografové si umí dobře představit zorný úhel přístrojů s filmovým políčkem 24×36 mm, které byly dlouhou dobu standardem. U těchto přístrojů je za tzv. „normální objektiv“ považován ten s ohniskovou vzdáleností 50 mm, který „vidí“ jako jedno lidské oko tj. úhlem asi 47o . Objektivy s kratšími ohnisky „vidí“ víc a menší než lidské oko. Objektivy s delšími ohnisky „vidí“ méně a větší než lidské oko.
To vše platí pouze pro přístroje o rozměru filmového políčka nebo senzoru 24×36 mm. Abychom si představili zorné úhly objektivů s různými velikostmi senzorů, přepočítáváme vynásobením crop faktorem ohniskové vzdálenosti objektivů pro danou velikost senzoru. Crop faktor je závislý právě na rozměru senzoru. Přepočítáním nám vyjde ohnisková vzdálenost, jaká by byla při velikosti senzoru 24×36 mm a v tomto případě si umíme představit zorný úhel objektivu.
| Typ snímače |
Crop faktor |
| 1/2,7" |
6,44 |
| 1/2,5" |
6,02 |
| 1/2" |
5,41 |
| 1/1,8" |
4,84 |
| 2/3" |
3,93 |
| 1" |
2,7 |
| 4/3" |
2 |
| APS-C Canon |
1,6 |
| APS-C |
1,5 |
| Full frame |
1 |
Můžete srovnávat různé přístroje a jejich ohniska objektivů v souvislosti jejich zorných úhlů bez ohledu na velikost senzoru, kterou zohledníme právě přepočítavacím faktorem. Hodnota reálné ohniskové vzdálenosti objektivů bez přepočtu, která je základním parametrem, vám napoví, jak bude rozložena hloubka ostrosti, respektive zda můžete efektivně pracovat s hloubkou neostrosti.
Např. DSLR zrcadlovky mají snímače velikosti APS-C, které jsou 1,5× menší (U Canonu 1,6×) než 24×36 mm. Jejich ořezový faktor je 1,5. „Normálním objektivem“ pro DSLR zrcadlovku je objektiv s ohniskem asi 33 mm, který vidí totéž jako 50 mm objektiv se senzorem 24×36 mm. 33,33 × 1,5 = 50. Nebo 200 mm objektiv z fotoaparátu se snímačem full frame (24×36) nasadíte na snímač APS-C a je z něj 200 x 1,5 = jako 300 mm teleobjektiv s úhlem záběru při použití na full frame, který si snadno představíme z kinofilmu.
U kompaktu s velikostí senzoru 1/2,5" je crop faktor 6. Úhel záběru jako lidské oko zprostředkuje 8 mm objektiv (50/6) a nemá smysl se zabývat prostorovou neostrostí jako prvkem kompozice, protože vše bude ostré i při otevřené cloně.
max. velikost
Čím menší je senzor fotoaparátu (zobrazený zeleně), tím je zorný úhel totožného objektivu se stejným ohniskem menší. U větších senzorů (zobrazený červeně) je zorný úhel větší
max. velikost
Ohnisková vzdálenost objektivu je daná jeho konstrukcí. Změna ohniska je možná pouze nasazením jiného objektivu nebo jiným nastavením zoomu a má za následek změnu zorného úhlu. Kratší ohniska zabírají široký záběr a delší ohniska záběr užší
Pokračování 5 / 6
Náhled hloubky ostrosti
Obrázek na matnici zrcadlovek je zobrazen při plně otevřené cloně. Objektiv zacloní těsně před expozicí. Proto mají některé zrcadlovky ovladač uzavření clony pro kontrolu hloubky ostrosti. Při jeho zapnutí se clona uzavře podle nastavení a můžete se pokusit zkontrolovat v hledáčku hloubku ostrosti budoucí fotografie při dané cloně.
Bokeh
Japonské slovo bo-ke znamená neostrost. Z toho vznikl výraz bokeh, kterým se ve fotografii označují kvality rozostřené části obrazu, které se na fotografované scéně nalézaly zcela mimo hloubku ostrosti. Nezaostřený bodový zdroj světla se zobrazí na fotografii jako tzv. rozptylový kroužek. Způsob zobrazení těchto kroužků je u různých objektivů různý a z toho plyne i různý bokeh.
Závisí na tvaru a počtu lamel clony a její hodnoty, dále na druhu a intenzitě optických vad objektivu. Bokeh je na fotografiích příjemnější, pokud jsou rozptylové kroužky kulaté nebo víceúhelníkové, pravidelné, bez jasně ohraničených okrajů. Dobře zobrazený bokeh může být dalším výtvarným prvkem vašich fotografií. Nejlepší možný bokeh dosáhnete při odcloněném objektivu.
Kvalitní, světelný objektiv F1,4 s pevným ohniskem 50 mm a DSLR zrcadlovka jsou nutné k podobným záběrům. I při mírném zaclonění F2,8 pro lepší kresbu neruší členité pozadí hlavní motiv. Tím byl výraz družičky na svatbě. V pozadí jsou i ženich s nevěstou, kteří dokreslují rámec scény. Všimněte si zdařilého zobrazení neostrých částí, tedy dobrý bokeh. Fotografií ze svatby je mnoho, ale nemnoho jich je povedených.
Pokračování 6 / 6
Několik rad na závěr
- u portrétní fotografie ostřete na oči. Při použití zrcadlovky a odcloněného objektivu bývá velmi malá hloubka ostrosti
- maximálně zacloňte při makrofotografii. Vzdálenost od fotografovaného objektu je velmi malá, stejně jako hloubka ostrosti
- děti, sedící postavy, domácí zvířata a malé předměty snímejte vsedě nebo vleže tak, aby podélná osa objektivu byla pokud možno rovnoběžná s terénem. Tím obvykle zajistíte, že pozadí bude dál, mimo hloubku ostrosti
Etuda na dané téma. APS-C, F2,8, 50 mm (v přepočtu 75 mm). V místě ostrosti probíhal děj, který je umístěn v třetinové kompozici. Ostatní je potlačeno, ale ne zcela. Je patrné, že jemný pohyb s křehkou květinou náleží křehké dívce
Při pořizování fotoaparátu nezapomeňte na argument možnosti kreativní práce s hloubkou ostrosti. K tomu se hodí zrcadlovky.
Snímač APS-C, F1,8 a malý odstup. To jsou důvody velmi malé hloubky ostrosti a zajímavé fotografie. V první řadě diváka zaujme struktura kohoutku. Pak oko sleduje žlutou linii. Rozostření dělá fotku tajemnou, protože divák přesně neví, co a kam od kohoutku vede
Zařaďte úvahy o hloubce ostrosti při své fotografické tvorbě k běžným výrazovým prostředkům. vaše fotografie pak nebudou běžné.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně