Jedna z nejznámějších českých fotografek, Dagmar Hochová, bývá nejčastěji představována jako fotografka dětí. Průřez autorčiným fotografickým dílem připravila Moravská galerie v Brně.
Výstava se pokouší pojmout tvorbu Hochové komplexněji a ukázat ji v poněkud jiném světle. Samotné expozici předcházela dlouhá roční příprava. V roce 2013 získala galerie od manžela Dagmar Hochové Zdeňka Reinhardta autorčinu fotografickou pozůstalost, jejíž důkladné prozkoumání a zpracování potrvá ještě několik let.
Výstava, která se koná v jednom z výstavních sálů Camery je svým rozsahem poměrně skromná – zahrnuje 98 černobílých fotografií a je doplněna audioprojekcí. Výběr jednotlivých snímků samozřejmě není náhodný. Její koncepci nejlépe vystihují slova kurátora výstavy Jiřího Pátka:
„Při prezentaci jsme vsadili na kontrast slavných a docela neznámých fotografií. Nejde o cestu, od níž si slibujeme odpověď na to, kým Dagmar Hochová byla, která se logicky vynořila po jejím nedávném odchodu. Je to spíše strategie, skýtající šanci dostat do hry pojem vztahu, skrytého a odhaleného, protože ten s naším chápáním autorky neoddělitelně souvisí. A vlastně přímo odkazuje na skutečnost, že má-li mít „hledání Hochové“ nějaký objektivnější smysl, musí se orientovat na celek.“
archiv Moravské galerie v Brně
S tímto záměrem koresponduje prostý název expozice – Dagmar Hochová 1926/2012. Jasně naznačuje, že se tentokrát bude jednat o celistvější pohled na fotografčinu celoživotní tvorbu s cílem vyvrátit jednostranné chápání Hochové jako fotografky dětí, a odvážně se vydává do dosud opomíjených, nikoliv však nevýznamných, oblastí autorčiny tvorby.
Jádro výstavy tvoří snímky z let 68, 69 a 89, v nichž se utvářely novodobé české dějiny. Zachycují události Pražského jara, reakce na Palachův tragický protestní akt proti sovětské okupaci i listopadovou Sametovou revoluci, a odhalují Hochovou jako nadanou dokumentární a řekněme i společensky angažovanou fotografku.
S obrazy vypjatých historických okamžiků kontrastují komornější, ale o nic méně emocionálně silné, snímky z domova důchodců a ústavu pro mentálně postižené děti – v čase zastavené okamžiky smutného odcházení i upřímné radosti.
archiv Moravské galerie v Brně
Mezi známější fotografie patří portréty osobností z českého uměleckého světa, především toho literárního – Milana Kundery, Josefa Seiferta, Bohuslava Reynka nebo „nepolapitelného“ Josefa Váchala, o němž se Hochová rozvyprávěla v Rozhovoru s Dagmar Hochovou: Akrobat na glóbu života. Klasicky pojaté (nikoli však aranžované!) portréty doplňují reportážně pojaté momentky ze IV. sjezdu československých spisovatelů (1967).
archiv Moravské galerie v Brně
Omezené výstavní prostory dovolily představit pouze střípky z několika tematicky ucelených sérií, které by si zcela jistě zasloužily samostatnou prezentaci. V tomto konceptu fungují především jako ochutnávka, jakási jednohubka, která dává tušit další bohaté chutě. A dle slov pracovníků galerie se jich zcela určitě dočkáme v podobě rozsáhlejší retrospektivy.
- kde: Moravská galerie v Brně, Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova 14, Brno
- kdy: denně 10.00–18.00, do 19. března 2015
Fotografie z vernisáže, která se konala 18. prosince 2014